Evropská komise v monitorovacích zprávách detailně popisuje, co ještě musí každá země dohnat, aby byla na vstup dokonale připravena. Vstupující státy už každopádně podle komise dosáhly vysokého stupně sladění s evropskou legislativou. Podle komisaře Guntera Verheugena lze tak říct, že jde o nejlépe připravené rozšíření v historii unie.

Půl roku před vstupem nových zemí do EU ale přesto zůstává řada nedodělků. Brusel u všech dohromady vyjmenoval 39 vážných nedostatků, které je třeba rozhodně a okamžitě řešit. Česko dostalo tyto červené puntíky tři.

První jde na konto potravinářských podniků. Stovky mlékáren, jatek a dalších provozů totiž nesplňují hygienické normy unie. Šéf zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Ladislav Skopal považuje tyto výtky za oprávněné. "Já si myslím, že doopravdy někteří naši výrobci trochu zaspali a nevěnovali pozornost tomu, aby v rámci hygienických norem dodrželi ty směrnice, které Evropská unie ukládá, a bude to činit velké problémy při vstupu do Evropské unie. Myslím si, že ta kritika je oprávněná."

Evropská komise se obává, že velký počet podniků nebude tyto požadavky splňovat ani k 1. květnu příštího roku. To ale podle Josefa Dubna ze Státní veterinární správy nehrozí. Podniky, které předepsaná pravidla k 1. lednu nedodrží, budou muset po Novém roce svou činnost ukončit. "Dá se říct, že velká většina významných a velkých zpracovatelů podmínky splní a bude dál fungovat a bude se moci smět účastnit obchodování na společném trhu EU."

Druhou výtku jsme si vysloužili za pomalé slaďování zákonů o vzájemném uznávání diplomů a kvalifikací. Co považuje za nejvážnější nedostatek český velvyslanec při Evropské unii Pavel Telička? "Podle mého názoru je oblast uznávání dokladů oblastí, která byla připomínkována ze strany Evropské komise již dvakrát v tzv. varovných dopisech a kde skutečně zbývá přijmout ještě několik právních norem a bez jejich přijetí bychom skutečně měli problémy s volným pohybem pracovní síly i s těmi zeměmi, se kterými jsme se dohodli na úplné liberalizaci ke dni vstupu. Myslím, že to je z hlediska dopadu zásadní."

Podle ředitelky odboru evropské integrace ministerstva školství Jany Švecové ale bude systém uznávání kvalifikací připraven včas. Resort ho má s dalšími ministerstvy koordinovat. Žadatel o práci by se tak měl lépe orientovat v tom, za jakých podmínek a zda vůbec mu česká strana jeho profesní kvalifikaci uzná. "Bude muset zjistit, zda to povolání, které chce v České republice vykonávat, zda je regulované, zda se na něj vztahují nějaké profesní požadavky. V případě že ano, bude si muset zažádat o uznání své profesní kvalifikace především na uznávacím orgánu."

A do třetice jsme obdrželi varování ohledně technických a sociálních předpisů v silniční dopravě. Jaké postihy nám hrozí, pokud se náprava nestihne? Postihy přímo ne, říká Telička. "Výjimku dostat nemůžeme, spíš bohužel ochranná opatření, která by nás omezila na našich právech. Znovu podtrhuji, nedostatky lze odstranit, je na to čas, signál z komise v tomto směru to potvrzuje, ale za cenu zvýšeného úsilí a za cenu zodpovědného přístupu a dobré koordinace."

Evropská komise také požaduje okamžité uzavření českých bezcelních obchodů v pohraničí. Tzv. duty - free shopy měly být původně zavřeny do konce roku 2001, podle dalších slibů pak do konce letošního roku. Poslední rozhodnutí našeho parlamentu ale jejich částečné fungování povolilo až do konce března příštího roku.

Oprávněné připomínky Evropské komise si uvědomujeme a budeme se jimi zabývat, reagoval na zprávu ministr zahraničí Cyril Svoboda. Je ale důležité, že země jako celek je na vstup připravena. "Jsou pouze tři oblasti výtek a patříme k těm velmi dobrým, bohužel ne nejlepším, protože Slovinsko je na tom lépe, ale patříme úplně k té špičce."

Také stínový ministr zahraničí ODS Jan Zahradil považuje kritiku Evropské komise do značné míry za oprávněnou, například pokud jde o výhrady k situaci v dopravě. "Já ty výtky nepřeceňuji, na druhou stranu si nemyslím, že bychom je měli házet pod stůl a v některých oblastech, které jsou nám vytýkány, tak má komise bezpochyby velký kus pravdy."

Jak komise hodnotí další budoucí členy?

Česko je na tom se třemi červenými puntíky podobně jako Maďarsko a Slovensko - tedy země, které dostaly puntíky čtyři. Jenom jednu velkou výtku v monitorovací zprávě nalezlo Slovinsko. Naopak nejhůře je na tom největší z budoucích nováčků - Polsko. To má červených puntíků devět.

Varšava si je vědomá toho, že má nedostatky hlavně v oblasti zemědělství. Například v přípravě programu evidence zemědělské půdy a hospodářských zvířat, který je nezbytný k vyplácení přímých dotací farmářům. Slibuje ale, že v čase zbývajícím do 1. května zpoždění dožene. Podle ministra zahraničí Wlodzimierze Cimoszewicze jde u většiny výtek Evropské komise o drobnosti, které se už řeší. Některé unií vyžadované zákony už byly dokonce schváleny a jen čekají na podpis prezidenta.

Čtyři takzvané žluté karty dostalo Maďarsko. A nejvážnější kritika se týká zemědělství. Integrovaný administrativní a kontrolní systém zdaleka není vybudovaný. Zaostávání je hrozivé v oblasti identifikace půdy a vytváření platebních agentur. Programy na rozvoj venkova zaostávají a potravinářská výroba vůbec neodpovídá normám Evropské unie, týká se to hlavně jatek a mlékáren.

Jako vyhrocený je označován spor mezi unií a další kandidátskou zemí - Slovenskem. Za nejvážnější problém je ve zprávě Evropské komise považováno upozornění na rostoucí objem výroby ve východoslovenských železárnách US Steel. Dzurindova vláda poskytla železárnám desetileté daňové prázdniny a unii slíbila, že výroba bude částečně omezena. S Bruselem se ale neshodla, od jakého termínu má omezení platit. Evropská komise trvá na tom, že by to mělo být od podpisu smlouvy. Slovenští představitelé jsou přesvědčení, že k omezení výroby přistoupí až po začlenění země do Evropské unie.

Markéta Kaclová, Milan Kopp, Pavel Novák, Gregor Martin Papucsek, Renata Havranová, Pavla Kvapilová, Marika Táborská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít