Nová Thatcherová v čele britské vlády? Zlepšení vztahů s EU od Trussové nečekám, tvrdí analytik

Ministryně zahraničí Liz Trussová versus exministr financí Rishi Sunak. Komu dáváš víc šancí, že se stane britským premiérem, potažmo britskou premiérkou?
Podle všech průzkumů, podle toho, co píší britská média, i jak jsem se bavil s lidmi, kteří vidí do zákulisí britské politiky v posledních týdnech, tak je v podstatě jasné, že to bude Liz Trussová. Cokoli jiného, tedy vítězství Rishiho Sunaka by spíš bylo velkým překvapením a úplně šokem, než že by se to mělo stát. Takže všichni sází a bere se v podstatě jako hotová věc, že to bude Liz Trussová.

Z jakého důvodu? 
Liz Trussová víc odpovídá tomu, jakého si členové konzervativní strany představují politického lídra a britského premiéra. Je to velice zajímavé, protože když docházelo k soupeření na půdě britského parlamentu, tak ve Westminsteru Rishi Sunak všechny své stranické kolegy v podstatě porážel na hlavu, když to tak řeknu. Ale u té členské základny je to úplně naopak. Tam i podle průzkumů už z té doby parlamentního zápolení vycházelo, že ať se Sunak dostane do finálové dvojice s kýmkoli, prohrál by. A teď se to podle průzkumů z posledních týdnů jasně ukazuje, kdy Liz Trussová má více než padesátiprocentní podporu mezi členy strany, zatímco Rishi Sunak se pohybuje někde kolem 25, 26 %. Takže Liz Trussová lépe odpovídá tomu profilu, jakého politika v čele strany a v čele vlády si představuje člen Konzervativní strany.

A ten profil je jaký? S jakým programem ona do volby vstoupila a bojuje o místo předsedy Konzervativní strany a tedy i pozici britského premiéra, respektive premiérky? 
Liz Trussová slibuje tradiční konzervativní ekonomickou politiku, daňové škrty, nezavádění nových daní. 

Dokonce ona sama řekla, že nebude zavádět vlastně vůbec žádné nové daně.
Přesně tak. Ona chce bojovat s těmi velkými problémy, které čekají britské domácnosti, s rapidním nárůstem cen energií a s dalšími věcmi, právě daňovými škrty a jaksi ulehčením té ekonomické zátěže Britům. To je něco, co velmi připomíná Thacherovskou éru.

Ale zároveň je tady i ta emoce. Když už jsem zmínil tu Thatcherovskou éru, tak Liz Trussová se tím svým vystupováním, svojí dikcí, takovou rázností, ale i tím, jak se někdy obléká, jak vystupuje na veřejnosti, hodně stylizuje právě do Železné lady, do Margaret Thatcherové. A myslím, že i to je velmi sympatické a i tím získává body u členů Konzervativní strany. Protože tady si musíme říct, že klasický člen Konzervativní strany je bílý muž někde kolem šedesáti nebo sedmdesáti let, který si právě přeje, aby se nezaváděly nové daně - samozřejmě je to tvrdý stoupenec brexitu - a vzpomíná na 80. léta, na Thatcherovskou dobu jako na zlatý věk Konzervativní strany.

Takže i tím se Trussová podle mě trefila do noty lidem, kteří teď rozhodují o tom, kdo bude příští politický lídr Konzervativní strany a příští britský premiér.

V listu Evening Standard ji nazývají dokonce Margaret Thatcher 2.0.
Určitě, i na sociálních sítích lze nalézt množství fotografií, kde srovnávají, v jakých kostýmech a v jakých pózách se Liz Trussová v posledních letech fotila, a ukazují, že před třiceti lety to samé už před ní dělala Margaret Thatcherová. Fotografie na tanku, na motocyklu a další. Udělala to nejen podle mého názoru vědomě, právě aby se připodobnila k této ikoně Konzervativní strany a teď z toho těží.

Ona se Liz Trussová vůči tomu brání a tak trochu se čertí, že se určitě nesnaží hrát druhou Železnou lady a podobně, navenek to odmítá, ale podle mě to dělala vědomě a teď i díky tomu sbírá body.

Ono je to hrozně zajímavé, protože Trussová vlastně nepochází z úplně konzervativního prostředí. V minulosti byla liberální demokratkou…
Je to tak. Ona sama tvrdí, že její rodiče byli spíš levicoví. Nepochází z nějaké bohaté rodiny. Definovala to jako že pochází z levicového prostředí a začínala v liberálně demokratické straně a v té době například volala po zrušení monarchie v Británii. A teď bude velice zajímavé, pokud se opravdu stane premiérkou, až pojede na Balmoral převzít pověření od královny. Myslím, že Alžběta II. tuto epizodu asi přejde nějakým mlčením, nebude jí to připomínat. Ale je to velmi pikantní historka, kdy v 90. letech Liz Trussová byla proti monarchii a teď by měla vést vládu Jejího veličenstva. 

