Vidíme malé bílé človíčky, jak chaoticky leží v lese a čekají, popisuje mluvčí ukrajinských dronistů

Je mi naprosto jasné, že na spoustu mých otázek z bezpečnostních důvodů nebudete mít přímé odpovědi, ale přesto: z Krymu přicházejí v poslední době hlášení o řadě explozí, před pár dny dron zasáhl budovu velení Černomořské flotily. Přišel čas nasměrovat své síly právě na Krym?
Víte, asi nejsem dost kompetentní na to, abych rozhodoval, kam bychom měli nasměrovat síly. Myslím ale, že se na to musíme podívat víc zeširoka: když mluvíme o explozích na Krymu, neměli bychom zapomínat ani na exploze v Rusku, Bělorusku, v regionu Donbasu, který je teď okupován “rašisty”, nebo v Chersonské oblasti. Je to obecná taktika ničení nepřátelského týlu, skladů a zásobovacích řetězců.

Můžete přiblížit, aspoň v řádech, jak početné vaše jednotky jsou?
Po svém vzniku si vzdušná rozvědka získala oblibu, lidé pochopili, jak je efektivní, a začali v rámci svých jednotek zakládat zvláštní oddíly. Dá se říct, že v každém praporu či brigádě mají svou četu vzdušného průzkumu. Lidé, kteří slouží v rámci té či oné struktury, členy naší organizace být můžou, ale nemusí. Proto si nemyslím, že bych jako člen nevládní organizace Aerorozvidka měl na tuto otázku odpovídat za celé hnutí vzdušné rozvědky po celé Ukrajině. Hodně “vzdušných rozvědčíků”, kteří působí v různých bezpečnostních a obranných silách Ukrajiny, ale členy naší organizace je. V první řadě jsou ale vojáci, případně příslušníky těch či oněch struktur, jejichž zkratky jsme si už všichni stihli zapamatovat.

Dovolím si ještě dodat, že počet osob, které Aerorozvidku tvoří, je v současnosti tajný, za poslední měsíce se ale zdvojnásobil. Dnes už máme desítky aktivních členů a stovky v záloze.

Co je hlavním úkolem Aerorozvidky? Zaštiťujete pouze průzkum bojového pole, anebo i přímo útoky na ruské cíle?
Vrátím se ještě jednou k podstatě naší organizace. Nevládní organizace Aerorozvidka nic nebombarduje, nikoho nezabíjí a nevěnuje se ani průzkumu. To dělají vojáci, kteří slouží v ukrajinských bezpečnostních složkách a ozbrojených silách. Úlohou Aerorozvidky jako nevládní organizace je pomáhat při získávání robotizovaných, na sítě zaměřených vojenských kapacit, a při zavádění inovací v naší armádě. Pracujeme v několika směrech, nejde jen o bezpilotní létající prostředky. Patří sem systém situační orientace - což je velmi důležité - umělá inteligence, kyberbezpečnost, dálkový průzkum nebo rádiový průzkum. Všechny tyto kapacity naše organizace poskytuje různým strukturám ukrajinských bezpečnostních složek a ozbrojených sil. Ty už mají své příslušníky, kteří - to není zakázáno - můžou současně být členy naší organizace, využívají poskytnutých kapacit a působí v té či oné oblasti. Bezpilotní letecké systémy můžeme, jak jste správně řekl, rozdělit na útočné a průzkumné.

Jaké drony používáte? Co mají za vybavení? A jak teď vypadají frontové linie?
Co se týká útočných dronů, tak odborníci, kteří jsou členy organizace Aerorozvidka, svého času vyvinuli dron R-18. Tenhle dron je vybaven termokamerou a může nést až pět kilogramů užitečné zátěže, tedy nějaký ten dáreček pro naše nezvané hosty. Používá se zpravidla k útočným operacím, které probíhají převážně v noci. Co se týče průzkumných operací, naše armáda používá jak drony spotřebitelské kategorie od renomovaných výrobců, tak specializované systémy, které mají větší dolet a výdrž ve vzduchu. Ty můžou dlouhodobě pozorovat určité objekty, vracet se a zprostředkovávat informace těm jednotkám, které je potřebují.

Vrátím se ještě ke své původní otázce: co přesně na záběrech, které vám drony posílají, vidíte?
Pokud to je náš útočný dron R-18, pak je obraz černobílý, protože jeho zdrojem je termokamera. Ta má ve srovnání se současnými videokamerami nižší rozlišení, ale to, co je potřeba zničit, tam vidíme dostatečně zřetelně. Co se týče civilních dronů, které teď všechny jednotky používají k průzkumu a navádění dělostřelecké palby, ty poskytují kvalitní videozáběry, na které jsme dnes všichni zvyklí, zpravidla v rozlišení FullHD nebo 4K.

