Egypťané volí prezidenta, problémem jsou dlouhé fronty hlasujících
Padesát milionů egyptských voličů může od rána vybírat příštího prezidenta. Toho posledního, Husního Mubáraka, loni připravila o moc lidová revolta. Po roce vojenské vlády se teď chystá předání moci civilistům. Čeká se ale, že jméno nové hlasy státu přinese až druhé kolo hlasování v polovině června.
Na řadě míst po celém Egyptě vznikají dlouhé fronty zájemců o hlasování a lidé mluví o zbytečném zdržování ze strany úředníků. V Káhiře se do jedné řady postavil spolu s obyčejnými lidmi i Amr Músá, tedy přední kandidát sekulárně smýšlejících Egypťanů. Jiní prominenti naopak čekat nechtěli a emancipovaní voliči se nebáli dát nahlas najevo své pobouření.
K zatím nejdramatičtějšímu narušení voleb došlo podle egyptských médií v Káhiře. Neznámí ozbrojenci tam před jednou z volebních místností zastřelili jednoho policistu. Jinak přicházejí zprávy pouze o drobných formálních nesrovnalostech. Zatím si také nikdo nestěžoval na falšování voleb.
O prezidentských volbách v Egyptě mluvil na Rádiu Česko blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Břetislav Tureček
Největším problémem asi je, že na některých místech vznikají opravdu velké fronty voličů, kteří často ztrácejí trpělivost a odcházejí domů.
V zemi se nejčastěji mluví o čtyřech kandidátech. Ahmad Šafík byl posledním premiérem za vlády Husního Mubaraka, Amr Músá býval ministrem zahraničí a poté vedl Arabskou ligu. Islamisté mají dva kandidáty – Muhammada Mursího a Abul Futúha.
Tito čtyři jsou nejčastěji zmiňováni v průzkumech veřejného mínění jako vedoucí kandidáti. Nejde ale o průzkumy západního typu, takže není vůbec jisté, ke komu se egyptská veřejnost opravdu kloní.
Pro Egypťany je velmi důležité, jaký měli kandidáti vztah k exponentům bývalého režimu. Řada lidí proto odmítá Ahmada Šafíka a Amra Músu. Jiní je naopak preferují, říkají, že jim jde o stabilitu. Podle nich je lepší, aby zemi řídil jeden z nich, než aby prezidentský post obsadili islamisté, kteří už ovládají tři čtvrtiny parlamentu.
Zatím není jasné, jaké pravomoci bude nový prezident mít. Nová ústava se bude teprve sepisovat a až tam budou pravomoci hlavy státu vymezeny. Žádný z kandidátů tak přesně neví, co ho v případě zvolení čeká.
Výsledek hlasování by měl být znám za čtyři dny. Nečeká se, že by některý z 12 kandidátů získal v prvním kole nadpoloviční většinu. V polovině června se tak zřejmě uskuteční druhé kolo, které rozhodne mezi dvěma nejúspěšnějšími kandidáty.
