Sestřelil Putin další letadlo? Analyzujeme, co se stalo s tragickým letem 8243 nad Čečenskem

Baku 6. ledna 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

K událostem loňského roku jsem se už nechtěl vracet, ale není jiné cesty. Asi jste o Vánocích zaznamenali videa, která se šířila po sociálních sítích.

Modře zbarvené letadlo s bílým břichem i křídly v barvách ázerbajdžánských aerolinek se na nich snaží o nouzové přistání na břeh Kaspického moře u města Aktau v Kazachstánu.

Stěží se udrží ve vzduchu, vrávorá, kličkuje a opakovaně padá a zase stoupá. Úplný horor ve vzduchu. Přistávací manévr nakonec letoun nezvládne a pravým křídlem prudce narazí do země. Následuje exploze. 

Na palubě v tu chvíli umírají desítky lidí. 

Tragická náhoda? Kdeže. Ázerbájdžánci jsou přesvědčení, že v pádu letadla mělo prsty Rusko. Možná neúmyslně, ale prý mělo. A zatím tomu nasvědčují všechny indicie. Let 8243 totiž původně nemířil z Ázerbájdžánu do Kazachstánu. Byla to pravidelná linka na jih Ruské federace, do Čečenska.

Krátká cesta

Baku, Ázerbájdžán, středa 25. prosince 2024. 7 hodin, 55 minut místního času.

Je ospalé ráno, asi deset stupňů nad nulou. O tři hodiny víc než v Praze. Za pár minut vyjde nad Kaspickým mořem slunce a mezinárodní letiště v Baku se během pár vteřin chystá opustit další letadlo.

Po ranveji se rozjíždí Embraer 190 společnosti Azerbaijan Airlines. Je to pravidelná linka z Baku do ruského města Groznyj. Let 8243. Přistát má na tamním letišti Achmata Kadyrova, někdejšího čečenského prezidenta a otce nechvalně proslulého Ramzana Kadyrova.

Embraer 190 není žádný vzdušný gigant, v podstatě je to regionální letoun. Na palubě je 67 lidí včetně posádky – hlavně Ázerbájdžánci, ale taky Rusové, Kazaši, Kyrgyzové a další. Ve vzduchu stráví zhruba hodinu, déle to do Grozného obvykle netrvá. Stačí se dostat do Ruska, přeletět Dagestán a už je v cíli.

Knipl má na starosti Igor Kšnjakin, podle aerolinek velezkušený pilot. Je mu už 62 let a na různých strojích nalétal 15 tisíc hodin. Mimochodem, v Rusku vystudoval meteorologii. Tady v Baku ho po ránu nemělo co překvapit. Viditelnost by měla být skvělá. Do kokpitu s ním usedl Alexandr Kaljaninov. Ten studoval na Ukrajině. Je mu teprve 32 let a před dvěma týdny slavil narozeniny.

Pasažéři a pasažérky se připoutají, dají opěradla sedaček do svislé polohy a Kšnjakin s Kaljaninovem zvednou Embraer 190 z letištní ranveje. Pod letadlem se rázem rozprostře velká modrá louže jménem Kaspické moře.

Trasa vede podél pobřeží a vše je tak, jak má být. Desítky minut plynou. Letadlo odstartovalo na čas a už vstoupilo i do ruského vzdušného prostoru. Je to krátká cesta. Taková, kdy se sotva stihnete napít a vyčůrat. Za chvíli se zase rozsvítí transparent „připoutejte se“ a letoun začne klesat na letiště v Grozném.

Je kolem půl deváté ráno. Letadlo Azerbaijan Airlines je v tu chvíli někde nad přístavním městem Machačkala v Dagestánu. A tehdy se to stane. Let 8243 zmizí. V jednu chvíli je na veřejně dostupných systémech pro monitoring letadel vidět a za moment je fuč. Prostě se jen tak vypaří. Ztratí se totiž signál systému ADS-B, anglicky se mu říká Automatic Dependent Surveillance-Broadcast. Letadlo přes něj vysílá informace o tom, kde je, jak rychle letí, jak vysoko je a tak dále. Lidé ho pak můžou sledovat online třeba na serveru Flightradar24. Jenže v jednu chvíli přesně tohle let 8243 dělat přestane. Žádný signál není dostupný. Otázka zní proč?

