Tento rok data ukazují, že v Evropské unii shořelo již 350 tisíc hektarů ploch. Jak informuje BBC, toto číslo je vysoko nad průměrem posledních patnácti let. Požáry způsobuje hlavně kombinace sucha a teplých vln.

Podle dat Evropského informačního systému je dlouhodobě nejvíce zasaženou oblastí jih Evropy: Portugalsko, Španělsko a Itálie. V Portugalsku v roce 2017 vypukl například jeden z nejhorších požárů v historii země, zemřelo při něm 64 lidí.

Evropská komise označuje rok 2017 jako nejhorší rok, kdy ohně zabily přes sto lidí. Jako druhou nejhorší sezonu označuje rok 2021. V tom roce shořelo 1 113 464 hektarů, ohně nejvíce zasáhly Turecko, jako druhou Itálii.

Již minulý rok komise varovala před tím, že se v dalších letech budou požáry zhoršovat, primárně za to může sucho v jižní Evropě. Komise také upozorňuje na to, že klimatická krize se na požárech projevuje čím dál tím více, jelikož lesní požáry jsou častější a extrémnější.

V některých částech světa, kde je půda dost vlhká, jsou požáry věcí pozitivní. Vznikají tak ekosystémy, které jsou více různorodé než staré lesy. Pokud požár nezpůsobí člověk, způsobují ho suché počasí, blesky, změna podnebí nebo například vulkány.

Pokud jsou však požáry extrémní, bývá výsledek pro krajinu a přírodu spíše negativní. Většinou za ně můžou lidské aktivity, mezi které patří i globální oteplování. Nejen že v takovém případě naruší lidské životy, ale do atmosféry vypustí velké množství oxidu uhličitého, které oteplování více zrychluje.

Jiří Čaník Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít