Rusko žádá o svolání Rady bezpečnosti OSN. Bojí se o budoucnost pravoslavné církve
Rusko požádalo o svolání Rady bezpečnosti OSN na úterý 17. ledna kvůli situaci ukrajinské pravoslavné církve, donedávna podřízené moskevskému patriarchátu. V sobotu to uvedla agentura Interfax. Na jednání rady by podle ruské diplomacie měl vystoupit zástupce moskevského patriarchátu ruské pravoslavné církve.
Moskevský patriarcha Kirill, který stojí v čele ruské pravoslavné církve, vystupuje na podporu ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho války proti Ukrajině.
Ruský velvyslanec při RB OSN Vasilij Něbenzja během jednání rady uvedl, že ukrajinské úřady pronásledují jinak smýšlející občany a snaží se zničit zmíněnou církev, což může mít ty nejhroznější následky pro mír a bezpečnost v regionu.
Ukrajina chce náboženskou nezávislost na Rusku, sešla se kvůli tomu bezpečnostní rada
Číst článek
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno pozastavil ukrajinské občanství v případě 13 vysoce postavených představitelů Ukrajinské pravoslavné církve moskevského patriarchátu.
Církev podporuje válku
Kyjev tuto církev podezírá z podpory války Ruska proti Ukrajině a některé preláty z vlastizrady. Ukrajinské tajné služby v poslední době prohledaly řadu jejích klášterů a kostelů.
Něbenzja také prohlásil, že Rusko je připraveno dosáhnout cílů „speciální vojenské operace“ cestou rozhovorů, anebo bojovými operacemi. Prohlásil také, že mír v ukrajinském pojetí by znamenal kapitulaci Ruska.
Rusko svým útokem na Ukrajinu z loňského 24. února rozpoutalo nejhorší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si podle odhadů vyžádal desetitisíce obětí na obou stranách a vyhnal miliony lidí ze svých domovů.
Denacifikovat a demilitarizovat
Moskva tvrdí, že chce „denacifikovat“ a „demilitarizovat“ sousední stát, ze kterého se pokusilo anektovat další čtyři oblasti, podobně jako na jaře 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovalo ukrajinský poloostrov Krym.
Kyjev a Západ hovoří o ničím nevyprovokované ruské agresi. Kyjev si za válečný cíl stanovil osvobození okupovaných území.
Během války Moskva stupňuje represe vůči opozici. Podle nově přijatých zákonů v Rusku hrozí vězení komukoliv, kdo si troufne označit válku proti Ukrajině za válku, protože oficiálně jde o „speciální vojenskou operaci“, zmíní se o utrpení civilistů (Moskva tvrdí, že proti civilistům neútočí) či o podezření, že se ruští vojáci dopouštějí v okupovaných ukrajinských městech válečných zločinů.
Tato podezření a veškeré důkazy Moskva odmítá jako provokace.