Ale ano, potom postupně přešla do řad konzervativců, myslím někdy na vysoké škole, že se stala členkou strany a potom už se jasně profilovala v rámci ní. I když i tam prošla zajímavým vývojem, protože v době referenda o brexitu patřila do tábora stoupenců setrvání v Evropské unii. 

Byla tvrdá remainerka… 
Přesně tak. Ale paradoxně jí to neuškodilo pro její politickou kariéru. I když Britové rozhodli o vystoupení, tak pak bych řekl, že ta její kariéra se dokonce ještě víc nastartovala - působila na prestižnějších ministerstvech a stala se naopak velmi ráznou zastánkyní Brexitu a odluky Británie od Evropské unie. A vyvrcholilo to letos tím, jak předložila návrh zákona o severoirském protokolu, který v podstatě Británii jednostranně umožňuje měnit podmínky brexitové dohody a severoirského protokolu.

Nelze za tím vysledovat nějaký čistě oportunistický populismus? 
Takto bych to asi nenazval. Prostě atmosféra v britské vládě, v britské společnosti je silně protiunijní. Nelíbí se jim, jak je postaven ten severoirský protokol, že je tam narušen obchod mezi Severním Irskem a zbytkem Spojeného království a Británie teď prostě bez ohledu na to, co si myslí nebo říká Evropská unie dělá kroky, které považuje za správné. 

Zároveň si myslím, že i to je něco, z čeho Liz Trussová v soupeření mohla těžit, protože jasně těm konzervativním volitelům ukázala: já jsem zastánkyně brexitu, britských zájmů. Bojuji tady proti nějakému diktátu Evropské unie. A to si myslím, že oni také dokáží ocenit.

Nepůsobí v porovnání s Liz Trussovou Rishi Sunak tak trochu možná nudně, zvlášť tedy ještě při porovnání s Borisem Johnsonem? 
Ano, on je takový seriózní, ale zároveň vystupuje daleko lépe třeba při debatách. Má to naučené, je produkt prestižní univerzity, dokáže skvěle mluvit a ta jeho vystoupení jsou živá. Dokáže skvěle oslovovat publikum. Zatímco Liz Trussová, zejména v začátku soupeření byla taková, když to řeknu, prkenná nebo dřevěná.

Někdy možná až chaotická v těch svých odpovědích. 
Až postupem týdnů a soupeření se lépe dostala do role a do pozice rétorky. A dokázala lépe formulovat to, co chce říct. Tohle se Rishi Sunakovi dařilo od počátku. Je v tomto, myslím, velmi zběhlý, velmi schopný. Ale samozřejmě není tak výstřední jako Boris Johnson.

Jeho názory nebo to, jak chce řešit problémy a jeho program je řekl bych realističtější. On říká, že nechce bezhlavě škrtat daně, že chce počkat, až se podaří zkrotit strmě rostoucí inflaci a pak teprve dělat nějaké zásahy do rozpočtu. Vsadil na to, že byl poslední dva roky kancléř státní pokladny a zvládl provést Británii pandemickou krizí, která velmi tvrdě zasáhla britskou ekonomiku. Myslel, že tím přesvědčí členy Konzervativní strany, že by byl lepší vůdce, že on zvládne i teď tu výzvu spojenou s energetickou krizí a růstem cen. Ale mám dojem, že víc fungují emoce a členové Konzervativní strany víc slyší na to, co říká a prezentuje Liz Trussová.

Není to tedy rizikové, že konzervativci nechtějí vsadit na realističtější notu? Protože mě to vlastně překvapivé přijde, že jdou spíše po emoci. 
Ale o tom je politika. V té hraje velkou roli právě ta emoce a to, jak dokážeš oslovit toho, kdo tě volí. Rozum v tom často hraje jen tu menší roli. Rishi Sunak sice zvládl pandemickou krizi, ale za cenu největšího britského zadlužení za poslední desetiletí. Obrovsky narostl dluh. On zavedl daň pro firmy, zavedl zvýšení odvodů na pojištění. To jsou všechno z pohledu některých konzervativců až levicové, labouristické kroky. A to mu nemohou odpustit. 

I v soupeření se často Rishimu Sunakovi předhazovalo, že dělá v podstatě labouristickou politiku, že jeho opatření byla zcela levicová. Ačkoli v ten moment asi jiná být nemohla, než tam nalít velké množství peněz, tak část strany mu to nedokáže odpustit. 

Další paradox je, že on byl třeba v době referenda naprostý zastánce brexitu. Bojoval za brexit, zatímco Liz Trussová byla remainerka. A dnes v tom soupeření je Rishi Sunak vnímán jako ten slabší vůči Evropské unii, u kterého by hrozilo, že by mohl dělat nějaké ústupky.

A proto konzervativci preferují Liz Trussovou, kterou naopak vidí jako zastánkyní tvrdého kurzu proti Evropské unii, která neuhne ani o píď a bude razit britské zájmy. Ačkoli před pár lety jejich postoje k Evropské unii byly úplně odlišné.

To znamená, že v Bruselu by radši viděli Rishiho Sunaka v křesle britského premiéra.
Já si úplně nejsem jistý, že i kdyby se Rishi Sunak stal britským premiérem, byl by nějakým příjemným partnerem v Londýně. Ať už bude z této dvojice britským premiérem kdokoli, tak jakákoli konzervativní vláda nebude příliš nakloněná nějaké dohodě s Bruselem a bude se zdráhat plnit podmínky brexitové smlouvy nebo plnit část s dohodami týkajícími se Severního Irska. Protože unionističtí Severní Irové ten protokol naprosto odmítají a strany jsou tam tak úzce propojené, že konzervativci si nemohou dovolit hodit unionisty v Severním Irsku přes palubu. 

Takže ať už se stane premiérem kdokoli, z pohledu Evropské unie asi k žádnému velkému zlepšení vztahů a nějakému narovnání současných sporů nedojde. Ale je pravda, že Liz Trussová si vybudovala pověst tvrdé oponentky unie. Vystupuje razantně, takže pokud se opravdu ona stane premiérkou, tak já žádné zlepšení vztahů mezi Londýnem a Bruselem nečekám.

A nemyslíš, že Sunakovi uškodilo v posledních týdnech to, jak se obrátil zády vůči Borisi Johnsonovi, respektive rezignoval v červenci z vlády?
Rozhodně. To je myslím jeden z velkých důvodů, proč není tak populární jako Liz Trussová. Ale stejně tak nebyli ani další vyzyvatelé v soupeření o nového politického lídra konzervativců. Boris Johnson je v Konzervativní straně stále velmi populární. Podle průzkumu konzervativní organizace, která se jmenuje Conservative Home, by si asi třetina členů strany přála, aby v soupeření figuroval i Boris Johnson. Ta strana jako taková je s ním velmi spokojená nebo tam má stále řadu příznivců. A Liz Trussová narozdíl od Rishiho Sunaka se od Borise Johnsona neodvrátila. Zůstala v jeho vládě. Ona zůstává ministryní zahraničí, neustále ho obhajuje, hlásí se k jeho odkazu a pokračování v nějaké politické linii, kterou razil –⁠⁠⁠ ta vize Global Britain, jak Británie bude hrát znovu důležitou roli na světových trzích a podobně. 

V médiích jí přezdívají Johnson loyalist, věrná Johnosovi.
Ač nám to může připadat divné a ze strany politických oponentů za to může čelit kritice, pro získávání bodů ve straně je to velmi důležité, protože v ní je Boris Johnson stále populární, má tam stále spoustu stoupenců a z těch teď ona bude těžit. 

Nejdůležitější úkol pro nového britského premiéra, premiérku bude vyřešení energetické, ekonomické krize současnosti?
Bezpochyby, protože od října mají ceny energií v Británii vzrůst o 80 % a od nového roku poskočí opět a nikdo ještě neví o kolik. Takže průměrná britská domácnost zaplatí za energie jednou tolik. A objevují se obavy, že spousta britských domácností toto nebude schopna zaplatit. Už se i ozývají hlasy nebo kampaně “neplaťte účty, protože už je to hrozně drahé”.

Takže ať už bude premiérem nebo premiérkou kdokoli z této dvojice, bude si muset poradit s touto výzvou, protože zejména pro chudší části britské populace to bude opravdu velmi náročný závěr roku a nová britská vláda si nemůže dovolit těmto lidem nepomoct. Bude velmi zajímavé, jak to provede, protože recepty, které oba kandidáti nabízejí, se týkají spíše těch středně a výše příjmových.

Čili konzervativní recepty. 
Přesně tak. Jenže Británie, to nejsou jenom boháči a opravdu bude potřeba pomoct i těmto lidem. Protože nezapomínejme, že v posledních volbách se konzervativcům podařilo tak drtivě vyhrát i díky tomu, že převzali takový pás země, dříve bychom řekli dělnickou část Británie, kde tradičně vyhrávali labouristé. A teď hrozí, že pokud tito lidé vzejdou z aktuální krize ožebračení nebo skončí v nějakých ekonomických, finančních problémech, tak že je opět přeberou labouristé a příští volby by mohly pro konzervativce dopadnout zle.