Bohatá strava, práce i v důchodu a mentální aktivita. Japonců starších 100 let je v zemi 92 tisíc
Jen před několika týdny zemřel nejstarší člověk v Japonsku, 116letá Fusa Tacumiová byla i druhý nejstarší člověk světa. Na japonských ostrovech prvenství v dlouhověkosti držela asi osm měsíců. Japonců starších 100 let je přes 92 tisíc a část z nich se přes vysoký věk nevyhýbá ani práci nebo sportu.
Pan Tošijuki Kubo přichází do tělocvičny, kde se trénuje bojové umění kobudo, o holi. Stoletý Japonec ji následně odkládá, převléká se a utahuje si kimono. Francouzské veřejnoprávní televizi pak předvádí něco ze svých chvatů.
„Teď ho to bolí, takže jde k zemi – a já za ním,“ popisuje chvaty. O desítky let mladší spolucvičitel, kterému senior zkroutil ruku, o něm říká: „Má sílu, samozřejmě, ale především skvěle ovládá techniku. Je to vážně horší, než to vypadá.“
„Díky této činnosti jsem pořád aktivní. Když přijdu, cítím se plný života. Necvičil jsem jenom těch pět let, co jsem byl v armádě. Dokud se můžu hýbat, chci pokračovat,“ říká Kubo.
Podle japanologa z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jana Sýkory vystihuje jednu z příčin toho, proč se v Japonsku vysokého věku dožívá tolik lidí. Lokální komunity tam seniorům vytvářejí příležitosti zůstat fyzicky i mentálně aktivní.
Legální migrací proti stárnutí populace. Potřebujeme o milion přistěhovalců ročně víc, míní eurokomisařka
Číst článek
Tím se snižují projevy civilizačních chorob spojených se stárnutím. Aktivita seniorů je prý vidět třeba u závor na vjezdech na parkoviště.
„U patníku stojí dědeček mezi 70 a 80 lety v uniformě. Když přijedete, tak zmáčkne knoflík, vytáhne lístek podá vám ho. I když mu loupe v zádech, tak je mu svěřena nějaká funkce. To je aspekt zdravotní i psychologický,“ vysvětluje Sýkora.
Dodává ovšem, že japonští důchodci také pracovat potřebují, protože průměrný důchod od státu jim pokryje jen asi třetinu životních nákladů.
Tajemství dlouhověkosti?
Práci, byť už jen jednou týdně, má i nejstarší lékárnice v Japonsku, stoletá Eiko Hirumaová. Pracuje prý, protože chce.
„Jí všechno. Maso, steaky, syrové ryby, hlavně zeleninu – myslím, že to je část jejího tajemství dlouhověkosti,“ naráží na další příčinu vysokého počtu více než stoletých v Japonsku snacha paní Hirumaové.
Podle Sýkory je starší generace zdravější také proto, že západní a průmyslově zpracovaná strava do Japonska přišla až v 80. letech.
Česko zestárne. Do půlky století bude třetina společnosti starší než 65 let, předpovídají statistici
Číst článek
„Do 70. let bylo běžným zvykem mít k snídani rýži, řasy, nakládanou zeleninu, kousek ryby, tofu a podobně. Skladba byla relativně bohatá na proteiny rostlinného původu s relativně nízkým obsahem tuku,“ míní Sýkora.
Celá věc souvisí i se zásadním problémem Japonska – stárnoucí populací, která může znamenat ekonomickou katastrofu. Nízkou porodnost nenahrazují ani imigranti, japonská společnost je stále značně uzavřená.
„V horských oblastech máte celé vesnice, kde nenajdete jedinou osobu mladší 70 let. V jedné vesnici bývá zvykem, že když ráno vstanete, tak na stožár před domem vytáhnete vlajku,“ říká japanolog Jan Sýkora a přidává vlastní zkušenost z ostrova Kjúšú.
Místní se tak prý vzájemně kontrolují. Nevytažená vlajka upozorní sousedy na to, že se seniorovi mohlo něco stát.
Demografové předpovídají, že beze změn Japonci v roce 3000 vymřou. Už v současnosti ale mladí v některých regionech třeba nenaplňují kapacity škol. Ty se tak ruší a za vzděláním je nutné dlouze dojíždět.
