Zahraniční tisk o situaci v Pákistánu
Zahraniční deníky se samozřejmě věnují situaci v Pákistánu, kde trvá výjimečný stav vyhlášený prezidentem Mušarafem. Deníky si všímají toho, že policie obklíčila dům vůdkyně opozice Bénazír Bhuttové. Snažili jsme se ale hledat také reakce na včerejší dohodu ministrů vnitra a spravedlnosti Evropské unie, která potvrdila rozšíření Schengenského prostoru volného pobytu osob o devět nových členů od 21. prosince. Několik komentářů jsme našli.
Některé státy, zvláště sousední Německo - respektive Bavorsko a Rakousko se obávaly zrušení hranic s novými členskými státy, jak tedy vyznívají komentáře rozšíření Schengenského prostoru?
Jsou pozitivní. Například Německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung zrušení hranic vítá a pochvaluje si, že tak v Německu padnou hraniční kontroly mezi sousedním Českem a Polskem. Připomíná také, že Německo by se mohlo dostat zcela dovnitř Schengenského prostoru. "Tedy pokud se připojí i Švýcarsko. K tomu by mohlo dojít příští rok po fotbalovém mistrovství Evropy. Pak bychom žádné hraniční kontroly s výjimkou těch letištních nepotřebovali," napsal Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Také reakce rakouských novin jsou optimistické. Některé deníky ještě připomínají, že Rakousko si ještě na přechodnou dobu, své kompetence provádět kontroly v příhraničních oblastech ponechá. Rakouskými deníky listovala naše vídeňská zpravodajka Marie Woodhamsová.
Radost je cítit i z článku ve slovenských Hospodárských novinách. Ty hrdě hlásí: "Jsme konečně v první lize, Unie nám dala svobodu." Deník zdůrazňuje, že se tak Slováci definitivně stávají plnohodnotnými Evropany. "Přitom ještě loni se Slovensko stalo terčem kritiky Rakouska a Česka kvůli nedostatečné připravenosti," poznamenávají Hospodárske noviny. Připomínají také, že Slovensko čekají i povinnosti: "Vstupem do Schengenu se naše státní hranice s Ukrajinou stane východní hranicí Evropské unie. Slovensko tak bude atraktivnější destinací pro ilegální migranty. Pokud totiž přejdou naši hranici, už se mohou volně dostat až na druhý konec Evropy." Upozorňují Hospodárske noviny, ale jedním dechem dodávají, že slovenská hranice je na to dobře technicky i personálně připravena.
V úvodu jsme také zmínili, že se noviny stále věnují situaci v Pákistánu. Z agenturních zpráv víme, že pokračuje zatýkání přívrženců opozice. Parlamentní volby, původně plánované na polovinu ledna odsunul prezident Mušaraf na únor. Co o tom soudí noviny ve světě?
Například Washington Post napsal, že už před pozastavením platnosti ústavy a vyhlášením výjimečného stavu byl Mušaraf v zemi silně nepopulární. Kroky, které podnikl od minulé soboty, mu podporu ještě více ubraly. Deník ale také upozorňuje, že opozice není dosud příliš organizovaná.
"Mušaraf navíc tento stav podporuje tvrdými zákroky, masivním zatýkáním a zastavením vysílání nezávislých televizních stanic." Jak deník dále připomíná, protesty proti Mušarafovi zatím nenabraly celonárodních rozměrů. "Střední třída sice protesty podporuje, ale nepřipojuje se k nim - bojí se. K opozici se připojili právníci, stovky jich denně demonstrují, jenže jejich množství v celostátním měřítku je poměrně malé," konstatuje severoamerický list Washington Post.
Německý Spiegel si v souvislosti s krizí v Pákistánu všímá kontroverzního spojenectví mezi Pákistánem a Spojenými státy. Svůj článek nazval příznačně "Dr. Jekyll a Mr. Mušaraf", což je narážka na román o muži, který měl v sobě dvě protichůdné osoby - Jekylla a Hidea. "Čím více se stává pákistánský diktátor izolovaný, tím méně pro Spojené státy výhodným spojencem," shrnuje Spiegel. Ten vůči USA nešetří kritikou: "Spojené státy nedokázaly harmonizovat afghánskou a pákistánskou politiku, jejich selhání je katastrofální. Pákistánský zmatek hodně "napomohla" Bushova nekoordinovaná politika. Z krize by se měli poučit jak Mušaraf, tak Bush. Spojené státy musí Mušarafa přinutit uskutečnit slíbené volby, obnovit nezávislou justici a spolupracovat s expremiérkou Bhuttovou. A pak konečně potlačit sílu Talibanu v Afghánistánu," myslí německý Spiegel.