S letadlem by mělo být všechno v pořádku. Poslední údržbu podle ázerbajdžánských aerolinek prodělal před dvěma měsíci.

Vyrobili ho taky relativně nedávno, v roce 2013. Od začátku ho přitom vlastní ty samé aerolinky. Úzkotrupý dvoumotorový Embraer E190 s registrací 4K-AZ65 má údajně nalétaných skoro 15 tisíc hodin. S pilotem jsou na tom stejně.

Pokud je tedy letadlo v pořádku – a nic moc nenasvědčuje tomu, že by být nemělo –, tak proč najednou asi půl hodiny od vzletu jen tak zmizí?

Záhadu, kam se 8243 poděl, se podaří rozluštit poměrně snadno. Někdo začal letadlo rušit, respektive jeho signál, a tím někým byli s největší pravděpodobností Čečenci. Letadlo totiž nedlouho po vstupu do ruského vzdušného prostoru zaskočilo rušení GPS signálu, takzvaný GPS jamming. Proto stroj o své poloze přestal informovat. Blokoval ho silnější signál. A když už se mu podařilo na pár minut svou polohu odeslat, byly údaje úplně zmatečné. Letadlo se podle nich nacházelo jihozápadně od Grozného, přičemž ve skutečnosti se blížilo k městu od jihovýchodu.

Přístroje závislé na satelitní navigaci nemohou kvůli rušení GPS správně fungovat. Jak uvedl server Flightradar24, na Kavkazu se to děje poměrně běžně. Ať už to bylo kvůli vleklým sporům o Náhorní Karabach, nebo nyní kvůli probíhající Putinově agresi vůči Kyjevu. Ten je odsud sice dost daleko, ale Ukrajinci míří svými odvetnými útoky i na cíle v Čečensku. Není totiž žádným tajemstvím, že právě odsud zamířily desítky tisíc vojáků na ukrajinskou frontu. 

Je to pár dní, co Ukrajinci udeřili zatím naposledy. Kyjev v půlce prosince provedl přepadovku drony na vojenskou základnu Ramzana Kadyrova přímo v Grozném. Čečenci se nejméně jeden ukrajinský dron podle dostupných záběrů z Telegramu snažili sestřelit jen marně.

To je taky důvod, proč mohou chtít GPS signál cíleně rušit. Hodlají tak podobným útokům zamezit.

Když tedy teď do oblasti míří let 8243, spadne i on do rušičkové pasti. Zda cíleně, nebo omylem, není v tuhle chvíli jasné. Kdyby ale chtěli v Čečně naschvál rušit civilní letadlo z Ázerbájdžánu, nedávalo by to žádný smysl.

Kapitán Kšnjakin se v kokpitu Embraeru 190, který zrovna míjí Machačkalu, i přes rušení signálu drží plánu. Groznyj už je blízko – 150, možná 170 kilometrů. Kšnjakin se pokusí na tamním letišti, které je jen pár kilometrů severně od centra města, přistát.

Kéž by měl tušení, co ho v příštích minutách čeká…

Chaos

Je kolem deváté ráno ázerbájdžánského času. Let 8243 krouží nad mezinárodním letištěm v Grozném. Snaží se přistát. Kvůli rušení GPS nevysílá žádná data o své poloze. Obloha je zatažená a na letišti je nižší viditelnost. Vystudovaný pilot-meteorolog Kšnjakin toho patrně moc nevidí a kdo ví, co mu hlásí přístroje v kokpitu. Už třikrát se pokusil přiblížit ranvejím, jak později vzpomínal jeden ze stevardů v rozhovoru pro deník The New York Times. Zatím stále neúspěšně. Zkusí to počtvrté?

A právě tady, nad Grozným, se to stane. 

