Zplundrovaná příroda a čínské gangy. Ghana bojuje s černou těžbou zlata i výhrůžkami z Pekingu
Stovky tisíc lidí, včetně mnoha Číňanů, se v Ghaně podílejí na ilegálním zlatokopectví. Jak černá těžba zlata africké zemi ubližuje a proč kvůli ní Ghaně vyhrožuje čínská vláda? O tom, co tento fenomén pro zemi znamená a jak se ho vláda snaží zastavit, píše server African Arguments.
Na začátku dubna vyhlásila ghanská vláda třítýdenní ultimátum pro všechny nelegální zlatokopy v zemi. Měli činnost ukončit, nebo počítat s trestním stíháním. Zdálo se, že výhružka zabrala. Z důlních oblastí zmizelo na 500 rypadel a tisíc bagrů, které používali drobní nelegální těžaři známí pod označením „galamsey".
Ultimátum bylo součástí slibu ghanského prezidenta Nany Akufo-Addy vypořádat se s galamsey jednou provždy. Nová vlastenecká strana, která vládne v Ghaně od ledna tohoto roku, také zahájila pětiletý projekt, který má nabídnout nelegálním zlatokopům alternativní živobytí v oficiálním těžařském sektoru, uvádí African Arguments.
Dlouhá tradice a tisíce čínských migrantů
Ghana je druhým největším vývozcem zlata v Africe a desátým největším vývozcem na světě. Drobná nelegální těžba má v zemi dlouhou tradici. Zásadní problém ale znamenaly až zahraniční investice do industrializace, které negativní efekt výrazně zhoršily.
Železnice v Keni, metro v Etiopii. Čína se v rámci Nové hedvábné stezky zajímá i o Afriku
Číst článek
K nelegálnímu těžení totiž přitáhly ještě mnohem víc lidí včetně tisíců čínských migrantů. Ministerstvo informací odhaduje, že se na černé těžbě přímo podílí na 200 tisíc lidí, přičemž až 3 miliony lidí je na tomto nelegálním byznysu existenčně závislých. V místním měřítku zároveň tento byznys znamená zvyšování kriminality a násilí, v celonárodním měřítku zase stát přichází o velké příjmy z těžby.
V minulosti bylo běžné, že místní lidé na svých pozemcích těžili zlato za pomoci obyčejného ručního nářadí. Metody těžby se modernizovaly jen pozvolna, ale velký skok znamenal příchod zahraničních, hlavně čínských horníků – navzdory tomu, že ghanské zákony zakazovaly cizincům byť jen drobnou těžbu.
Číňané investovali do těžby značný obnos peněz, přivezli moderní technologie a začali zaměstnávat čínské migranty i místní obyvatele. Využití těžkých strojů znamenalo jak zvýšené výnosy z těžby, tak zplundrovanou krajinu a poškozené životní prostředí. Během několika let přilákala Ghana na 50 tisíc čínských zlatokopů převážně z okresu Šang-lin.
Gangy a ozbrojené loupeže
Šanglinské gangy se usadily na ghanském venkově a vytvořily tam vlastní komunity. Ve třech nejdůležitějších střediscích nelegální těžby dnes můžete číst reklamy a značky v čínštině a poslouchat čínské pořady v televizi. Čínská komunita je vysoce organizovaná a hierarchická, každý šéf zaměstnává na 300 čínských migrantů a řadu ghanských dělníků.
Nelegální těžba s sebou přináší i bezpečnostní rizika. Policie tvrdí, že se v těchto oblastech výrazně zvýšil počet ozbrojených loupeží. To má za následek i zvyšující se počet zbraní, které si do země přinášejí čínští dělníci. Stejně tak kvete pašeráctví a obchod s narkotiky. Zlatokopové totiž užívají hlavně kokain a metamfetamin, aby si dodali kuráž a vydrželi hodiny práce v zoufalých podmínkách.
Těží se převážně v oblastech kokosových farem. Těžba ale likviduje půdu a ničí životní prostředí. Ve zplundrované krajině se tak nelegální těžba stává pro místní jediným možným zdrojem obživy. Její význam je o to důležitější, že se Ghana potýká s vysokou nezaměstnaností mladých lidí, která dosahuje až 50 %.
Erár krvácí
Nelegální těžba znamená pro africký stát i obrovské finanční ztráty. Jen v roce 2016 opustilo tímto způsobem zemi zlato v odhadované hodnotě 2,3 miliardy dolarů. Černý trh se samozřejmě vyhnul jakémukoli zdanění a převaha zahraničních aktérů logicky znamená i to, že zisky v zemi nezůstávají, ale plynou pryč.
Podzemí ČR ukrývá zlato za 250 miliard. Ekonomové mluví o těžbě, ekologové jsou proti
Číst článek
Zlato se pašuje převážně do Číny a Indie. Není také problém načerno vytěžené zlato legalizovat. Ghanské zákony totiž nevyžadují, aby dealeři museli doložit legální původ suroviny.
V letech 2006 a 2013 podnikly ghanské vlády na těžaře zátah. Zadrženy byly stovky čínských dělníků, jednalo se ale jen o obyčejné pracovníky, nikoli o hlavy gangů, zatčení proto mohli být rychle nahrazeni. Řada z nich se navíc dostala na svobodu díky úplatné místní policii.
Všechny tyto problémy vedly ke vzrůstajícímu tlaku na vládu, která už musela na problém reagovat. Celostátní média dokonce utvořila mediální koalici proti galamsey. Předchozí kabinety byly často obviňovány, že nechtějí dráždit Čínu, aby nepřišly o její investice. A tlak z Číny se projevil i tentokrát.
Čína hrozí, Ghana: nezájem
Po zatčení nelegálních čínských horníků minulý měsíc varovala Čína ghanskou vládu, aby umírnila svá média a zajistila „objektivní zpravodajství". Zároveň zdůraznila, že jakékoli oběti na straně zadržených Číňanů budou „extrémně škodlivé pro vzájemné vztahy".
Ghanský ministr informací se ale nechal slyšet, že ho čínské výhružky vůbec nezajímají, a také představitelé médií na dotaz serveru African Arguments potvrdili, že od vlády nedostali žádné interní doporučení, aby zmírnili své reportáže.
New word for the day: galamsey.
— BBC Africa (@BBCAfrica) 1. června 2017
It means small-scale gold mining and is dominating conversation in Ghana right nowhttps://t.co/JfcgLM0cfj pic.twitter.com/BTBHpwF529
Souběžně s perzekucí těžařů zahájila ghanská vláda pětiletý projekt, který má drobné těžaře přemístit na legální plochy, kde byl výskyt zlata potvrzen a kde těžba nezpůsobí tak velké škody.
Ochránci přírody tlačí na vládu, aby vydala kompletní zákaz těžby, legální i nelegální. Ta to ale jasně odmítla, protože těžba je pro příjmy země klíčová. Tvoří totiž osm procent ghanského HDP. Zákaz by byl likvidační i pro dělníky, jejichž živobytí na těžbě závisí. Vláda chce ovšem podporovat jen malé těžaře, kteří budou postupovat podle zákona.
Najít skutečně důsledné řešení bude pro Ghanu velmi obtížné. Fenomén galamsey je totiž zakořeněný v mnoha aspektech ghanského života a skoncovat s ním naráží na řadu problémů. Od tlaku Číny, která je jedním z největších obchodních partnerů, přes důležitost drobné těžby pro zaměstnanost až po blízké vztahy mezi mafií a policií. Současná kombinace tvrdého postupu i nabídky legální alternativy ale dává spolu se zájmem médií o problematiku naději, že má Ghana konečně nakročeno k dlouhodobému řešení, soudí server African Arguments.