Grónsko začne těžit železnou rudu. Reakce na rozhodnutí jsou rozporuplné
Grónsko, největší ostrov světa, na svém území povolilo těžbu železné rudy. Pro milovníky přírody jde o velmi kontroverzní rozhodnutí, pro těžaře zase o technologickou výzvu.
Rozhodnutí povolit na ostrově těžbu je velmi diskutabilní hned z několika důvodů. Jedním z nich je negativní vliv na grónské životní prostředí. Změny by se projevily zejména na západním pobřeží zhruba 150 kilometrů severně od hlavního města Nuuk, kde se má těžit.
„Další problém se týká toho, že grónský parlament zároveň vypověděl starý zákaz těžit na ostrově uran, což do budoucna otevírá další ekonomické možnosti, ale i další potenciální nebezpečí,“ uvádí skandinávský spolupracovník Českého rozhlasu Tomáš Sniegoň.
Třetím důvodem, proč se o těžbě tolik diskutuje, je samotná těžařská společnost London Mining. Ta přes anglicky znějící jméno sídlí v jižní Africe a reprezentuje také čínské zájmy.
O těžbě na největším ostrově světa mluvil ve vysílání Radiožurnálu skandinávský spolupracovník Tomáš Sniegoň
Pokud se však Grónsko chce osamostatnit od Dánska, je nezbytné, aby na něm přestalo být ekonomicky závislé.
Grónsko má kromě železné rudy i zásoby ropy a zemního plynu, které jsou údajně srovnatelné s norskými ložisky. Zatím se však provádí jen průzkum, není jasná logistika a rentabilita těžby.
„Jestliže se s těžbou začne, může to znamenat změnu pro samotnou identitu Grónska. Nejen že se zcela osamostatní od Dánska, ale od Evropy se mnohem víc přikloní k severoamerickému kontinentu, protože tamní zákazníci a partneři jsou mu geograficky mnohem bližší,“ vyjadřuje názor Sniegoň.
Už dnes obyvatelé Grónska zdůrazňují své severoamerické kořeny a evropská vikingská historie ustupuje do pozadí.
