Přímá demokracie není dětská hra, varoval švýcarský ministr zahraničí. A zmínil brexit
Přímá demokracie není dětská hra, prohlásil ve čtvrtek ve Vídni švýcarský ministr zahraničí Ignazio Cassis. A varoval před návrhy zavádět přímou demokracii v zemi, jako je Rakousko. Podle něj má od Švýcarska zcela odlišné tradice a „genetiku". Negativním příkladem uplatnění přímé demokracie je prý loňské britské referendum, které rozhodlo o odchodu země z Evropské unie.
Posilování přímé demokracie prosazují v Rakousku obě strany dojednávané budoucí koalice – lidovci i pravicově populistická Svobodná strana Rakouska. Druhá jmenovaná vzhlíží ke švýcarskému modelu. Podobné myšlenky mají i některé politické strany v České republice.
Více přímé demokracie: čeká nás polarizace společnosti a oslabení parlamentu?
Číst článek
Švýcarský ministr zahraničí Ignazio Cassis ale ve čtvrtek varoval před přebíráním přímé demokracie podle švýcarského vzoru.
Podle něj je třeba mít na paměti, že přímá demokracie je revolucí, je spojena s riziky a lidé by si neměli myslet, že je to dětská hra.
Mezi Švýcarskem a Rakouskem existují podle šéfa švýcarské diplomacie některé podobnosti, například jazykové a geografické. Jinak jsou ale obě země naprosto rozdílné. Švýcarsko historicky vzniklo téměř jako protipól vůči Rakousku - vymezením vůči Habsburkům, poukázal Cassis na někdejší vyhnání panovnického rodu ze Švýcarska, kde měl své kořeny.
V Rakousku už sice není žádný císař, lidé jsou ale zvyklí na vysokou koncentraci moci a „genetika národa se nemění tak rychle", zdůraznil Cassis.
Británie má kvůli přímé demokracii problém
Jako negativní příklad přímého rozhodování lidu uvedl švýcarský ministr zahraničí referendum o brexitu.
„V Anglii jsme díky brexitu dostali svého druhu lekci z přímé demokracie. Celá země byla najednou dezorientovaná, druhý den se probudila jakoby z noční můry a teď mají problém, jak to uskutečnit," upozornil politik.
Na příkladu Velké Británie prý Cassis pozoroval, že přímá demokracie potřebuje celou řadu dobře zažitých zkušeností, znalostí a procedur. Ve Švýcarsku se přitom podle něj koná referendum přibližně čtyřikrát do roka. Švýcarský model se rozvíjel více než 700 let a neobešlo se to bez válek a krveprolití, podotkl ministr.
„Nelze to změnit ze dne na den," řekl dále Cassis. Možná by ale podle něj bylo možné se švýcarskému modelu přibližovat krok za krokem a zavést například prvky spolurozhodování lidu o vybraných tématech.
