NATO: První fáze protiraketové obrany Evropy už funguje
V americkém Chicagu začal dvoudenní summit Severoatlantické aliance. Jeho hlavním tématem bude postup aliance v Afghánistánu a financování afghánské armády po odchodu spojeneckých sil. Summit doprovázejí velká bezpečnostní opatření, bezpečnost státníků střeží tři tisíce amerických policistů. Do města už také dorazili protiváleční aktivisté, kteří plánují na oba dny velké demonstrace. Policie zatím zadržela pět lidí.
O vojenské spolupráci jednají členské země Severoatlantické aliance na summitu v americkém Chicagu.
28 delegací se věnuje posílení spolupráce na společných zbrojních projektech, otázkám odzbrojení a budování protiraketové obrany.
První fáze systému protiraketové obrany, která by měla chránit Evropu před útoky z Blízkého východu, je podle aliance už funkční.
První část protiraketové obrany NATO přiblížil ve Světě o třetí bezpečnostní analytik Radek Khol
Protiraketový systém, jehož podoba byla dohodnuta na summitu NATO v Lisabonu v roce 2010, by měl být hotový do roku 2020 a má chránit Evropu a její alianční spojence před potenciálními balistickými útoky od států jako Írán nebo KLDR.
"Je to první krok na cestě k našemu dlouhodobému cíli. A tím je plná ochrana všech evropských členů Severoatlantické aliance," prohlásil generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen.
Jak Rádiu Česko řekl bezpečnostní analytik Radek Khol, první fázi systému tvoří radarová stanice v Turecku, satelity brzkého varování s dalšími senzory a antirakety SM-3, které jsou k dispozici na amerických křižnících Aegis.
„A to vše je propojeno s řídícím střediskem na alianční základně v Ramsteinu. Podstatné je, že tohle je pouze první fáze, že se budují další kapacity a měly by se zprovoznit základny antiraket v Rumunsku a Polsku. Ty doposud nejsou funkční a nejsou zapojené do tohoto systému,“ uvedl Khol.
Doposud zprovozněné části protiraketové obrany prozatím chrání jižní a jihovýchodní část aliančního území, nikoliv území celé.
„To přijde až v těch dalších fázích, kdy budou zprovozněny jednak základny antiraket v Polsku a Rumunsku, plus i další alianční země budou postupně přispívat technologickými a zbraňovými systémy, tak jak budou zprovozněny, do lepšího systému varování, plus případných zbraňových systémů, které by dokázaly (nepřátelskou) raketu sestřelit,“ poznamenal Radek Khol.
Vondra: Česko šanci promarnilo
Česká republika se na systému nijak podílet nebude. Ministr obrany Alexandr Vondra Českému rozhlasu řekl, že o případné účasti v dalších fázích systému se neuvažuje. Česká republika podle něj svoji šanci o zapojení do systému promarnila.
V Česku ale vznikne společné výcvikové vrtulníkové centrum. Je jedním z projektů takzvané chytré obrany, která je založena na sdílení obranných kapacit mezi aliančními zeměmi.
NATO ji považuje za cestu, jak modernizovat své síly v čase, kdy jeho členové škrtají rozpočty na obranu. Jako výcvikové středisko bude využívána základna v Pardubicích, na které se už nyní cvičí afghánští a američtí piloti.
Jak dál v Afghánistánu?
Dnes budou státníci jednat také o postupu NATO v Afghánistánu. Aliance se snaží potlačit spekulace o nekoordinovaném odchodu spojeneckých vojáků, které rozvířil svým prohlášením François Hollande.
V pátek potvrdil americkému prezidentovi Baracku Obamovi, že odvolá své vojáky už letos, a ne až v roce 2014, jak bylo původně dohodnuto.
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen na summitu řekl, že aliance nehodlá zasáhnout v Sýrii, aby pomohla ukončit tamější násilnosti. Za nejlepší prostředek řešení krize v zemi považuje mírový plán zmocněnce OSN Kofiho Annana.
Rasmussen zároveň odsoudil represe sil režimu prezidenta Bašára Asada proti opozičnímu hnutí v Sýrii.