Začali se Rusové za těch šest měsíců vašich dronů víc bát?
Rozhodně, velice se jich bojí. Každý ví, že dron, obzvlášť velký, jako náš R-18, je dost hlasitý. To je také jedna z příčin, proč je nasazujeme v noci. Takže ho sice uslyší, ale nejspíš neuvidí. Tudíž ho můžou jen těžko sestřelit. Když Rusové ten zvuk slyší, rozutíkají se na všechny strany a každý někam zalehne. Všechno to vidíme, vidíme malé bílé človíčky, jak chaoticky leží někde v lese a čekají, až dron shodí bombu a odletí. Je jim totiž jasné, že teď nejspíš nebude bombardovat živou sílu. Vytouženou kořistí operátora dronu je vojenská technika. Čím dražší, tím úspěšnější operace. Cílem tudíž není živá síla, ale nákladná technika: třeba tank, velitelsko-štábní vozidlo, a tak dále - to jsou ty cíle, které by chtěl zasáhnout každý operátor, a oni moc dobře vědí, že dron na ně nebude plýtvat municí ani časem. Proto se rozutečou, zalehnou někde v lese, strašně se bojí a čekají, než dron odletí. Pak teprve vylezou a zjišťují, jaké mají ztráty. 

Mohl byste posluchačům stručně vysvětlit, jak funguje váš systém situační orientace Delta?
Dobrá. Pokusím se to shrnout co nejstručněji. Systém situační orientace Delta začali už v roce 2015 vytvářet dobrovolníci. Potom se z většiny členů naší komunity stali vojáci. Tak vznikla inovativní jednotka naší armády, která v jeho vývoji pokračovala. Teď se tomu věnuje Centrum pro inovace a rozvoj obranných technologií, které spadá pod ukrajinské ministerstvo obrany. Delta je jeho vlastnictvím a jeho produktem.

Systém situační orientace Delta vypadá jako mapa, která má spoustu vrstev. Každá jednotka tam má svou vrstvu, která je více nebo méně otevřená, více nebo méně tajná. Je to jednotný systém, který umožňuje mezirezortní výměnu zpravodajských informací. Národní garda Ukrajiny, Služba bezpečnosti Ukrajiny, ozbrojené síly, Hlavní správa rozvědky, teritoriální obrana, vojenská i civilní administrace, ti všichni můžou v Deltě být, všichni tam mají své vrstvy a všichni si tam můžou vyměňovat zpravodajské informace nebo jiné údaje.

Jaké zdroje informací Delta využívá? Jsou to třeba videa a fotografie z bezpilotních létajících prostředků, družicové snímky, pobřežní radary, signály čidel přímo na bojišti, také ale údaje zprostředkované informátory, tedy živými lidmi nacházejícími se na okupovaném území. Jsou to občané Ukrajiny, kteří s nasazením vlastního života poskytují informace našim operátorům.

Úloha Aerorozvidky je následující: systém jako takový je vlastnictvím ministerstva obrany, ale vytváření a rozvětvování sítě situačních center se věnuje i nevládní organizace Aerorozvidka. První takové centrum pochopitelně vzniklo v Kyjevě, teď už je ale najdeme v mnoha ukrajinských městech: v Sumách, Černihově, Charkově, Dněpru, Mykolajivu, Kramatorsku, Oděse a tak dále. Je to dost důležitá věc. Během Kyjevské operace sehrál systém Delta opravdu podstatnou roli.  

Aerorozvidka není součástí ukrajinských ozbrojených sil. Kde tedy získáváte finance a pomoc? Z  vašeho rozhovoru pro Deník N jsem se navíc dozvěděl, že spolupracujete s českými firmami…
Aerorozvidka může existovat, jak jste správně zdůraznil, jen díky pomoci, kterou získává jak na Ukrajině, tak ze zahraničí. Věnujeme se tedy fundraisingu, ze kterého v podstatě žijeme. Bez crowdsourcingu bychom nevyšli. V Česku máme velice věrné přátele, kterým jsme nesmírně vděční. V Brně už vzniklo něco na způsob konglomerátu. Jeho základem je firma Jan Melvil Publishing, kolem kterého je určitá komunita. Její členové jsou pořád vzájemně v kontaktu a mají své představitele, kteří udržují spojení s námi. My jim sdělujeme naše novinky, říkáme jim, co bychom potřebovali, a oni se nám na oplátku snaží pomáhat. Pomáhají nám v podstatě od prvních dnů války. To je Brno. Věrné přátele máme ale i v Praze, kde je představuje Prusa Research. Ti se nám s nabídkou pomoci ozvali hned první nebo druhý den války. Dodávali nám svou produkci, své 3D tiskárny, svůj filament, tedy materiál, který tyto tiskárny používají k tisku.

