Zahraniční tisk se vrací k černobylské tragédii
Světové listy se vracejí k výročí katastrofy atomové elektrárny v Černobylu a všímají si také dalšího vyostření vztahů mezi Spojenými státy a Čínou v souvislosti s americkým plánem na dodávky zbraní pro Tchajwan.
K 15. výročí černobylské jaderné tragédie kritizuje v komentáři moskevský deník Novyje Izvěstija poměrně rozšířený názor v dnešním Rusku, který bagatelizuje následky radioaktivního zamoření prostředí na zdraví obyvatel v blízkosti havarovaného reaktoru. Atomová lobby - píše list - reaguje na všechny argumenty týkající se zvýšeného počtu onemocnění a úmrtí vlivem Černobylu slovy: "To všechno není prokázáno." Tak se obvykle vymlouvají cyničtí zločinci. Fakta však mluví jinou řečí: V uplynulých letech zemřel každý pátý z celkem 150.000 běloruských pomocníků po černobylské havárii. Byli to převážně lidé v produktivním věku mezi 40 a 50 lety. Možná si to, jak tvrdí někteří stoupenci atomu, oběti samy prostě jen namlouvají, že umírají následkem Černobylu. Jak ale přitom vysvětlit katastrofální nárůst onemocnění dětí? Podle údajů OSN se úmrtnost novorozenců a kojenců v Bělorusku po katastrofě v Černobyluzvýšila o 250 procent. Devět z deseti dětí žijících v zamořené oblasti má zdravotní problémy, uvádí ruský list Novyje Izvěstija.
Rakouský deník Kurier komentuje ohlášené dodávky amerických zbraní Tchaiwanu. Z pohledu Washingtonu - píše list - a především z pohledu Tchaiwanu, ohrožovaného rozlehlou mateřskou Čínou je velice rozumné posílit obranyschopnost ostrova proti neurvalému komunistickému režimu na pevnině. Ještě rozumnější však bylo od prezidenta Bushe nevybavit plánovanou dodávku zbraní na Tchaiwan příliš provokativně nejnovějšími produkty vojenské techniky. George Bush přitom podle rakouského Kurieru projevil taktickou obratnost, že s tímto zbrojním trumfem rovnou nevyrukoval.
Stará garda vytlačila šéfa ukrajinských reformistů, nadepisuje svůj komentář dnešní britský The Independent. Jedna z posledních opor stability na Ukrajině včera padla, když parlament v hlasování o důvěře odstranil populárního premiéra Viktora Juščenka. Tato změna navíc ještě více izoluje prezidenta Leonida Kučmu, čelícího korupčním skandálům. Ukrajina je vržena do politického chaosu. Za premiérovým odvoláním stojí podivné spojenectví mocných komunistů a bohatých oligarchů. Ti se sdružili právě proto, aby sesadili liberálního a prozápadního Juščenka, který energicky bojoval s korupcí a rozbíjel monopoly. Juščenko v této souvislosti včera prohlásil: "Demokracie na Ukrajině je ohrožena. Politická elita dokázala, že není schopná akceptovat legální ekonomiku a veřejnou politiku," cituje premiéra dnešní The Independent.
Juščenkovo sesazení popisuje dnešní Die Welt, který poznamenává: Ukrajinský parlament je obležen demonstranty, kteří přišli podpořit svého premiéra, i když tuší, že on sám prožívá uvnitř sálu jeden ze svých nejtěžších dní. Na pět tisíc lidí demontrovalo v tří miliónové metropoli nikoliv proti něčemu, ale pro něco: pro vládu. Přenos parlamentní debaty před budovu sněmovny hlasitě komentují. Nakonec se dostává ke slovu i Juščenko, dobře vypadající muž, kterému v posledních týdnech přibyly kruhy pod očima. Juščenko, který dává jasně najevo, že se nespokojí s kdejakým kompromisem, nakonec vrátil lidem před budovou naději, když řekl: "Neopouštím politiku. Odcházím, ale zase se vrátím."
Americký týdeník "Time" přinesl obsáhlou reportáž o ekologické situaci v Rumunsku, jmenovitě z hornické oblasti Baia Mare, kde ohromné mraky nahnědlého prachu ničí vše kolem včetně lidského zdraví. Baia Mare patří podle citovaného časopisu ve střední a východní Evropě k nejvíce kontaminovaným místům kontinentu. Podle jednoho z odhadů musí Rumunsko vynaložit aspoň 20 miliard dolarů na novou infrastrukturu, aby byla v souladu s ekologickými normami Evropské Unie.
Ještě na na konci dubna bude Rumunsko hostit ministry z okolních zemí. Ti budou diskutovat o možnostech a způsobech jak zlepšit životní prostředí, protože právě pro jeho špatnou kvalitu jsou jejich země kritizovány a popoháněny Evropskou unií. Míra celkového znečištění je ve východní Evropě údajně přímo odstrašující, píše závěrem časopis Time.
