Špatných zpráv z Kábulu přibývá, všímá si světový tisk
Taliban bude poražen, cituje dnes americký deník The New York Times americkou ministryni zahraničních věcí Condoleezzu Riceovou. Tato slova padla při její včerejší návštěvě Afghánistánu, kterou do jisté míry vyvolalo stupňující se násilí. Právě tím totiž Afghánistán začíná připomínat Irák.
Riceová svou návštěvou vyjádřila podporu afghánskému prezidentovi Hamídu Karzáímu. Jenže i v době, kdy spolu diskutovali o tom, jak Taliban porazit, útoky talibanských vzbouřenců pokračovaly, konstatuje list.
Během nejhorších okamžiků v Iráku mohla Bushova vláda ukazovat na Afghánistán jako na svou strážní věž, píše dnes v souvislosti s návštěvou americké ministryně zahraničních věcí také americký deník The Wall Street Journal. Právě Afghánistán totiž dlouho sloužil Spojeným státům jako země, kterou USA po bleskovém zásahu navedly na správnou kolej. Jenže teď má Bushova vláda obavy, že dobrých zpráv z Kábulu bude čím dál tím méně. Taliban se znovu objevil na jihu země. Počet sebevražedných útoků a únosů narůstá a obchod s heroinem kvete stejně jako korupce.
Afghánistán je pro Bushovu vládu klíčový - a to především kvůli své strategické poloze mezi Íránem a Pákistánem, ale také kvůli své minulosti jako ohniska terorismu. Pro mnoho Američanů představuje zásah v Afghánistánu velký úspěch. Nejen proto by se špatné zprávy z Kábulu společně s neklidnou situací v Iráku mohly pro republikány stát politickým problémem v nadcházejících podzimních volbách do amerického Kongresu, připomíná list.
Častým tématem evropských novin je teď končící předsednictví Rakouska v Evropské unii. O víkendu vystřídají Vídeň Helsinky, a tak je důvod k bilancování - a samozřejmě i v samotném Rakousku.
Našel jsem dokonalou potenciální členskou zemi Evropské unie, píše dnes v britském deníku The Guardian známý britský historik a novinář Timothy Garton Ash. Jediným problémem je, že neleží v Evropě. Je to Kanada. Právě země javorového listu totiž vyznává téměř všechny hodnoty nové Evropy. A má také podobné slabiny. Ale vážně - proč Brusel nezahájí přístupové rozhovory s Kanadou? Ve většině ohledů by to byla podstatně snadnější volba než třeba v případě Ukrajiny, natož Turecka.
Kanada do puntíku splňuje veškerá kodaňská kritéria nutná pro členství v EU, jako je například demokratická vláda, regulovaná tržní ekonomika a respektování práv menšin. Navíc je Kanada bohatá země, takže by mohla být tolik potřebným přispěvatelem do rozpočtu EU - a to v době, kdy se členy EU stávají podstatně chudší země. Jedním z nejhlouběji zakořeněných evropských problémů je vzájemný nesoulad mezi Brity a Francouzi, i když právě na tomhle se oba historičtí rivalové vzácně shodují. Anglicky mluvící část Kanady by tak posílila anglofonní skupinu v EU a tradičně francouzský Quebec by se mohl přidat k té frankofonní, uzavírá list.