Ozve se minimálně jedna hlasitá rána. Někde od levého křídla, řekne později jeden z pasažérů agentuře Reuters. Bylo to u zadní části letadla, možná u ocasu. Je to hrozivý zvuk, potvrzují další cestující a členové posádky. 

Jeden z nich je zraněn na ruce. Jak? Stalo se něco v kabině? Podle některých nebyla rána jedna, ale zazněly aspoň dvě, nebo snad dokonce tři. Lidé se začnou modlit. Mezi nimi i Subchonkul Rachimov. Zhruba padesátník s prošedivělým strništěm, oholeným knírkem a bekovkou na hlavě. Sedí v zadní části letadla. V jednu chvíli začne na mobil natáčet dění na palubě.

Je to chaos, nervozita. Nikdo neví, co se děje. Všichni mají patrně obrovský strach. V rozhovoru pro Reuters Rachimov později uvedl, že si myslel, že se trup letadla rozlomí.

Co to bylo za ránu? A bylo jich víc? Mohlo se letadlo srazit s ptákem nebo hejnem ptáků? To by nebylo nic výjimečného. Stává se to. Podle kazašských zdrojů právě tuhle nehodu reportovali v oblasti nad Grozným i samotní piloti. Mysleli si, že se srazili s ptákem. Nebo to byl snad výbuch? Možná tlakové láhve s kyslíkem? I to se už v minulosti stalo. Jak jinak si vysvětlit, že je poškozený i vnitřek letadla? A že má jeden ze stevardů zranění na ruce? Nezasáhlo ocas letadla něco zvenku? Něco, co se dostalo až do kabiny? Pták těžko. Tak střela? Raketa?

Na video záběrech, které se později dostanou na sociální sítě, jsou viditelná poškození jak uvnitř letadla, tak na jednom z křídel. Ze stropních panelů vypadly kyslíkové masky. Jestli se tak stalo už teď u Grozného, nebo až někdy v pozdějších fázích letu, nelze s jistotou říct. Podle jednoho ze stevardů, který v následujících dnech mluvil s agenturou Reuters, ovšem někde nad čečenským územím skutečně došlo k poklesu tlaku v kabině.

Takže rána, dvě, možná tři. Pokles tlaku. Zranění v kabině. Panika. A to není všechno. Letadlo v tu chvíli začne vrávorat. Má problém udržet přímý směr i výšku. Jako by bylo opilé, pomyslí si Rakhimov, náš známý ze zadní části letadla.

Kazašské zdroje následně zveřejní, že piloti v tu chvíli ohlásili problémy s hydraulikou. Podle leteckého experta Rostislava Kopeckého zkolabovaly možná všechny hydraulické systémy. Ukazují na to i dostupná data z webu Flightradar24.

A přichází další problém – v Grozném nepůjde přistát. Údajně kvůli velké mlze.

Nouzové přistání

Je asi 9:20, možná 9:30 ráno. Let 8243 prožívá na nebi nad kavkazským podhůřím těžké minuty. Ruší mu signál, je poničený, těžko ovladatelný a ještě nemůže přistát na nejbližším letišti.

Co bylo dál, je předmětem řady otázek. Podle původních informaci bylo letadlo odkloněné zpátky do Machačkaly v Dagestánu. Jenže ani tam nepanuje v tu chvíli dobré počasí a podle BBC bylo letiště už ráno uzavřené. Kazašské zdroje informují, že si piloti vyžádali informace o tom, jestli by nešlo usednout na ranvej letiště ve městě Miněralnyje Vody ve Stavropolském kraji. Město není větší než Zlín a je asi 200 kilometrů daleko, na jihozápad. Přistát by tam ale snad šlo…

Připomínám, že Embraer ázerbájdžánských aerolinií stále není na veřejně dostupných mapách, jeho GPS systém je rušený a podle ADS-B jako by letadlo před hodinou zmizelo u Machačkaly a neexistovalo. Až podle útržků dat, díky kterým později zrekonstruuje pravděpodobnou trasu letu server Flightradar24, víme, že se let 8243 nakonec neotočí ani na jihozápad k městu Miněralnyje Vody, ani na jihovýchod k Machačkale. Zamíří rovnou nad Kaspické moře. Stovky kilometrů tam není vůbec žádné letiště. Jen voda. Proč si Kšnjakin s Kaljaninovem v kokpitu nevyberou některé z letišť v blízkém okolí, je záhadou. To by na nich nešlo nouzově přistát? Nebo je to jinak a oni nemají na výběr? Znemožnilo snad Rusko poškozenému letadlu usednout na jeho území cíleně?

Alespoň nějaké informace se dozvídáme od přeživšího stevarda, kterého cituje britský server Sky News. Sdělil to, co mu řekl jeden z pilotů. Řídící věž v Grozném prý odmítla přijmout let 8243 s tím, že má přistát na vodě. Proč ale na vodě? Proč ne na jiném ruském letišti? Znamená to, že Kšnjakin s Kaljaninovem si cestu přes Kaspické moře nevybrali, ale byli k ní donuceni? Rusové popírají, že by jiné letiště nenabídli. Proč by pak ale piloti volili tak riskantní a dlouhou cestu přes rozsáhlou vodní plochu?

Je něco po půl desáté dopoledne. Nejbližší letiště na nynější trase letu 8243 je teď Aktau. Bílá hora. Kazašské město velikosti Ostravy v poušti na druhém břehu Kaspického moře. Od Grozného je vzdálené vzdušnou čarou asi 400 kilometrů. Je to jen o něco málo dál, než kdyby se piloti rozhodli otočit kniplem zpátky do ázerbájdžánského Baku, odkud vzlétli. 

Do kazašského vzdušného prostoru vlétá Embraer kolem desáté hodiny dopoledne. Dvě hodiny od vzletu z letiště v Baku. Kdyby bylo všechno jako obvykle, tak už jsou cestující dávno někde v taxíku z terminálu do centra Grozného. Místo toho prožívají děsivou horskou dráhu v jen těžce ovladatelném letadle nad Kaspickým mořem.

Jakmile je stroj mimo Rusko, znovu se podaří zachytit jeho signál přes ADS-B. Odteď opět přesně víme, kde je. V Kazachstánu mezitím dostávají podle vládních zdrojů informaci o nouzové situaci na palubě. K letišti v Aktau, které je jen pár kilometrů severně od města, míří záchranáři.

Teď už každý, kdo let 8243 Azerbaijan Airlines sleduje na veřejně dostupných serverech, vidí, že jde vážně do tuhého. Celou cestu přes Kaspické moře má Embraer obrovské potíže udržet výšku i směr. Jako by piloti táhli letadlo ke kazašským břehům jen silou vůle. Každou chvíli stoupá a zase klesá. Ovládat jde asi jen tahem motoru, jak si všímá už citovaný letecký expert Rostislav Kopecký.

V Aktau je skoro zataženo, ale letiště hlásí dobrou viditelnost. Piloti zkusí sestoupit k přistávací dráze. První pokus se ovšem nezdaří. Druhý taky ne. Letadlo namaluje ve vzduchu nad letištěm osmičku. Napotřetí jde k zemi o něco prudčeji. Pravé křídlo je ale nakloněné víc, než by mělo. Jako by celý stroj stahovalo dolů. V ten moment se podle kazašské vlády přeruší komunikace s věží.

Je 10 hodin a 30 minut dopoledne, 25. prosince 2024. Embraer 190 Azerbaijan Airlines na pravidelné lince Baku-Groznyj dopadá na zem asi tři kilometry západně od letiště v kazašském Aktau. Rozbíjí se o břeh Kaspického moře.

Tvrdý pád letu 8243 ukazují záběry lidí, kteří při pohledu na nebe nezapomněli vytáhnout mobilní telefon. Nejdřív se dotkne země pravé křídlo, letoun se následně rozlomí a exploduje. Přední část zachvátí plameny. Ocas se převalí na bok.

