Summit V4: Pokud nezvládneme migrační proud, je ohrožena EU
Pokud se nezlepší kontrola vnějších evropských hranic a nebude zastaven migrační proud, situace se může vymknout kontrole. Selhání v této oblasti by mohlo zpochybnit samotné základy Evropské unie, vyplývá z deklarace schválené účastníky dnešního pražského summitu visegrádské čtyřky, Bulharska a Makedonie. Uvádí, že pokud zůstane spolupráce s Tureckem v migraci za očekáváním, měl by být připraven k okamžitému použití alternativní podpůrný plán.
Účastníci summitu se shodli na tom, že společné evropské řešení migrační krize má jejich plnou podporu. Nyní je prý potřeba se soustředit na urychlené uvedení v život schválených opatření.
Podle českého premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) by Evropská unie měla více podpořit Bulharsko a Makedonii při realizaci jejich vlastních opatření k ochraně hranic. Šestice zemí se dnes podle něj shodla i na nutnosti naplnění dohody mezi EU a Tureckem a podpoře snah Řecka plnit podmínky členství v Schengenu.
Premiéři V4, Bulharska a makedonský prezident přijali deklaraci, v níž se shodli na společném postoji k migrační krizi. Summit sledoval Vojtěch Berger
I když státníci mluvili o podpoře hledání řešení s Tureckem a Řeckem, zároveň je podle nich potřeba mít připraven alternativní plán B. Spočíval by ve vybudování záložních schengenských hranic na jih od Maďarska.
„Tato druhá varianta přijde, jen pokud selže ta první,“ zdůrazňuje státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza (ČSSD). „ČR i celý Visegrád si velmi přejí, aby fungovala dohoda s Tureckem. Nabídli jsme Ankaře vše, co chtěla. Turci slíbili, že výrazně zbrzdí uprchlický proud. Čísla ale zatím ukazují, že nedělají to, co měli,“ konstatuje.
#V4 Shodli jsme se na podpoře společného evropského řešení.Jeho součástí je naplňování dohody EU-Turecko #CZV4Pres pic.twitter.com/mGCaI4JOJq
— Tomas Prouza (@CZSecStateEU) 15. Únor 2016
„Premiéři se dnes shodli na tom, že jsme ochotni čekat další 3 či 4 týdny, že v půlce března musí být vidět, že Turecko výrazně snížilo proud uprchlíků do Evropy. Pokud to neudělá, musíme začít připravovat ochranu Evropy právě na řecko-makedonské a řecko-bulharské hranici,“ upozorňuje Prouza.
Zástupci V4 už v minulosti mluvili o posílení bulharských a makedonských hranic s Řeckem. Polská premiérka Beata Szydlová podotkla, že plán “B“ není zaměřen proti žádné zemi EU. Evropa ale podle ní potřebuje opět získat kontrolu nad migračními toky.
Představitelé V4, Bulharska a Makedonie se shodli na společném postoji k migrační krizi. Hosty ČRo byli státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza a zástupce ředitele ÚMV Michal Kořan
Očekává, že nejpozději na březnovém zasedání Evropské rady budou přijata efektivní opatření. Evropa podle ní stojí před vážnými výzvami a před problémy, jejichž řešení musí být založeno na zdravém rozumu a společném postoji.
Maďarský premiér Viktor Orbán přiznal, že po vstupu členů V4 do EU považoval hlavní cíle visegrádské skupiny za splněné, během současné migrační krize je ale podle něj skupina potřeba víc než kdy dřív. Současný nekontrolovaný vstup migrantů do Evropy je podhoubím pro terorismus, násilí a strach a musí být zastaven, řekl.
Orbán také podpořil další účastníky summitu. „Maďarsko plně podporuje členství Bulharska v Schengenu, země prokázala, že je schopna hlídat hranice,“ uvedl Orbán. Podpořil také vedení rozumných diskusí o vstupu Makedonie do EU.
Premiéři V4 přijali deklaraci, potvrdili v ní společnou snahu o posilování Evropy
Číst článek
Podle slovenského předsedy vlády Roberta Fica chybí evropským politikům v otázce migrace smysl pro realitu. Odmítl také kritiku údajné nesolidarity V4. Země Visegrádu podle něj aktivně nabízejí finanční i personální pomoc zemím, které mají problémy s vlnou přistěhovalců.
Fico také vyjádřil přesvědčení, že Řecko není schopné splnit závazky, pokud jde o ochranu schengenské hranice. „Pokud jsou v Schengenu země, které neumí chránit hranice, patří tam i země, které to umí,“ řekl a podpořil začlenění Bulharska a Makedonie.
Makedonský prezident Ďorge Ivanov zdůraznil, že jeho země jako kandidát na členství v unii nese v migrační krizi těžší břemeno než mnohé státy, které už členy jsou. Od EU chce hospodářské i politické záruky a řešení za účasti Řecka, na které však nechce břímě odpovědnosti za migranty převalit.