‚Putin by zničil celý svět, Si by si ho přivlastnil.‘ Vztah Pekingu a Moskvy se mění, pro Západ je to šance
Peking vysílá signály, že chce pomalu, ale jistě rozvolnit přátelství s Ruskem. A není divu. Pakt Vladimira Putina a Si Ťin-pchinga totiž už není tak plodný, jako býval. V komentáři pro německý magazín Focus to píše publicista a odborník na etiketu Alexander Görlach.
Na začátku února uběhne rok od setkání čínského prezidenta Si s jeho ruským protějškem Putinem. Šéf Kremlu jel do Číny u příležitosti zahájení olympijských her. Oba státníci dali po setkání najevo, že jejich země budou v budoucnosti provázané speciálním a těsným přátelstvím.
Setkání obou státníků vypadalo, jako by chtěli urovnat spory z minulosti. Görlach připomíná, že na přelomu 60. a 70. let se obě komunistické mocnosti rozešly. Toho využily Spojené státy a s Čínskou lidovou republikou se sblížily.
V očích Si Ťin-pchinga to byl ale zajisté omyl. Čína se podle něj má vrátit na dráhu ideologie a mladí i staří mají studovat ideje svého vůdce.
Také ruský prezident považuje světový řád vedený Spojenými státy za urážku. Ostatně pád Sovětského svazu Putin označil za největší geopolitickou katastrofu 20. století.
Další čínský balón se objevil nad Latinskou Amerikou. Podle USA jde o formu špionáže
Číst článek
Oba vůdci jsou tak jednotní v odmítání současného světového řádu založeného na lidských právech, svobodě a právním státu. Alternativa, kterou představují, spočívá v maximálních státních represích, technologickém dohledu a útočné válce.
Ďábel se však skrývá v detailech. Putin by ve svém šílenství zničil celý svět, Si Ťin-pching by si ho podmanil a přivlastnil, myslí si komentátor.
Čínský vůdce využívá k dosažení svých vizí stávající globální řád, podrývá ho a zemím vnucuje čínskou nadvládu oslazenou ekonomickými dohodami. Lidi považuje za v podstatě chamtivé a zkažené bytosti.
Konec korupce?
Režim Si Ťin-pchinga proto uplácí úředníky ve státech, které by Číně měly sloužit, píše Görlach v magazínu Focus. Dobrým příkladem jsou Šalamounovy ostrovy, které chce Peking ovládnout kvůli jejich poloze v Tichém oceánu.
Je příznačné, že Si nastoupil do úřadu s cílem ukončit korupci v Číně. Nic takového samozřejmě nenastane, když se právě korupce stala oblíbeným nástrojem čínské zahraniční politiky.
Čína hlásí úbytek populace, poprvé za 60 let. Nízká porodnost zapříčinila pokles obyvatel o 850 tisíc
Číst článek
Peking ale v minulých týdnech vyslal neklamné signály, které mají svobodnému světu naznačit, že Čína se s Ruskem nechce svázat úplně.
Čínským ministrem zahraničí se totiž stal Čchin Kang, muž, který ještě donedávna zastával úřad čínského velvyslance ve Spojených státech. Jeho předchůdce Wang I se stal nesympatickou tváří čínské agresivní expanzivní politiky.
Před odjezdem z Washingtonu Čchin v jednom rozhovoru chválil Ameriku. Tolik oficiální chvály ze strany Číny směrem ke Spojeným státům už dlouho nezaznělo. Komentátor poznamenává, že novou práci dostal také dosavadní mluvčí komunistické vlády Čao Li-ťien, který podobně jako Wang I patří k těm, kdo věří v agresivní a nadnárodní Čínu.
Komunikace s Tchaj-wanem není obvyklá, Peking ale do toho nemá co mluvit, míní sinolog Jirouš
Číst článek
Skutečnost, že se Peking tímto způsobem hned dvakrát odpoutal od předchozí politiky Si Ťin-pchinga, je udivující, myslí si Görlach. V diplomatickém světě jsou taková gesta považována za podstatné činy.
Rčení, že tón tvoří hudbu, totiž nikde neplatí víc než na diplomatické scéně. Tyto dvě změny tedy nelze považovat jen za prostý manévr k odvrácení pozornosti.
Už během podzimní návštěvy německého kancléře Olafa Scholze se pekingské vedení pokusilo spojit se svobodným světem a odsoudilo Putinův výrok o možném jaderném útoku na Ukrajině.
To ještě samo o sobě nestačí k oslavám, protože je to odraz postoje mezinárodního společenství k zbraním hromadného ničení. Je ale potěšující, že Si Ťin-pchingova Čína se tím přiblížila svobodnému světu, byť jen o milimetr.
Napjatá situace
Důvodem takového přiblížení může být podle Görlacha napjatá ekonomická situace v Číně způsobená politikou úřadujícího prezidenta, ať už jde o bytovou bublinu nebo vysokou nezaměstnanost mezi mladými lidmi a propad exportu. Peking si také uvědomil, že není udržitelné vyhrožovat svým sousedům válkou.
Rusko je jedním z největších dodavatelů ropy a plynu do Číny, řekl Putin a pozval Si Ťin-pchinga do Moskvy
Číst článek
Čína teď dováží levný ruský plyn a ropu. Přesto je nesporné, že Rusko by nebylo pro lidovou republiku adekvátním trhem v situaci, kdy by přišla o obchodní možnosti ve svobodném světě kvůli udržování partnerství s Moskvou. Čína má všechny důvody, proč se od Ruska odvrátit.
Z vnějšku není jasné, jestli je Si Ťin-pching k této korekci kurzu nucen, nebo jestli osobně dospěl k závěru, že mu přátelství s Putinem víc škodí, než pomáhá.
Pro USA a jejich spojence tak nastala další vhodná chvíle brát čínské signály vážně, využít propast mezi dvěma diktaturami a otevřít lidové republice dveře zpět do světového společenství v naději, že asijská země opustí válečnou stezku Si Ťin-pchinga, uzavírá komentář v magazínu Focus publicista Alexander Görlach.