Předek a zadek letadla jsou od sebe asi 300 metrů. Trosky letadla jsou rozesety na čtyřech kilometrech čtverečních. Na místě hoří. 

Přijíždějí místní z okolí, hasiči, záchranáři, kynologové, vládní představitelé. Stovky lidí. Ti první, kteří se na místo dostanou, se snaží dostat do zbytků letadla. 

Ti pasažéři, kteří mohou chodit, jsou dezorientovaní. Uvnitř trupu někdo pláče, popsal svědek pádu letadla novinářům z kazašského média Orda.kz. Ve vzduchu se prý mísí zápach krve s kerosinem.

Vypadá to ale, že zadní část letadla unikla nejhoršímu. Odsud bude nejvíc přeživších.

První zprávy o tom, co se v Aktau stalo, se během pár desítek minut dostanou do médií po celém světě. Zatím se stále neví, proč letadlo havarovalo. A vypadá to, že tragédii několik lidí zázrakem přežilo.

Jednu černou skříňku se vyšetřovatelům podaří najít první den. Druhou ještě hledají. Někde být musí.

Viník

Co je ale důležité – média si všímají, že k pádu letadla dochází ve stejné době, kdy ukrajinské drony útočí na cíle v Čečensku. Může to mít souvislost?

Zaprvé – existuje informace, že jeden z dronů udeřil na město Vladikavkaz v Severní Osetii. Zveřejní je ruské nezávislé médium Meduza s odvoláním na místní zdroje. Vladikavkaz leží asi sto kilometrů jihozápadně od Grozného.

Další úder je údajně hlášený v menším městě Mozdok severně od Vladikavkazu. Zmiňuje se o tom oficiální prohlášení Kremlu, které cituje Rádio Svobodná Evropa. Co víc, v úterý 25. prosince útočily ukrajinské drony podle Rusů i v Čečně. A shodou okolností právě ve chvíli, kdy se na přistání v Grozném chystal civilní let 8243.

Všechno sestřeleno, pochlubila se záhy podle Al Jazeery čečenská protiletecká obrana.

Zajímavé. Ať už Ukrajinci útočili na Groznyj nebo ne, není tedy náhodou možné, že si Rusové spletli ázerbájdžánský Embraer 190 s ukrajinským dronem a prachsprostě ho sestřelili? Anebo vzali šmahem cokoli na nebi, protože nebyl čas ptát se, kdo je kdo?

Že Rusko mohlo mít prsty v pádu letu 8243, naznačují už i Američané. 

U kazašského Aktau vyšetřovatelé zajišťují důležitý důkaz. Ocasní části letadla jsou prošpikované šrapnely a střepinami. Výškové kormidlo, směrové kormidlo, zadek letadla… To všechno je jako ementál. Jako by do stroje někdo vypálil dávku ze samopalu.

Teď se ale podržte. Experti, na které se odvolává britský Telegraph, tvrdí, že ty samé díry už na letadle v minulosti viděli. Kdy? V roce 2014. Na těch kusech, které se našly po pádu letu MH17. Před 10 lety tento Boeing 777 z Amsterdamu do Kuala Lumpuru zasáhla raketa ruského protiletadlového systému Buk. Jak později uznal soud v Haagu, vystřelili ji proruští separatisté pod kontrolou Kremlu. Letoun dopadl na zem kousek od vesničky Hrabove na Donbasu. Na palubě zemřelo všech 298 lidí.

I tehdy Rusko od začátku popíralo, že by s tím mělo něco společného. 

Potkal teď ázerbájdžánský Embraer stejný osud jako let MH17 před deseti lety? Nebyl to střet s ptáky ani výbuch na palubě, ale čečenská protiletecká obrana, která poslala let 8243 k zemi?

Mezinárodní agentury s odvoláním na ázerbájdžánské zdroje obeznámené s vyšetřováním mají jasno – za potenciálního viníka označují raketu země-vzduch vypálenou ze systému Pancir-S1. Velká odbornice na Rusko a postsovětský prostor Petra Procházková z Deníku N píše o tom, že dva Panciry si přivezli Čečenci teprve před pár týdny.

