Palestinské vesnici hrozí demolice. Beduíni navrhli změnu územního plánu, izraelské úřady je ignorují
Izraelská armáda už velmi brzy zbourá palestinskou vesnici Chán al-Ahmar, prohlásil premiér Benjamin Netanjahu. Izrael zdůvodňuje likvidaci tím, že domy nemají stavební povolení. Vesničané ale tvrdí, že jakožto Palestinci nemají šanci povolení získat a na místě už žijí desítky let.
Obec leží na okupovaném Západním břehu Jordánu a podle kritiků izraelského postupu má ustoupit výstavbě izraelských osad. Evropský parlament odsoudil izraelský krok jako porušení mezinárodního práva.
„Přespávalo tady průměrně dvě stě až tři sta lidí denně, převážně palestinských aktivistů a většinou pár mezinárodních a izraelských aktivistů,“ popisuje Češka Tereza dny, kdy bezprostředně hrozila demolice. V Jeruzalémě působí za jednu mezinárodní křesťanskou organizaci a nepřála si uvést celé své jméno.
„Ta demolice se očekávala v brzkých ranních hodinách, protože tak to izraelské úřady dělají, a proto bylo potřeba tady přespávat.“
Dneska tu aktivisté nejsou, vláda demolici odložila bez konkrétního termínu. Na prostranství mezi beduínskými obydlími těsně u dálnice je ale stále několik televizních štábů, včetně katarské televize al-Džazíra. Natáčejí rozhovory s Ídem Abú Chamísem, starostou vesnice Chán al-Ahmar.
Procházka se starostou
„Vesnici určitě zbourají. Mezinárodní společenství o izraelské politice jen mluví, stejně jako arabské země. Samá slova odsouzení, ale žádný tlak na Izrael. Prázdná prohlášení, která nemají cenu ani toho inkoustu na papíře,“ popisuje starosta.
Íd mě provází po vesnici a ukazuje školu postavenou ze starých pneumatik, kterou financovaly zahraniční organizace. Před devíti lety změnila vesnickým dětem život: „Ve škole se učí 170 zdejších dětí i dětí z okolních beduínských vesnic. Předtím byla škola až v Jerichu. To bylo daleko a rodiče nepouštěli hlavně dívky do školy vůbec.“ Dneska jsou učebny prázdné, je totiž svátek - narozeniny Proroka Muhammada.
3:06
Egypt bojuje s plastovým odpadem. Poletující sáčky lidé označují za ‚národního ptáka‘
Číst článek
„Náš klan se tu usadil v roce 1953, to tu ještě nebyla izraelská okupace. Lidé pásli spoustu zvířat, nemuseli nic nakupovat, naopak odjížděli prodávat do Jeruzaléma máslo, sýry,“ vypráví Íd Abú Chamís.
Pozemky pro pastvu se jim ale v posledních letech dramaticky zmenšily, izraelská armáda pohyb beduínů se stády omezila a velkou část půdy zabraly izraelské osady.
Angela Godfrey-Goldsteinová je dlouholetá britská aktivistka, beduínskou problematiku zná velmi dobře. Oficiálním izraelským argumentem pro likvidaci vesnice je, že objekty vznikly bez stavebního povolení. Beduíni se přitom snaží svou obec zlegalizovat a podali proto návrh na změnu územního plánu:
„Podle izraelských zákonů musí úřady návrh na změnu posoudit. A to se nestalo. Beduínský návrh přitom řešil i další argument izraelské vlády, totiž že vesnice je příliš blízko k dálnici. Návrh proto odsouvá výstavbu o padesát metrů dál. Proč by ale měli tuto oblast, kde žijí od padesátých let, opouštět?“ ptá se Angela.
Zóna C
Vysvětlení ale zároveň má: „Izrael chce judaizovat celý pruh od Tel Avivu až k hranicím s Jordánskem. Pruh, který by od sebe odřízl jižní a severní část palestinských území. To znamená, že Palestinci už nikdy nebudou mít životaschopný stát.“
Vesnice Chán al-Ahmar leží na palestinském Západním břehu, ovšem v tzv. zóně C, kterou plně kontroluje izraelská armáda.
3:02
Pomocnou ruku jim podal ‚největší nepřítel‘. Izraelci učí děti uprchlíků ze Sýrie a Iráku
Číst článek
Izraelsko-palestinský konflikt vytváří dva tábory i v českém veřejném prostoru. Zastánci Izraele se na internetových diskuzích nesmiřitelně střetávají se stoupenci palestinské věci. Tereza se považuje za nestrannou mírovou aktivistku: „My se nestavíme na žádnou stranu, ale jsme proti okupaci, ta musí skončit.“
Její organizace monitoruje chování izraelských vojáků na okupovaných územích a doprovází palestinské děti přes izraelské check-pointy: „Mluvila jsem s Izraelci, kteří vykonávali vojenskou službu a řekli mi, že si byli vědomí, že je sledují lidé z mezinárodních organizací, že jim to bylo hodně nepříjemné, a že si nemohli dovolit to, co si dovolují normálně.“
Tereza vnímá český postoj k blízkovýchodnímu problému jako výrazně proizraelský: „Mám pocit, že obecně česká média hodně často používají izraelské argumenty okupace, ačkoliv si neověří, jak moc je to pravdivý fakt a jak moc je to propaganda.“
A z vesnice Chán al-Ahmar má prý hned jeden typický příklad: „Píše se o tom, že Palestinci nemají stavební povolení, ale nepíše se už o tom, že je pro ně nemožné ta povolení získat.“ Ve vesnici je teď přes den jen pár žen a dětí. Žijí tak, jako každý den, jako by žádná demolice nastat neměla.
