MAAE jedná v Íránu o jaderných projektech, které údajně slouží ke zbrojení
Delegace Mezinárodní agentury pro atomovou energii jedná v Íránu o podezření, že některé části nukleárního programu země slouží ke zbrojení. Spekuluje se, že by členové výpravy mohli navštívit také nový závod na obohacování uranu ve Fordou. Íránci příjezd delegace uvítali a zatím návštěvu hodnotí pozitivně.
Na letišti v Teheránu ale přivítali inspektory radikálové držící fotografie nedávno zavražděného íránského jaderného experta Mostafy Ahmadína Rošana.
Američtí a izraelští experti upozorňují, že v Teheránu ještě nepadlo žádné rozhodnutí, kdy a zda vůbec bude chtít Írán jadernou bombu sestrojit. Řada politiků ale jaderné zbrojení Íránu označuje za hotovou věc.
Například izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že je potřeba Íráncům zabránit ve „spáchání druhého holocaustu“.
Na tomto pozadí mají inspektoři Mezinárodní agentury posoudit nejnovější vývoj v Íránu a pokusit se obnovit vzájemnou důvěru. Agentura v loňské zprávě napsala, že některé projekty mohou mít jedině vojenské využití, Íránci však trvají na tom, že všechny jejich programy jsou civilní.
Charakter íránského jaderného programu hodnotil ve Světě o desáté Slavomír Horák z Fakulty sociálních věd UK
Podle zahraničněpolitického komentátora Českého rozhlasu Milana Slezáka ale existují důvodné pochybnosti, že tomu tak skutečně je. Například proto, že program, který měl Írán ohlásit mezinárodní agentuře pro atomovou energii, země utajovala dlouhých 18 let.
„Za druhé, rozsah programu vzbuzuje důvodné podezření, že Írán chce nakonec jadernou pumu, protože odstředivek na odstředění uranového plynu má tolik, že to dává smysl při obohacení na vysokou zbraňovou úroveň. Za třetí, Írán odmítá nabídky, aby dostal vysoce obohacený uran z ciziny, třeba z Ruska. Za čtvrté, Írán experimentoval s technologiemi, které mají v jaderné sféře jasně pouze vojenské využití,“ vysvětlil v Odpoledním Radiožurnálu.
Závod na obohacování uranu ve Fordou nedaleko posvátného města Kom je také umístěno ve skalním masivu a chráněno raketami. Podle Slezáka tak lze jen těžko věřit tomu, že program slouží civilním účelům.
Hostem Odpoledního Radiožurnálu byl zahraničněpolitický komentátor ČRo Milan Slezák
Podle státní agentury IRNA režim možná dovolí, aby experti skalní středisko Fordou navštívili. „Osobně se domnívám, že Írán bude spolupracovat ve stejných rámcích, jako spolupracoval dosud – tedy bude se snažit ukázat jen ty objekty, které ukázat chce,“ říká Slavomír Horák z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Evropští inspektoři se zřejmě pokusí získat svolení k rozhovorům s předními íránskými vědci podezíranými ze spolupráce na zbrojním programu. Podle Horáka se Írán nebrání tomu, aby se jeho vědci stýkali se světem včetně mezinárodních organizací, takže v rámci vybrané vědecké kapacity by k nějakým kontaktům dojít mohlo.
Zprávy o íránském jaderném programu a jeho možném vojenském využití však stále vycházejí jen z podezření, že Írán ukazuje jen vybrané objekty. Jejich varovné vyznění do značné míry podporují jak Evropská unie, tak USA.
O zastavení dodávek má rozhodnout íránský parlament
Evropská unie v minulých dnech rozhodla o uvalení embarga na dovoz íránské ropy do zemí Unie, s účinností od července. Teherán vzápětí pohrozil uzavřením dodávek do několika dnů, což by nejvíce postihlo Itálii, Španělsko a Řecko.
Hrozbu poté zmírňoval s tím, že budou nutné ještě ekonomické analýzy. Návrh sankcí musí navíc projít schválením v íránském parlamentu, který by měl rozhodnout ve středu.
Pokud by Írán skutečně dodávky ropy zastavil, dopady by mohly být silné. „Jedním ze států, které embargo přivítají, bude Čína, která bude moci zvýšit objemy dodávek z Íránu a tlačit na snížení ceny. Také Indie prohlásila, že dodávky z Íránu snižovat nehodlá. Dalším vítězem bude Turecko, přes které dál půjdou finanční operace spojené s vývozem íránské ropy,“ upozorňuje Horák.
