Zatímco tchajwanští představitelé jsou nadšeni z návštěvy předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové, Čína zuří a ohlásila mohutné vojenské cvičení zahrnující střelbu ostrou municí v okolí ostrova, který považuje za svou odštěpeneckou provincii. „Myslím, že je to přesně tak, jak se dalo očekávat,“ konstatuje populační a environmentální geograf Robert Stojanov v Interview Českého rozhlasu Plus.

Interview Plus Praha 19:06 4. srpna 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Poukazuje na to, že Pelosiová po celou svou čtyřicetiletou politickou kariéru kritizuje čínský nedemokratický systém. „Tato cesta byla její poslední šancí zatopit Pekingu a ukázat, že Amerika podporuje svobodu a demokracii,“ dodává.

Politička také potvrdila závazek, že Spojené státy budou Tchaj-wan bránit před případnou agresí komunistické Číny, jak v květnu opakovaně zdůraznil prezident Joe Biden. Cesta měla i byznysový rozměr, Pelosiová se mimo jiné setkala s předsedou společnosti TSMC, největšího výrobce polovodičových čipů, které využívá i americká armáda.

„Cesta rozzuřila Číňany natolik, že třeba nejpopulárnější sociální síť v zemi Weibo se na půl hodiny kvůli přetížení zhroutila. Několik hashtagů posbíralo několik miliard zobrazení, zprávy typu: ‚Ty stará ďáblice, ty si opravdu dovoluješ přijet?‘ nebo ‚Jsme naštvaní a jdeme spát, ale spát nám nejde.‘ Nálada byla velice protiamerická a protitchajwanská,“ popisuje.

Čínský nacionalismus se navíc netýká jen Tchaj-wanu, ale je do značné míry imperialistický, například pokud jde o protiprávní expanzi na ostrovy v Jihočínském moři.

„Je dosti silný a nesouvisí s nějakým nátlakem ze strany vlády, ale je jakoby uvnitř. Možná to souvisí s tím, že se Čína považovala za Říši středu a kolébku lidské kultury. Jsou na to hrdí a jejich počet, téměř miliarda a půl, jim k tomu dává sílu,“ doplňuje.

Psychologická válka

Stojanov zároveň upozorňuje na to, že Čína je s Tchaj-wanem významně ekonomicky propojena, na pevninu míří celá třetina tchajwanského exportu. Stejným směrem cestují i vědci, turisté nebo byznysmeni.

„Tchajwanci se považují za Číňany. Rádi by i třeba byli součástí pevninské Číny, ovšem demokratické. To mi alespoň Tchajwanci a moji tamní kolegové říkali,“ uvádí s tím, že na ostrově žije zhruba 23 milionů lidí, kteří si jsou jazykově blízcí s jihočínskou populací.

Spojení na pevninu je ovšem nyní přerušené kvůli vojenskému cvičení, které má trvat až do neděle. Čínská letadla narušují tchajwanský vzdušný prostor a bylo zaznamenáno i odpálení balistických střel, přesto podle Stojanova čínský prezident Si Ťin-pching invazi v blízké době nezahájí.

„Myslím, že se zaprvé poučil z ruské agrese na Ukrajině a přijde s jinou strategií, a za druhé nebude riskovat komplikace v době, kdy usiluje o znovuzvolení na podzimním sjezdu. Teď spíš budou ukazovat svaly, i samotné tchajwanské ministerstvo vnitra mluví spíš o psychologické hrozbě,“ soudí geograf.

Jak blokáda ovlivní nejen světový obchod? Poslechněte si v záznamu rozhovoru v Interview Plus Jana Bumby.

Jan Bumba, ert Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít