Loni jsme odhalili stovky zahraničních agentů, tvrdí Putin
Ruská kontrarozvědka loni údajně překazila práci 129 zaměstnanců cizích tajných služeb a 465 zahraničních agentů, ve středu to oznámil ruský prezident Vladimir Putin při tradiční návštěvě sídla Federální služby bezpečnosti. Podle Putina byly zahraniční rozvědky v Rusku aktivnější než dřív, před čtyřmi roky měli Rusové odhalit 52 zaměstnanců a 290 agentů.
Putin na každoroční schůzi sboru Federální služby bezpečnosti (FSB) řekl, že se cizí služby „všemi prostředky“ snažily získat přístup k tajným informacím o politice, hospodářství a vědě. Podle prezidenta, který sám v 80. let působil jako agent KGB, ale ruská kontrarozvědka loni pracovala „efektivně a ofenzivně“.
Petříček: Rusko je dál rizikem
Samo Rusko je přitom podezřelé z řady operací tajných agentů v zahraničí. Mezi nejznámější případy z poslední doby patří otrava Sergeje a Julije Skripalových jedem Novičok v anglickém Salisbury. Podle britských vyšetřovatelů spáchali agenti ruské vojenské rozvědky. Skripalovi útok přežili, informace o jejich zdravotním stavu a kontaktech s okolním světem jsou ale kusé.
21:48
Rusko je pro Česko hrozbou, využívá dezinformací, varuje ministr zahraničí Petříček
Číst článek
Česká republika tento týden z bezpečnostních důvodů nepustila do země jednoho člena delegace ruského ministerstva, která v pondělí přiletěla na několikadenní návštěvu Česka. Ruská ambasáda v Česku se také proti krokům českých úřadů ohradila.
Podle českého ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka (ČSSD) je Rusko pro Česko stále rizikem. Využívá totiž hybridních hrozeb a dezinformací k posílení své moci. „Máme zájem o rozvoj ekonomických vztahů, zároveň musíme jasně říkat ve chvíli, kdy je porušováno mezinárodní právo, že k tomu dochází,“ řekl ministr ve středu na Radiožurnálu.
Česká Bezpečnostní informační služba také ve své loňské výroční zprávě upozornila na to, že Rusko při své zpravodajské činnosti v Česku těží z velké diplomatické mise v Praze i lehkovážného přístupu politiků a státních zaměstnanců k interním informacím. Rusko se podle BIS v Česku orientuje na vlivové operace a vědomé i nevědomé vytěžování českých zdrojů.
NATO u ruských hranic
Putin v sídle FSB mluvil i o aktuálních „výzvách a nebezpečích“ pro ruskou bezpečnost a vyjmenoval například „rozšiřování infrastruktury NATO poblíž hranic“. Zmínil také odstoupení od smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF), kterou Moskva a Washington uzavřely v období studené války.
Rusko posílilo vojska v Kaliningradu o rakety S-400, spustilo i novou plynovou elektrárnu
Číst článek
Spojené státy své odstoupení od INF ohlásily v únoru a zdůvodnily to tím, že Rusko dokument nedodržuje, což Moskva popírá. Putin pak v reakci podepsal dekret, jímž platnost smlouvy pozastavil.
Šéf Kremlu na začátku února také slíbil, že Rusko nerozmístí zbraně středního a krátkého doletu v Evropě ani v jiných částech světa, dokud tak neučiní Spojené státy. Podle zprávy agentury TASS ale Rusové v poslední době posilují svoji vojenskou přítomnost v Kaliningradské oblasti.
V exklávě mezi Polskem a Litvou posílily nedávno tankové jednotky o 70 až 100 tanků, vytvořen byl letecký pluk stíhaček Suchoj Su-27 a ve středu tamní protileteckou obranu posílil pluk raketového systému S-400 Triumf.
Hackerské útoky
Podle Putinových středečních slov loni stoupl počet hackerských útoků vedených ze zahraničí, jejich cíli měly být státní úřady a firmy i telefonní operátoři. Tajné služby také během roku 2018 zmařily na 20 teroristických útoků.
Na konci února poslal ruský vojenský soud na 22 let do vězení s přísným režimem vysoce postaveného důstojníka tajné služby FSB Sergeje Michajlova. Trest 14 let vězení si má odpykat také jeden z ředitelů softwarové společnosti Laboratoř Kasperského (Kaspersky Lab) Ruslan Stojanov. Oba byli odsouzení za velezradu a vyzrazení státních tajemství agentům americké rozvědky.
