Provokace, nebo chyba? Ukrajina je trochu přecitlivělá, říká historik o kauze polských pasů
Ještě dva týdny mohou Poláci v anketě rozhodovat o tom, jak budou od příštího roku vypadat cestovní pasy. Ministerstvo zahraničí ve Varšavě totiž připravuje zvláštní edici s obrázky připomínajícími polské dějiny. Je mezi nimi ale také hřbitov ve Lvově. Ukrajina to považuje za nepřátelský krok a do Varšavy poslala protestní nótu.
Na polském vojenském hřbitově lvovských orlat mrholí, ale přesto se tady v mírném dešti prochází mezi kříži několik párů, schovávají se pod deštníky a dívají se na náhrobní kameny. Jeden jako druhý, bílý kříž a na něm stuha v barvách polské vlajky.
Jednotlivé náhrobky polských vojáků si prohlíží i Piotr z Gliwic. „Je to pro Poláky důležité místo. Když se tady člověk projde, pochopí proč. Jsem tady jen jako turista, ale i tak to člověka vezme za srdce. Jsou tady pochovaní lidé, kteří dali život za vlast,“ řekl Radiožurnálu.
Nepřátelský akt? Ukrajina a Litva protestují proti podobě nových polských pasů
Číst článek
Po rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1918 svedli o Lvov a jeho okolí Ukrajinci a Poláci boj. Lvovská orlata, po kterých nese hřbitov jméno, byly polské mládežnické bojové oddíly.
Krátce na to Poláci o Lvov bojovali ještě jednou ze Sovětským svazem. V obou případech vyhráli. Druhá světová válka ale překreslila mapy Evropy a Lvov připadl Sovětskému svazu a po jeho rozpadu Ukrajině.
„Bylo by hezké, kdyby se na historii dokázali lidé dívat s větším pochopením. Nemyslím si, že v tom je něco zlého, když chtějí dát obrázek hřbitova na pasy,“ myslí si Piotr.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí ale nápad umístit lvovský hřbitov do polských jubilejních pasů označilo za nepřátelský krok. Ukrajina je po anexi Krymu Ruskem citlivější na respektování své svrchovanosti, tvrdí odborník na mezinárodní vztahy z lvovské Univerzity Ivana Franka Igor Ižnin.
„Někteří se to mohou pokusit vyložit jako zpochybnění územní celistvosti. To by bylo velice nebezpečné. Po druhé světové válce byla otázka státních hranic v Evropě uzavřena. V takových věcech je nutná velká opatrnost,“ řekl Radiožurnálu Ižnin.
Nespokojená je i Litva
Igor Ižnin si myslí, že si polská diplomacie jen neuvědomila, jak citlivě může Ukrajina reagovat. Vážnější diplomatická roztržka podle něj ale nehrozí.
„Příliš nevěřím tomu, že návrh udělat obrázek hřbitova v pasech vypočítaná provokace. Lvov kdysi patřil Polsku. To je fakt. Dějiny je třeba si pamatovat, ale neměli bychom z nich dělat politiku. Polsko je teď nejbližší spojenec Kyjeva. Ukrajinské ministerstvo zahraničí prostě jen muselo nějak reagovat.“
Podobně nespokojeně reagovala také Litva. Na pasech se má totiž objevit také Brána rozbřesku, jedna z nejvýznamnějších památek ve Vilniusu. O jubilejní polské pasy se spornými obrázky by mohlo požádat až milion, 400 tisíc Poláků, kterým brzy vyprší platnost stávajících pasů.
