Většina konfliktů je 50 odstínů šedi. Není to souboj Saurona a hodného prince, míní politolog Kratochvíl
S tezí, že se západní společnost ve své korektnosti stává bezbrannou proti agresivní nekorektnosti, politolog Petr Kratochvíl rozhodně nesouhlasí. „Naopak si myslím, že korektnost je v politice slušnost, a to, že respektuji své oponenty. Naopak považuji za klíčovou hodnotu schopnost odlišit názorového protivníka od nepřítele, kterého je třeba zlikvidovat. Proto taky ke svému protivníkovi přistupuji se slušností,“ říká v Osobnosti Plus.
„Víte, ten, kdo zavedl tuto představu, byl Donald Trump. V kampani 2016 totiž říkal, že si Západ už nemůže politickou korektnost dovolit a pryč s ní. A teď vidíme, kam to v jeho kampani vedlo: k hrubostem a vulgaritám,“ vysvětluje profesor Ústavu mezinárodních vztahů v Praze a přednášející na Institutu politických studií Science Po v Paříži.
„Skutečně si myslím, že naopak korektnost – přičemž vím, že tento termín je zprofanovaný a často zneužívaný –, je v politice klíčová hodnota. Tím nemyslím pouze slovní, ale skutečně jde o respekt vůči oponentům. Přece když někdo řekne odlišný názor, neznamená to, že je to někdo, koho musíme deportovat. Pokud – a to je to nejdůležitější –, dodržuje a respektuje základní ústavní principy demokratického státu a například nepodporuje terorismus,“ dodává.
Kratochvíl je přední světový odborník na roli náboženství v mezinárodních vztazích, teorii mezinárodních vztahů nebo ruskou zahraniční politiku. V současnosti bude koordinovat velký projekt o odolnosti společnosti.
„Náš projekt se věnuje odolnosti primárně uvnitř společnosti,“ vysvětluje. „Ale samozřejmě, ve válečném konfliktu jistě nikdo nemůže bránit státu – a potvrzuje to i Charta OSN, tedy, že se může bránit i ozbrojenou silou. Zároveň platí, že musí dodržovat normy mezinárodního práva. A to je samozřejmě problém,“ dodává.
Pravidla konfliktů
„I ve válečném konfliktu ale existují pravidla. Bezpochyby máme možná přirozenou tendenci vnímat politické střety, jako souboj dobra a zla. Tady je ten hodný princ na bílém koni a proti němu Sauron z Pána prstenů.“
Všichni se snaží zuby nehty držet formulací přijatých už v 80. letech, popisuje postoj EU ke Gaze politolog
Číst článek
„Naprostá většina konfliktů, bohužel i těch válečných, je 50 odstínů šedi. To jsem ale řekl něco, za co mne hned budou všichni nenávidět,“ říká s nadsázkou a doplňuje: „Izrael i podle vyjádření OSN také páchá válečné zločiny.“
Podle Kratochvíla samozřejmě neexistuje nic, co by ospravedlňovalo to, co Hamás Izraelcům udělal. „Stejně tak říkám, že neexistuje nic, co by ospravedlňovalo Izrael v některých jeho aktivitách, které dělá v pásmu Gazy.“
„Nejde mi o to očerňovat Izrael, mně jde o to říct – a to je i klíčová idea našeho projektu –, že politika je vždy souboj nějakých tu víc, tu méně špatných aktérů. A to je to jen ten základní náhled, na který se zapomíná.“
„Když totiž někdo řekne názor, se kterými nesouhlasíme, tak to uvnitř české společnosti neznamená, že je ten člověk zrádce, kterého je potřeba zlikvidovat. Ale to se tady bohužel často děje.“
Hlavní cesta k budování odolnosti společnosti je implementovat i pohled, podle kterého ten, kdo má jiný názor, není nepřítel.
„Anebo i rozlišení mezi soukromým nepřítelem a tím veřejným nepřítelem. A to, když s někým politicky nesouhlasím – a to i když má názor, který v rámci našeho ústavního uspořádání a dodržování demokratických hodnot – tak s ním můžeme i ostře nesouhlasit, ale to neznamená, že ho snad musíme zlikvidovat,“ dodává.
Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Osobnost Plus Barbory Tachecí, audio je v úvodu článku.
