Ekologové v Polsku protestují proti kácení Bělověžského pralesa
Ekologové bojují proti kácení v polském Bělověžském pralese. Se stížností se obrátili na Evropskou komisi. Jedinečná rezervace na polsko-běloruské hranici je chráněná organizací UNESCO. Žijí v ní zubři a několik desítek jiných chráněných druhů zvířat. Polská vláda odůvodňuje zvýšení kácení bojem proti kůrovci.
Spor o kácení v Bělověžském pralese se v Polsku vede už několik měsíců. Podle ekologické organizace ClientEarth bude mít odstranění stromů negativní dopad na vyvážený ekosystém. Kácení je prý navíc nelegální.
„Rozhodnutí porušuje polské právo,“ potvrzuje právnička ekologické organizace Agnieszka Szafraniuková.
Problém se ale dostal na mezinárodní úroveň poté, co si polští ekologové stěžovali na kácení v pralese u Evropské komise.
„Vyplývá to z jejich obav o osud Bělověžského pralesa, ale neměli by si stěžovat v zahraničí,“ reagoval v Polském rozhlase ministr životního prostředí Jan Szyszko.
Ochranáři z Greenpeace a Fondu Polská divočina navrhují rozšíření bezzásahových zón na celý prales. Aktivisté z Greenpeace také na několik dní zavěsili na budovu ministerstva životního prostředí plakát s nápisem „Ať je celý prales národním parkem“.
Baner wisi. Trzeci dzień. #kochampuszcze pic.twitter.com/UyxkODG594
— Greenpeace Polska (@Greenpeace_PL) 14. dubna 2016
Problém s kůrovcem ale zřejmě nebude mít jen Polsko. Čeští lesníci se už začali připravovat na nejhorší kůrovcovou kalamitu za posledních 20 let. Lesy České republiky přichystaly sérii opatření, která mají zabránit milionovým škodám. Krizové scénáře připravuje také ministerstvo zemědělství.
„Situace je opravdu vážná. Pokud by se opakoval průběh loňského léta, tedy souběh extrémních teplot a sucha, mohlo by dojít k vážnému poškození smrkových porostů a kůrovcové kalamitě," popsal v polovině března výrobně technický ředitel Lesů ČR Václav Lidinský.
