Sinolog: Zeman je v Číně znám jako ‚přítel lidu‘, jeho podpora her v Pekingu má značný význam
USA, Japonsko nebo Británie patří mezi země, které se rozhodly pro diplomatický bojkot olympijských her v Pekingu. Naproti tomu český prezident Miloš Zeman vyjádřil ústy velvyslance Vladimíra Tomšíka hrám podporu. „Pro čínskou stranu to má značný význam. Chtějí získat co nejvíce vlivných hlasů ze zahraničí, aby jim vyjádřili podporu a nepřímo se tak postavili proti bojkotu her ze strany některých západních zemí,“ říká sinolog Martin Hála.
Ředitel projektu Sinopsis vysvětluje, že velvyslancovo vyjádření bylo objeveno v rámci pravidelného monitoringu čínského tisku. Tomšík v rozhovoru pro deník Beijing Daily, který má celostátní dosah, výslovně uvedl, že jde o osobní podporu prezidenta.
„Miloš Zeman je v Číně dobře znám jako ‚přítel čínského lidu‘ čili ten počin rozhodně není bezvýznamný. A bude toho více. V týdnech do zahájení her očekávám, že se budou mobilizovat nejrůznější partneři Komunistické strany Číny u nás i ve světě,“ míní Hála.
Účelem podobných vyjádření a zpráv je ukázat čínskému obyvatelstvu, že většinovým názorem v zahraničí je podpora olympijských her, nikoli jejich bojkot. Ten mimo jiné kritizoval třeba i ruský prezident Vladimir Putin, podle něj jde o nesmyslné a zbytečné opatření.
Český velvyslanec v Číně podpořil olympiádu v Pekingu. Odvolává se na prezidenta Zemana
Číst článek
„Konkrétní dopad bojkotu, ať už se k němu připojí větší, či menší počet států, se dá těžko kvantifikovat. Je to určitý morální postoj, který, jak už to tak v dějinách bývá, může mít svůj dopad jedině v dlouhodobém horizontu,“ soudí sinolog.
Selektivní spravedlnost
K diplomatickému bojkotu her přispělo mimo jiné dění kolem tenistky Pcheng Šuaj, která obvinila vysokého stranického představitele ze sexuálního napadení. Poté na několik týdnů zmizela a před Vánoci přišla s vyjádřením, že šlo o nedorozumění a k žádnému napadení nedošlo.
„Čang Kao-li je bývalý vicepremiér a člověk, který se těší přízni současného vedení. Není to jen tak nějaký muž, nějaká sexuální avantýra,“ vysvětluje Hála s tím, že čínské vedení obvinění vnímá jako útok proti sobě.
„Bojkot je určitý morální postoj, který, jak už to tak v dějinách bývá, může mít svůj dopad jedině v dlouhodobém horizontu.“
Martin Hála
Také v Číně se objevilo hnutí #MeToo, je ale vesměs potlačováno a ženy, které obviní muže ze sexuálních útoků, se samy dostávají do potíží. Výjimkou jsou případy, kdy jsou obviněni muži režimu nepohodlní, případně odsouzení v rámci protikorupčních čistek.
Hála se kloní k tomu, že poslední vyjádření Pcheng Šuaj se řadí k dalším zjevně vynuceným přiznáním, kterých je z minulosti zdokumentováno více, a to i zásluhou několika cizinců.
Podle sinologa je vysoce nepravděpodobné, že by případ mohl být nezávisle prošetřen. „Vzpomeňme, že v případech z globálního hlediska daleko závažnějších, jako je například původ současné pandemie, k žádnému nezávislému a důkladnému prošetření nedošlo,“ podotýká sinolog.
V porovnání se začátkem pandemie podle něj Peking v současnosti komunikuje se světem daleko otevřeněji.
„Čínská lidová republika má odlišnou strategii v boji proti koronaviru. Spoléhá na politiku nulového covidu. To znamená, že kdekoliv se někde vyskytne nákaza, následuje velmi tvrdý lockdown – dnes je to třeba jedenáctimilionové město Si-an na základě padesátky případů nákazy,“ říká Hála.
Tento příklad podle něj ilustruje, že obyvatelé Číny žijí v politickém systému, který se čím dál víc podobá policejnímu státu.
Jak pandemie ovlivní průběh olympijských her? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.
