Prezidentské volby na Filipínách doprovázejí násilnosti
Filipínci dnes volí nového prezidenta. Největší šance na vítězství má syn historicky první ženy v tomto úřadě, Corazon Aquinové. Hlasování, při kterém se rozhoduje i o obsazení senátorských, guvernérských a dalších míst, však doprovázejí násilnosti. Vůbec poprvé se také hlasy sčítají pomocí automatického zařízení. První výsledky by díky vůbec poprvé použitému automatickému systému měly být známy už dnes večer, konečné pak do 48 hodin.
Na 50 milionů voličů má právo rozhodnout o nové hlavě státu i obsazení celkem sedmnácti tisíc míst na všech zastupitelských úřadech na národní i lokální úrovni.
O volbách na Filipínách mluvil na Rádiu Česko zahraničněpolitický komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák.
Podle posledních průzkumů se nejpravděpodobnějším nástupcem současné prezidentky Arroyové stane Benigno Aquino. Překvapit však mohou i jeho dva hlavní konkurenti, exprezident Joseph Estrada a také jeden z nejbohatších Filipínců, Manny Villar.
Předchůdce prezidentky Glorie Macapagalové-Arroyové, jejíž funkční období vyprší v červnu, byl právě Joseph Estrada. Ten byl z funkce odvolán ústavní cestou, důvodem ale byla rozsáhlá korupce.
„Rozsáhlá korupce a chudoba patří mezi hlavní problémy Filipín. Dále zde přetrvává komunisticko maoistický odboj. V jižní části země bojují za nezávislost islamisté, kteří se chtějí odtrhnout od křesťanského zbytku země. Některé muslimské skupiny jsou také spojené s Al Kaidou,“ vysvětluje zahraničněpolitický komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák a dodává:
„Filipíny jsou strategickým územím. Kdo ovládá Filipíny, ovládá mořské cesty, po nichž se do Číny a do Japonska dopravuje ropa.“
Filipínci nicméně berou volby velice vážně, podle odhadů se k volbám mohlo dostavit až 85 procent registrovaných voličů.
Volby ale už na začátku poznamenaly problémy se sčítacím zařízením a kvůli tomu byly o hodinu prodlouženy, protože se před hlasovacími místnostmi tvořily dlouhé fronty. Zároveň se neobešly bez násilností, na jihu země zahynuli nejméně čtyři lidé a třináct utrpělo zranění. Za poslední čtyři měsíce tak v souvislosti s volbami zemřelo 90 osob.