Kromě toho tu jsou Ukrajinci, kteří žijí a studují v Česku, ti nám také hodně pomáhají, a známý fond Post Bellum, se kterým spolupracujeme už dávno, ti nás také pořád podporují. Nedávno jsme díky společnému úsilí brněnské a pražské komunity zaplatili velice důležité a technicky náročné vybavení za nemalé peníze. Nemůžu teď prozrazovat, o co přesně jde a jaká částka tam figuruje, ale věřte mi, že podobní přátelé jsou pro nás zdrojem inspirace a naděje.

Dnes je Den nezávislosti Ukrajiny, zároveň je to půl roku od začátku invaze Ukrajiny Ruskem 24. února 2022. Když se ohlédněte za těmi šesti měsíci - jsou to právě drony, které mají tu moc rozhodnout tuto válku?
Neřekl bych, že drony můžou sehrát rozhodující roli, jejich význam je ale opravdu velký. Ještě jednou zopakuji, že drony jsou nejrůznější: dokonce nemusí ani létat, jsou i pozemní drony. Vývoj v tomto směru právě probíhá. Cílem lidí, kteří vojenské drony zdokonalují, je dostat živé lidi co nejdál z bojiště. Ať klidně přijdeme o nějaký ten kus železa, ale nechceme, aby umírali naši vojáci. Proto budou drony, jak létající, tak pozemní, dále nabývat na významu. Jediným cílem přitom je ochránit životy našich lidí.

Dalším hostem této epizody V12 je Tomáš Soušek, expert na vojenské letectví a redaktor časopisu Letectví a kosmonautika. Nezveličuje se podle vás důležitost dronů v Putinem vyvolané válce na Ukrajině?
Určitě, zvláště v tomto konfliktu na Ukrajině, nejsou tou úplně nejdůležitější technikou. Na druhou stranu hrají tam poměrně zásadní roli právě v tom, jakým způsobem se díky nim daří získávat informace o pohybech a činnosti protivníka a navádět třeba i vlastní zbraňové systémy. Takže rozhodně je to jeden z klíčových systémů, jeden z klíčových prvků toho, jak ta válka probíhá. Na druhou stranu tu největší práci při tom osvobození stejně budou muset udělat bojové jednotky na zemi. 

Není to to hlavní, o tom mluvil právě i mluvčí Aerorozvidky Mychajlo, se kterým jsem mluvil před vámi. Jaký je její obraz na západ od Ukrajiny?
Takový, že je to prostě iniciativa ukrajinského národa, která vznikla už po okupaci Krymu v roce 2014 tak, aby s maximální efektivitou byly využity dostupné technologie k tomu, aby podporovaly činnost vlastních vojenských jednotek.

A proč je podle vás slyšet pouze o ukrajinských dronech? Rusko žádné drony nemá? 
Obecně by se dalo říct, že Rusové ty informace nesdělují nebo sdělují jich ještě méně než ukrajinská strana. Na druhou stranu myslím, že skutečně v ruských ozbrojených silách ty drony nejsou tak dobře zaintegrovány, jako to vidíme na Ukrajině. Rusové samozřejmě používají celou řadu bezpilotních systémů, od těch nejmenších pro řadové vojáky až po střední taktické stroje, nicméně tam je důležitá právě ta jejich integrace, propojení, sdílení dat a propojení jak do velitelských struktur, tak potom ke konkrétním bojovým jednotkám na zemi.

A z toho, co jsme zatím viděli, tak ty ruské drony toto asi příliš neumí. Vojáci s nimi neumí natolik dobře zacházet, neumí využívat ta data, která jim poskytují. A z některých informací a posuzování technického stavu sestřelených ruských dronů také vyplývá, že jejich technologická úroveň v řadě případů není příliš vysoká, z čehož plyne jejich menší spolehlivost a provozuschopnost. A možná i kvůli tomu se ruská vojska na ně tolik nespoléhají jako Ukrajina.

