Tisk: Situace na Haiti je neřešitelná
Zahraniční noviny dnes píší o tom, že situace na Haiti je neřešitelná, že plot a mír nejdou dohromady, a všímají si toho, že v Číně začalo druhé kolo šestistranných rozhovorů.
Boj o moc mezi prezidentem a demokratickou opozicí přivedly Haiti do téměř neřešitelné situace, analyzuje švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung. Prezident Aristide je sice připraven odevzdat část své moci a co nejrychleji odbýt parlamentní volby. Klade si ale podmínku zůstat až do konce svého mandátu v úřadě. Opozice nesouhlasí, ostatně nemá co ztratit. Zato prezident může pozbýt vše, píše se ve švýcarském listu.
Mezitím ničí ozbrojené skupiny rebelů jedno město za druhým. Mezi zahraničními pozorovateli se začíná prosazovat názor, že setrvání prezidenta u moci nedokáže zabránit šířící se anarchii na Haiti. Prezident sice může opozici nabídnout pomocnou ruku, ale tím krize na Haiti zdaleka nekončí. Bylo by totiž naivní věřit, že rebelové jen tak jednoduše zanechají krveprolití. Na demokratech bude proto splnění prvního nelehkého úkolu vyvést zemi z chaosu. A to bude velmi riskantní krok, domnívá se švýcarský list Neue Zürcher Zeitung.
Plot a mír nejdou dohromady, zamýšlí se nad situací v Izraeli a Palestině saúdskoarabský list Arab News. Podle haagského tribunálu existence mohutné bariéry mezi oběma zeměmi zničila jakékoli šance na mír na Blízkém východě. Izrael se snažil jednání bojkotovat. Poté ale vyjádřil naději, že snad mezinárodní soud nepadne do pasti a vydá rozhodnutí, že je plot legální. Zato Palestinci, kteří argumentují porušováním mezinárodního práva, jsou optimističtí, všímá si deník Arab News. Na jejich straně stojí většina pozorovatelů.
Arabské státy se shodují, že spíše než na účelem bezpečnosti byla zeď postavena s cílem zabrat palestinské území. Izrael se nechal slyšet, že zkrátí původní délku plotu, která měla být více než 700 km podél Západního břehu. I tak bude patřit jeho konstrukce mezi nejdražší izraelské projekty. Kombinace ostrých drátů, elektrického pletiva a betonu přijde Izrael na 3,4 bilionu dolarů, dodává saúdskoarabský list Arab News.
Čínský deník People´s Daily sleduje jednání o severokorejském jaderném programu. Druhé kolo mezinárodních rozhovorů odstartovalo v čínském Beijingu a už po prvním dnu popisují účastníci situaci jako klidnou a umírněnou. Po neúspěchu prvního setkání se podle čínského listu rýsuje určitý konsenzus mezi delegacemi, ačkoli rozdíly stále přetrvávají. Rozhovorů se stejně jako před půl rokem účastní vyjednavači ze Spojených států, Číny, Ruska, Japonska, Jižní Koreje a Severní Koreje.
Během prvního ranního setkání všechny strany potvrdily, že jejich hlavním zájmem je odstranění atomových zbraní z Korejského poloostrova a dosažení míru, stability a prosperity v regionu. Ani zástupci ze Severní Koreje nebyli proti, všímá si list. Podle jejich slov je druhé kolo šestistranných rozhovorů důležitou příležitostí k vyřešení budoucnosti. Diskuse pomohly porozumět stanoviskům jednotlivých států, chválí průběh prvního dne rozhovorů čínský list People´s Daily.
Většina německých deníků dnes shodně na titulních stranách informuje o hlavní politické události Popeleční středy. O tradičních srazech hlavních politických stran, kde se v duchu karnevalového veselí zahájeného toto pondělí nejen hodovalo a pilo, ale odkud také zaznívala ostrá kritika na adresu politických konkurentů.
Německými novinami listoval zpravodaj Českého rozhlasu ve Spolkové republice David Šťáhlavský.
Britský list The Guardian se v dnešním vydání zabývá lékařskými pokusy na zvířatech. Vivisekce to je nepříjemný název pro nepříjemnou činnost. Poprvé bylo toto slovo použito v roce 1707 jako synonymum pro experimentování na zvířatech a od té doby ho znají generace vědců. Ve Velké Británii se o problematice vědeckého výzkumu s použitím zvířat začalo více mluvit v nedávné době. Univerzita v Cambridgi totiž oznámila plán vybudovat nové centrum, které by testovalo mozkové choroby na primátech, připomíná britský list.
Oficiálně ale z projektu sešlo. Univerzita se vymluvila na nedostatek financí, neoficiální zdroje však tvrdí, že hlavním důvodem byly protesty zdůrazňující zvířecí práva. Ale kde je pravda? ptá se komentátor listu. Je výzkum na zvířatech opravdu nutný? Vědci se konejší tím, že neexistuje jiná alternativa. Ale je možné, že už brzy bude možné úplně vyřadit zvířata z pokusů. Přispěje k tomu třeba možnost využívat kmenové buňky, píše se v britském deníku The Guardian.
