Evropský komisař Štefan Füle rozdával na Balkáně motivaci i úkoly
Srbsko by mohlo do konce roku získat statut kandidáta Evropské unie. A občanům Bosny a Hercegoviny by mohla být letos zrušena vízová povinnost do schengenského prostoru Unie - obojí adresoval evropský komisař pro rozšíření Štefan Füle při své cestě po zemích Západního Balkánu
V Bosně eurokomisař navnadil tamní politiky možným zrušením víz, ale přinesl jim také seznam úkolů, které musejí splnit, třeba změnu ústavy. Je to hodně ambiciózní, ale Bosencům to dává daleko větší prostor k jejich vlastnímu rozhodnutí. Do nedávné doby Evropská unie a další země říkaly Bosně a Hercegovině, co všechno se musí udělat, aby země dospěla ke zrušení víz a k perspektivě v Unii. Teď se to obrací.
Evropská unie hlásí, že je připravena Bosnu a Hercegovinu přijmout ohledně víz, budoucího členství, ale nezakrývá, že pokud se k tomu tyto země rozhodnou, je potřeba splnit podmínky. Zdá se to být velmi podobné, ale je v tom zásadní rozdíl. Myslet si, že je někdo k něčemu nutí nebo že dělají rozhodnutí z vlastního přesvědčení.
Ve změně ústavy se navrhuje, že by v předsednictvu Bosny a Hercegoviny - tedy kolektivní hlavě státu - nemuseli být jen zástupci tří hlavních národů země, tedy bosenských muslimů, Srbů a Chorvatů. Pro Bosnu a Hercegovinu je to až revoluční. V Bosně ale skutečně žijí další národnosti a zatím nefungovalo ve směru domluvy mezi třemi hlavními národy – bosenskými muslimy, Srby a Chorvaty – nic. Tato změna by tak mohla pomoci.
Další národnosti a etnické skupiny a jejich větší zapojení by snad mohly pomoci rozbít začarovaný kruh zájmů tří národů. Zatím je to ale nepředstavitelné. Je to sotva pár dnů, co se bosenští Srbové rozhodovali, zda stáhnou své představitele ze společných orgánů v Centrálním parlamentu, ve Sněmovně národů a podobně.
Štefan Füle postupuje s odzbrojující pozitivní diplomacií
Daří se mu to jak v Srbsku, tak v Bosně a nepochybně tomu tak bude i v Kosovu. Nepředstavuje nic z toho, proti čemu se tam brojí. Proti agresivní diplomacii, která byla v posledních letech spíš zvykem ze strany Mezinárodního společenství.
Štefan Füle si tím získal i evropské poslance během svého slyšení v Evropském parlamentu, ale i kdyby podmínky – byť jinak formulované – byly splněny a ústava by se změnila tak, jak Evropská unie naznačuje, i bezvízový styk s schengenským prostorem má svá pravidla, která musí Bosna a Hercegovina splnit. „Jednoduché to určitě nebude,“ říká balkánský zpravodaj ČRo Jaromír Janev a dodává:
„Jsou to pravidla, která se musí naplnit. V přípravě podmínek Bosna jednoznačně zaostávala a zaostává, ale poslední informace mluví o tom, že nezbytné kroky akceleruje, např. ve výrobě pasů s biometrickými údaji apod. Do toho samozřejmě patří i to, že všichni obyvatelé země budou spadat pod správu země. Dosud si některé osady ortodoxních muslimů nebo fundamentalistů žily vlastním životem mini státečků ve státě a nikoho si tam nepouštěly.“
Srbsku se s jeho ambicemi na to, stát se do konce roku kandidátem Evropské unie, dostalo ze strany Füleho podpory. Srbsko skutečně velmi zrychlilo tempo svých příprav a reforem v evropské integraci a srbský premiér Mirko Cvetkovič v rozhovoru pro Český rozhlas potvrdil, že se definitivně rozhodli pro Evropskou unii jako strategický cíl a tomu podřizují ostatní záležitosti.
Vztah Srbska ke Kosovu rozhodně může narušit srbskou ambici na získání statutu kandidáta EU. „To je také jediné slabé místo Srbska ve vztahu k Evropské unii,“ připomíná Jaromír Janev. Unie sice nežádá, aby Srbsko Kosovo uznalo, ale žádá – a to je naprosto nové – aby nebránilo v regionální spolupráci. To je ale zatím v Srbsku problém, protože by toho okamžitě využila nacionalistická a národovecká opozice.
„Situace je zatím na hraně. Půl na půl opozice a proevropská koalice, a to by v konečném důsledku, při přílišném tlaku, mohlo vést v průběhu jednoho roku k pádu proevropské vlády. Je to sice katastrofický scénář, ale rozhodně není vyloučený,“ uzavírá Jaromír Janev.