Podle ázerbájdžánské agentury APA došlo k zásahu ve výšce bezmála 2,5 kilometru nad zemí a ve vzdálenosti zhruba 18 kilometrů severozápadně od Grozného. Stejně jako v případě letu MH17 i nyní měla raketa vybuchnout poblíž letadla a stroj zasáhnout střepinami a šrapnely.

Nabízí se důležitá otázka – proč Čečensko, které tvrdí, že odráželo dronové útoky z Ukrajiny, a proto patrně i rušilo GPS signál, vůbec vpustilo let 8243 do svého vzdušného prostoru? Proč ho celý neuzavřelo?

Petra Procházková se odkazuje na ruský investigativní server Russkij kriminal, podle kterého Čečenci nakonec výzvu k opuštění vzdušného prostoru skutečně vyhlásili. Ale prý až poté, co zasáhli ázerbájdžánský Embraer.

Znamená to snad, že se Rusko chtělo poškozeného letadla zbavit a záměrně ho poslalo ze svého území pryč, aby skončilo někde na dně Kaspického moře?

Zůstávají otazníky

Je čtvrtek, 26. prosince 2024. Den po tragédii. Ázerbájdžánci drží státní smutek. Modro-červeno-zelené vlajky s bílým půlměsícem a osmicípou hvězdou visí na půl žerdi. 

Pád letu 8243 nepřežilo 38 lidí. Dalších 29 vyvázlo s různě závažnými zraněními.

Našla se druhá černá skříňka. Letové záznamy teď musejí rozklíčovat experti z Brazílie, kde letadlo vyrobili. Dohlížet na to mají zástupci Kazachstánu, Ruska a Ázerbájdžánu.

Rozbíhá se vyšetřování.

Následující dny pak potvrdí ty nejvážnější obavy. Ilham Alijev, ázerbájdžánský prezident, přiznává, že letadlo bylo sestřeleno. Žádá po Rusku omluvu, přiznání viny a odškodné. 

Ázerbájdžánské aerolinky rovněž pozastavují lety do několika ruských měst. Nabídku pomoci od Čečenska Ázerbájdžán údajně odmítne.

O víkendu vychází oficiální komuniké Kremlu. V něm se prezident Vladimir Putin omlouvá, že v ruském vzdušném prostoru došlo k tragické letecké události. Už dříve vyjádřil soustrast pozůstalým a přeje rychlé uzdravení všem zraněným.

V dalších dnech Rusko oznamuje, že potrestá viníky pádu. Informuje o tom agentura AFP s odvoláním na prokuraturu v Baku. Oficiální přiznání viny ale z Ruska zatím nepřichází.

Pilot i kopilot Embraeru 190 dostanou státní vyznamenání in memoriam – jsou jmenováni národními hrdiny Ázerbájdžánu. Stejné pocty se dostane i letušce Hokumě Alijevové, která při pádu také zemřela. Mnozí letečtí experti se shodují, že právě jejich velkou zásluhou skoro třicet lidí let smrti přežilo.

Nad osudem ázerbájdžánského Embraeru stále visí řada otazníků. Věřím ale, že většinu otázek zodpoví záznamy z černých skříněk. Ázerbájdžánský prezident Alijev teď možná kroutí hlavou nad ruskými výmluvami. Je ale příliš brzy tvrdit, zda by tato tragédie mohla narušit vzájemné vztahy.

Nicméně pokud se informace o zásahu letu 8243 na Kavkazu vyšetřováním finálně potvrdí, půjde už o druhé civilní letadlo od zahájení války proti Ukrajině, které Rusko sestřelilo.

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: Reuters, Deutsche Welle, Česká televize, Euronews, TV Nova, CCTV, Al-Arabiya, France24, Al-Jazeera, AP a youtubové kanály New York Post, Diario AS, Euronews, CNA, The Independent, Al Jazeera English a The Independent.