Rok a půl nesmí katalánský premiér Torra vykonávat volené funkce. Separatisté chystají protesty
Španělský nejvyšší soud potvrdil prosincový verdikt katalánského nejvyššího soudu, který na rok a půl zakázal vykonávat veřejně volené funkce předsedovi katalánské vlády Quimu Torrovi. Torru v úřadu premiéra autonomního regionu dočasně nahradí vicepremiér Pere Aragones, než vládní koalice separatistických stran vybere nového předsedu vlády. Separatistické organizace v reakci na verdikt na večer svolaly manifestace do řady katalánských měst.
Torra dostal trest za to, že loni na jaře před španělskými parlamentními volbami neuposlechl výzvy španělské volební komise, aby z budovy regionální vlády v Barceloně odstranil symboly podporující katalánské politiky uvězněné kvůli neústavnímu referendu o nezávislosti z roku 2017.
Podle soudu porušil neutralitu veřejných úřadů ve volební kampani. Torra vinu přiznal s tím, že pouze „hájil lidská práva a svobody“, když vyzýval k propuštění politiků, které separatisté označují za politické vězně.
‚Vyhlásit referendum nikdy není zločin.‘ Odsouzení katalánští politici vystoupili v parlamentu
Číst článek
Demonstrace na pondělní večer svolala i organizace radikálních separatistů Výbory na obranu republiky (CDR), a to od 19.30 do katalánské metropole Barcelony. Jiná sdružení chtějí demonstrovat od 19.00 před radnicemi katalánských měst.
Referendum o nezávislosti
Masové manifestace zažilo Španělsko loni na podzim po říjnovém verdiktu španělského nejvyššího soudu nad 12 separatistickými politiky, včetně exministrů regionální vlády. Devět dostalo tresty vězení od devíti do 13 let a tři pokutu a zákaz výkonu veřejných funkcí na rok a osm měsíců.
Katalánská police má v těchto dnech pohotovost, oznámila už minulý týden místní média, verdikt se totiž očekával. Kromě toho na tento týden připadá výročí referenda o nezávislosti Katalánska, které se konalo 1. října 2017. To tehdejší katalánská vláda uspořádala, ač věděla, že takové hlasování odporuje španělské ústavě a že se tak vystavuje trestnímu stíhání.
Pro nezávislost se tehdy vyslovilo 90 procent hlasujících, účast ale činila jen 43 procent. Nízká byla zčásti i proto, že Madrid se snažil plebiscitu zabránit soudně i silou. Španělští policisté zabavovali volební materiály i volební urny a snažili se zmařit hlasování.