Populistické strany jsou v Evropě na vzestupu
Obecní volby v Nizozemsku ukázaly nálady společnosti necelé dva týdny po pádu vlády premiéra Jana Petera Balkenendeho. Potvrdily odklon voličů od stran současné dosluhující koalice křesťanských demokratů, liberálů a socialistů.
Obecní volby v Nizozemsku ukázaly nálady společnosti necelé dva týdny po pádu vlády premiéra Jana Petera Balkenendeho. Potvrdily odklon voličů od stran současné dosluhující koalice křesťanských demokratů, liberálů a socialistů.
Nizozemsko čekají 9. června předčasné parlamentní volby, potom co vláda premiéra Balkenendeho podala demisi kvůli vnitrokoaličním neshodám ohledně prodloužení mise dvou tisíc nizozemských vojáků v Afghánistánu.
Tyto obecní volby měly být lakmusovým papírkem toho, jak by mohly dopadnout právě volby parlamentní. Volební účast se pohybovala průměrně mezi 53 až 58 procenty, což je podobné jako před čtyřmi lety.
Křesťanští demokraté ve volbách ztratili dva procentní body, Strana práce dokonce šest procentních bodů oproti výsledkům z roku 2006. Nizozemská média si pak všímají hlavně toho, že došlo k vzestupu Strany za svobodu Geerta Wilderse, který je znám svými protiislamistickými výroky.
Problémy by mohly být v Maďarsku
Z výsledků tak vyplývá, že populisté jsou na vzestupu. Belgický deník Le Soir napsal, že po příštích volbách už nebude možné stranu Geerta Wilderse opomíjet. Podle deníku má Wilders dokonce šanci stát se ministrem nebo premiérem.
Strana pro svobodu Geerta Wilderse ale zdaleka není jedinou krajně pravicovou formací, která se zviditelnila nejen na regionální, ale i na evropské politické scéně.
Tři křesla získalo v loňských volbách do Evropského parlamentu například i maďarské extremistické hnutí Jobbik. Rakušani znovu podpořili, tentokrát třinácti procenty hlasů, na cestě do Evropy Svobodnou stranu. Adva poslance místo jednoho vybojovala i nacionalistická Dánská lidová strana.
"Nejnáchylnější z těchto zemí k dalšímu vzestupu pravicovému extremismu je Maďarsko," dodává politolog Zdeněk Zbořil.
