Synové bin Ládina kritizují USA za ‚plánované zabití‘ vůdce Al-Káidy
Synové Usámy bin Ládina kritizují americké úřady za - jak tvrdí - plánované zabití vůdce Al-Káidy. Američané ho zabili 2. května při operaci v pákistánském Abbotábádu. Prohlášení bin Ládinových synů otiskl list New York Times.
Rodina prý chce vědět, proč speciální americké komando Usámu nezatklo. Požaduje také, aby byli propuštěni na svobodu všichni příbuzní, zadržení při operaci v Abottábádu.
Usámovi synové zpochybňují zákonnost amerického zásahu a chtějí také důkazy o tom, že jejich otec je skutečně mrtev – tedy fotografie. Ty, jak známo, Bílý dům nechce zveřejnit, protože jsou drastické. Americký prezident už dříve řekl, že nechce, aby takové snímky kolovaly po internetu; obává se, že by se mohly stát nástrojem propagandy.
Autoři prohlášení v New York Times si ale trochu protiřečí. Na jednom místě zpochybňují Usámovu smrt a jinde zase kritizují Usámův pohřeb do moře; píší, že rodinu to uráží, že je to v rozporu se zásadami jejich vyznání.
Usámovi dospělí synové také požadují, aby americký vojenský zásah v Abbotábádu vyšetřila OSN, aby se zjistilo, proč Američané Usámu nezadrželi a nepostavili před soud. Rodina znovu poukazuje i na to, že bin Ládin nebyl ozbrojen, když ho Američané zastřelili.
Podle amerických představitelů bylo zabití vůdce teroristické sítě Al-Káida, která provedla útoky z 11. září 2001, v souladu se zákonem. „S ohledem na národní bezpečnost byl zásah proti Usámovi bin Ládinovi oprávněná sebeobrana," řekl minulý týden americký ministr spravedlnosti Eric Holder.
Usáma bin Ládin měl asi 24 dětí. Má se za to, že tento otevřený dopis podepsal třicátník Umar bin Ládin, to je Usámův čtvrtý syn, který s ním žil kdysi v Súdánu a v Afghánistánu. Později se ale od ideologie svého otce distancoval a veřejně odsoudil jeho útoky na civilisty.
V dopise se dále uvádí, že „předem naplánované zabití není řešením politických problémů". Bin Ládinovi synové mluví o porušení mezinárodního práva. V této souvislosti připomínají případy bývalého iráckého prezidenta Saddáma Husajna a někdejšího jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče, kteří - na rozdíl od Usámy bin Ládina - stanuli před soudem a měli možnost se hájit.
Autoři otevřeného dopisu se zmiňují i o dalších lidech, které Američané zastřelili v Usámově domě v Abbotábádu. Americké speciální síly tam podle nich zabily neozbrojenou ženu a jednoho z Usámových synů. Podle médií to byl asi 22letý Chálid. Totožnost dalších mrtvých – kromě samotného bin L ádina - však zatím jasná není.
V noci se podle BBC objevila zpráva, že další Usámův syn, nejmladší, asi dvacetiletý Hamza, při té operaci utekl. Pákistánci ale tvrdí, že o tom nemají žádné informace. Hamzu někteří označují za "korunního prince" Al-Káidy. Bílý dům nejprve uvedl, že Hamza byl při operaci v Usámově domě zabit. Američané ale později uvedli, že to nebyl Hamza, ale Chálid.
Zprávu o Hamzově údajném útěku uvádí britský deník Telegraph s odkazem na nejmenovaný zdroj z pákistánských tajných služeb. Tři ženy zadržené v Abbotábádu - a podle médií je mezi nimi Hamzova matka - údajně tvrdí, že Hamza v tom domě žil taky a že při tom zásahu zmizel.
Při operaci v Abbotábádu byly zadrženy tři ženy - dvě Saúdky a Jemenka - a několik dětí, některé zdroje mluví o dvanácti dětech. Ty by nyní měly být ve vazbě v Pákistánu. Vyšetřovatelé CIA si stěžují, že k nim stále nemají přístup.
Pákistánské úřady ale chtějí nejdřív - alespoň to tvrdí - dokončit vlastní vyšetřování a výslechy. Američanům je prý povolí vyslechnout, jenomže zatím neuvedly kdy. Bin Ládinovi příbuzní vyzývají Pákistán, aby tyto tři ženy a děti vrátil do zemí jejich původu.