Velké nasazení dronů zejména tedy na ukrajinské straně je novinka nynější války? Nebo už v minulosti bylo zapojení bezpilotních letounů běžnou součástí bojeschopnosti té či oné armády? 
Bezpilotní systémy se používají už dlouhou řadu let, několik desetiletí. Samozřejmě prim v tom hrály vždy vyspělé ozbrojené síly, ať už je to Izrael, Spojené státy a další. Nicméně v tomto případě vidíme první masivní zapojení bezpilotních systémů v konvenční válce. To znamená, že tam slouží paralelně vedle dělostřelectva, vedle mechanizovaného vojska a podporují činnost širokého spektra druhů vojsk. A to je novinka, kterou tady v tomto případě vidíme.

Myslíte si, že do budoucna se války a konflikty už vždy povedou právě s bezpilotními letouny ve výbavě armád? Že to bude jedna z hlavních součástí?
Ano, je to trend, který už jsme tady pozorovali dříve a teď válka na Ukrajině ho potvrdila. Určitě už se bezpilotní systémy stanou standardní součástí všech ozbrojených sil. Tím, jak se stávají dostupné, tak se k nim dostanou samozřejmě i ty méně vyspělé nebo méně finančně zabezpečené ozbrojené síly. Na druhou stranu zase díky tomu bude vznikat celá řada technologií a prostředků na jejich eliminaci, ať už to bude nějaké elektronické rušení nebo potom i přímo jejich efektivnější ničení a podobně, k čemuž zatím dneska stále ty prostředky nejsou. Stane se to jednou ze součástí celého komplexu zbraňových a vojenských systémů, které se budou používat v ozbrojených konfliktech.

Bezpilotní letouny hodlá nakoupit i české ministerstvo obrany. Jak hodnotíte nedávno avizovaný nákup tří dronů z Izraele?
Tento avizovaný nákup systému Heron1 od izraelské společnosti IAI je posun do další hmotnostní kategorie, do těch skutečně taktických systémů, které jsou schopny zajišťovat dlouhodobý vzdušný průzkum a plnit celou řadu dalších úkolů. Já ten nákup hodnotím určitě pozitivně v tom smyslu, že se armáda konečně odhodlala a Ministerstvo obrany našlo prostředky k tomu posunu právě do této kategorie, protože to ozbrojeným silám dává další schopnosti, které dosud postrádaly. Trošku se obávám té konkrétní volby, protože z toho, co dříve armáda avizovala, ve smyslu, co od těch dronů požaduje, jako je použití zbraní k systému, nějaká kompatibilita certifikace pro provoz v civilním prostředí, tak u tohoto prostředku Heron1, který už je dlouho na trhu a je relativně starý, nechci říct zastaralý, tak informace o těchto schopnostech zatím nejsou. Pokud to ale samozřejmě izraelská strana bude schopna dodat a splní to všechny požadavky, určitě je to pozitivní krok ve směru k modernizaci armády. 

Myslíte si, že je to to hlavní pole, na kterém by česká armáda měla zapracovat? Nebo co je to hlavní podle vás?
Hlavní je komplexnost těch schopností ozbrojených sil. To znamená, že my se nemůžeme soustředit na jednu konkrétní vlastnost a preferovat jeden druh vojska nebo jeden druh zbraňového systému a opomíjet ty další. Ukazuje se i na Ukrajině, že pokud vám chybí jeden segment, tak to má dopady i na další druhy vojsk, na výsledky bojů.

Samozřejmě česká armáda má nedostatky v řadě dalších segmentů, ať už je to třeba protiletadlové raketové vojsko, ať jsou to pozemní síly, které potřebují taky řadu prostředků modernizovat, ale samozřejmě drony a bezpilotní systémy - ano, jsou důležité, na druhou stranu je to novinka. Česká armáda zatím ještě nemá úplně dořešenou organizační strukturu - jakým způsobem, k jakým druhům vojsk je zařadí, zda menší drony budou používat průzkumné jednotky a pozemní síly a ty větší se přesunou k letectvu, protože už je to v podstatě systém provozu podobný jako u konvenčních pilotovaných letadel. Jakým způsobem budou ta data využívat, všechny přínosy a benefity těch prostředků. Takže to je stále v procesu, ale určitě je to oblast, kterou nesmíme opomíjet a musíme se na ni zaměřit. A samozřejmě pokračovat v modernizaci v tomto sektoru.

EDIT 24.8. - v přepisu bylo opraveno špatné označení videorežimu 4HD na 4K, za chybný překlad v epizodě se omlouváme.