„Vedení mešity Kariye (turecký název pro chrám Chora – pozn. red.) bylo převedeno na ředitelství pro náboženské záležitosti a (mešita) se otevře k bohoslužbám,“ píše podle Reuters prezident Erdogan v dekretu.

Chora přitom patří k jedněm z nejvýznamnějších byzantských chrámů. Její zdi pokrývají vzácné fresky a mozaiky s biblickými motivy ze 14. století. Ty byly po dobytí Istanbulu sultánem Mehmedem II. Dobyvatelem, kdy se z chrámu stala mešita, skryty pod omítkou. Odkryty byly až v polovině 20. století za vlády zakladatele moderního sekulárního tureckého státu Mustafy Kemala Atatürka.

V roce 1945 vydaly úřady nařízení, kterým se chrám změnil z mešity na muzeum a jeho správa byla svěřena ministerstvu školství. Toto nařízení ale loni zrušil soud a nyní ho nahradil Erdoganův dekret.

Dokument ale nestanovuje, kdy se budou věřící v mešitě Kariye poprvé modlit, ani jak bude naloženo s křesťanskými freskami a mozaikami. Islám totiž zakazuje zobrazovat lidské bytosti. Proto jsou například fresky v chrámu Hagia Sofia během modliteb zakryty závěsy nebo lasery.

Chrám Chora byl postaven jako součást klášterního komplexu ve 4. století. Většina dochovaných budov ale pochází až z 11. století, kostel byl přestavěn v letech 1345 až 1321, kdy vznikly i mozaiky a fresky.

První bohoslužba po 85 letech se v jednom z nejslavnějších chrámů na světě Hagia Sofia konala 24. července. Zúčastnil se jí i sám Erdogan. Proti přeměně na mešitu se vyslovily například USA, Francie či Řecko. Nejvyšší představitel řecké pravoslavné církve, konstantinopolský patriarcha Bartoloměj uvedl, že tento krok rozdělí muslimskou a křesťanskou komunitu. „Velké roztrpčení“ vyjádřil i papež František.

pj Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít