Noviny v zahraničí o americké zahraniční politice
O politice USA vůči Číně, tvrdé linii izraelského premiéra vůči Palestincům, Francie se bojí nepřátelství ze strany zemí střední a východní Evropy kvůli svému vlažnému postoji k rozšiřování Evropské unie a sídliště na Měsíci. I taková témata zpracovával dnešní zahraniční tisk.
Světový tisk nadále věnuje zvýšenou pozornost americko-čínským vztahům po incidentu se špionážním letadlem. Švýcarský deník Berner Zeitung označil tento střet obou velmocí za první zahraničněpolitický test George Bushe. Přestože měl americký prezident zpočátku značný problém s volbou správného tónu vůči Číně, nakonec ve zkoušce obstál. Bylo by však předčasné, kdyby Washington přešel ve vztahu k Pekingu prostě k běžnému programu. Pokud si Bush chce vzít z případu nějaké ponaučení, pak by měl si napříště dávat větší pozor na to, co říká. Příliš snadno se totiž může stát, že jeho výroky nabudou charakteru proroctví, které se také splní.
Tvrdou linii izraelského premiéra vůči Palestincům, která Izrael zavedla do slepé uličky, kritizuje konzervativní rakouská Die Presse. Co teď, Ariele Šarone? Táže se úvodem vídeňský deník. Deset týdnů uplynulo ve Svaté zemi ode dne, kdy se tento 73letý jestřáb po drtivém vítězství v parlamentních volbách chopil moci. Bezpečnost, bezpečnost a ještě jednou bezpečnost - to bylo poselství, s nímž si šéf pravicového Likudu získal důvěru svých krajanů. Šaron však svůj slib dodržet nedokázal: Izrael od té doby není bezpečnější.
Krvavé incidenty jsou stále na denním pořádku. Na židovská sídliště dopadají granáty, ostřelovači a sebevražední atentátníci se svými útoky nepřestali. Šaronova kalkulace tvrdosti palestinské teroristické aktivity jen zvýšila... Odplata v podobě buldozerů, raket a bomb je zjevně nejnevhodnější koncepcí pro zastavení blízkovýchodní agrese. Pouze dialog na nejvyšší úrovni může ukázat cestu ze slepé uličky.
Francie má obavy, že její vlažný postoj vůči rozšíření Evropské unie, jí může nadělat nepřátele ve střední a východní Evropě. Týdeník European Voice ve svém aktuálním čísle píše o nové iniciativě francouzské vlády, která by měla zlepšit obraz země v očích kandidátských států a budoucích partnerů v EU. O čem dále článek pojednává doplňuje náš bruselský zpravodaj Milan Fridrich.
Ruská Nězavisimaja Gazeta uvádí, že v případě bývalého finančního šéfa Kremlu Pavla Borodina, který byl z vyšetřovací vazby v Ženevě dopraven zpět do Ruska, zůstává mnoho otázek nadále otevřených. Jednak je třeba se ptát, kdo Borodinovi doporučil, aby bez diplomatického pasu odcestoval do USA - kde byl nakonec na základě švýcarského zatykače zadržen. Zadruhé se neustále objevují zprávy o tom, že Borodin údajně pohrozil, že prozradí "malá tajemství" o ruském prezidentu Putinovi, pokud ho ruská vláda nedostane ven ze zahraničních vězení. Otevřené jsou i otázky o Borodinově činnosti v kremelské správě a o jeho obchodování s pozemky. Bylo by proto namístě, aby v případě Borodin měla poslední slovo ruská státní prokuratura.
Podle deníku Washington Post je na cestě do Jihočínského moře americká letadlová loď. Spojené státy by tak údajně mohly použít bojové letouny na ochranu svých průzkumných letů podél čínského pobřeží. Dále informuje Olga Krupauerová, Washington.
Londýnské Timesy s odvoláním na vědce amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) informovaly, že člověk by se mohl vbrzku vrátit na Měsíc a do roku 2007 tam vytvořit svou stálou základnu, navíc za polovinu nákladů, které bude stát vybudování Mezinárodní vesmírné stanice ISS. Lunární kosmická stanice se čtyřčlennou posádkou by mohla nabídnout dosud nebývalou příležitost pro další pokrok v poznávání vesmíru za přijatelnou cenu. Náklady se odhadují na 50 miliard dolarů, což v reálném propočtu vychází na méně, než kolik v 60. a70. letech stály mise Apollo na Měsíc.
Lunární základna by měla být umístěna na okraji Shackletonova kráteru v blízkosti měsíčního "jižního pólu". Vybrané místo leží v blízkosti ledových zásob, které by bylo možné těžit jako zdroj vody a kyslíku a má stabilní, i když mrazivou teplotu mínus 50 stupňů Celsia. První tým čtyř astronautů by za 45 dní pobytu umístil na Měsíci obytný modul zapuštěný pod povrch Měsíce, aby byl chráněn před účinky radiace. Základna by údajně mj. připravila i cestu pro budoucí lety na Mars s lidskou posádkou. Objevují se však i skeptické názory o tom, že náklady jsou podhodnoceny a že nedoceněné jsou i možné důsledky kosmické radiace.
