Editoři Guardianu budou hlasovat o novém šéfovi. Rozhodne ale vlastník
Vybrat si svého šéfredaktora je pro novináře nabídka, která se těžko odmítá. V britském deníku Guardian se vydali právě touto cestou a v příštích sedmi dnech nechají editory hlasovat o tom, kdo je povede. Ani vítěz ale nemá jisté, že funkci získá. Nakonec rozhodne majitel listu.
Dosavadní šéfredaktor Guardianu Alan Rusbridger loni po 20 letech ve funkci oznámil rezignaci a vlastník Guardianu, společnost Scott Trust se rozhodla, že o jeho nástupci nechá hlasovat i novináře deníku.
Sám Rusbridger se do křesla šéfredaktora dostal v roce 1995 podobným způsobem, v hlasování ho tehdy podpořila většina novinářů Guardianu. Byl teprve desátým šéfredaktorem deníku za jeho 194letou existenci.
Letos to ale bude jiné - samotné hlasování editorů ještě nemusí znamenat, že vítěz opravdu nakonec deník povede. Bude mít jen garantované místo v užším výběru, který vytvoří speciální komise. V půlce února hlásila, že se na místo šéfredaktora hlásí celkem 26 uchazečů.
Kdo nakonec opravdu vyhraje, má v rukou vlastník Guardianu tedy společnost Scott Trust, která chce rozhodnout tak, aby nenarušila kontinuitu, důvěru čtenářů (Guardian má jeden z nejčtenějších anglických zpravodajských webů na světě, pozn. red.) a aby rozhodnutí „sahalo za horizont dnešní generace novinářů.“
Vítěz hlasování editorů tedy bude mít velkou výhodu, ale rozhodně ne jisté vítězství. Hlasování se navíc nemusí zúčastnit každý uchazeč, většina zvolila cestu klasické přihlášky, životopisu a pozvánky na pohovor.
Do hlasování půjdou veřejně jen čtyři novináři, většinou zaměstnanci Guardianu a jedna externistka. Všechny dnes čeká „grilování“ v Londýně, kde představí svoje vize.
Varování z Le Monde
Guardian není jediným deníkem, který nechává novináře rozhodovat o nadřízeném. Podobné je to ve francouzském listu Le Monde.
Předchozí šéfredaktorka a první žena v této funkci Natalia Nougayrèdeová, která vyhrála hlasování v roce 2013 s 80procentní podporou členů redakce, však o rok později musela rezignovat, protože editoři podali hromadnou výpověď a nesouhlasili s plány na přeměnu deníku a sloučení s webovou verzí.
Guardian je opatrnější a v rozhodování si nechává více kritérií.
