Česko se zatím nepřipojí k unijní smlouvě o rozpočtové disciplíně
Mezivládní dohodu o zvýšení rozpočtové kázně v jednotlivých zemích Evropské unie Česko zatím nepřijme. Na summitu Evropské unie se pro ni vyslovilo 25 zemí, Česko spolu s Velkou Británií zůstávají mimo tuto skupinu. Premiér Petr Nečas zdůvodnil český nesouhlas problematickým obsahem smlouvy a odmítavým názorem prezidenta. Nevyloučil však, že se Česko k dohodě připojí později.
Premiér Petr Nečas už předem upozorňoval, že Česko nesouhlasí s vyloučením zemí nepoužívajících euro z účasti na budoucích summitech eurozóny.
„Jestliže nás chtějí brát skutečně jako plnohodnotného partnera, chtějí, abychom se k něčemu zavázali, abychom platili, tak potom za to musí být plnohodnotná účast u stolu při jednání eurozóny. Pokud nebude, tak je to pro mě velmi těžko akceptovatelné," řekl premiér.
Podobný názor mělo i Polsko, nakonec se však nechalo přesvědčit, aby se k dohodě i přes výhrady připojilo. Podle předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye budou státy, které ke smlouvě přistoupí, více vtaženy do debaty o důležitých tématech a dalším směřování eurozóny.
O tom, že se Česko ke smlouvě v takovém znění skutečně nepřipojilo, informoval nejprve švédský premiér Fredrik Reinfeldt. „Česká republika řekla, že z důvodů ratifikace smlouvy nemůže ještě dnes říct 'ano' tomuto dokumentu,“ uvedl Reinfeldt.
Premiér Nečas po jednání uvedl, že nemůže vyslovit s touto smlouvou souhlas z důvodů obsahových i nejasnosti v ratifikační proceduře. Za jednu z hlavních překážek ratifikace uvedl nesouhlas prezidenta Klause se smlouvou. „I kdyby to český premiér dnes podepsal a zítra to odsouhlasily obě komory parlamentu, nebude ratifikační proces stejně dokončen minimálně do března příštího roku,“ vysvětlil Nečas.
Odmítnutí však nevylučuje, aby se Česko ke smlouvě přidalo později. Nevylučuje to ani premiér Nečas, přestože má k dohodě výhrady. Dokument má být podepsán až začátkem března.
Země EU s výjimkou Česka a Británie se smlouvou zavázaly, že zakotví ve své ústavě či zákonech pravidlo povinně vyrovnaného nebo přebytkového strukturálního rozpočtu. Má se tak zabránit vysokým schodkům rozpočtu a nesplatitelným dluhům, s jakými se potýká především Řecko a další jihoevropské státy.
Evropští lídři se shodli na rychlejším spuštění stálého stabilizačního fondu
Číst článek
