V Česku a Polsku se cizinec z Evropské unie straníkem nestane. Porušení práva, zní z Bruselu

Česká republika a Polsko porušují podle názoru generálního advokáta Soudního dvora Evropské unie unijní volební právo, když jejich národní pravidla neumožňují občanům jiných zemí Evropské unie vstoupit do českých a polských politických stran. To pak lidem z jiných států Unie, kteří mají v České republice či Polsku bydliště, omezuje ve srovnání s českými a polskými občany možnosti kandidatury v místních či evropských volbách.

Lucemburk/Brusel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vlajky Evropské unie ve Frankfurtu

Unijní exekutiva do Prahy v této otázce naposledy poslala dopis v roce 2020, kdy vládě dala dva měsíce na reakci (ilustrační foto) | Foto: Kai Pfaffenbach | Zdroj: Reuters

Podle Evropské komise, která se na soud v této věci obrátila v červnu 2021, to představuje diskriminaci na základě národnosti. Vládní zmocněnec pro zastupování České republiky před Soudním dvorem Martin Smolek sdělil, že Česká republika stanovisko studuje a vyčká na rozsudek.

‚Děsivý scénář‘ vyvolává pozdvižení v Bruselu. Orbán se totiž může stát ‚unijním prezidentem‘

Číst článek

Česko a Polsko jsou podle unijní exekutivy jediné dvě země Evropské unie, kde takové omezení platí.

Evropská komise v této věci zahájila řízení proti Praze už v roce 2012 a vůči Varšavě o rok později. Obě země tehdy uvedly, že jejich pravidla jsou v souladu s evropským právem.

Unijní exekutiva do Prahy v této otázce naposledy poslala dopis v roce 2020, kdy vládě dala dva měsíce na reakci. Poté, co nebyly oznámeny legislativní změny, které by věc řešily, rozhodla se Komise obrátit na unijní soud.

Generální advokát soudu Jean Richard de La Tour ve čtvrtek stanovisko Evropské komise podpořil, jeho pohledem se však soud, který rozhodne až později, nakonec nemusí řídit.

„Ačkoliv členství v politické straně spadá do kompetencí členských zemí, ty musí při jejich naplňování vyhovět závazkům vycházejícím z evropského práva. Z toho plyne, že každý ‚mobilní‘ občan Unie musí mít možnost naplnit své právo kandidovat v komunálních nebo evropských volbách za stejných podmínek jako občané dané země,“ napsal generální advokát Richard de La Tour.

Připomněl také „klíčovou a základní roli“, kterou politické strany hrají ve volebních systémech členských zemí.

Podrývání identity?

Pokud občan jiné země Evropské unie nemá možnost do strany vstoupit, je tak podle názoru generálního advokáta postaven do situace, která jeho možnosti na zvolení omezuje.

Muž, který přivedl Slovensko do eurozóny: Malé a otevřené české ekonomice se euro vyplatí

Číst článek

Občané dané země se totiž mohou rozhodnout kandidovat jako nezávislí či jako členové politického uskupení, druhou z těchto možností však lidé z jiných zemí Unie v České republice a Polsku nemají.

Generální advokát Richard de La Tour odmítl, že by členství lidí z jiných zemí Evropské unie v českých či polských politických stranách mohlo „podrývat národní identitu“ těchto dvou zemí.

Stanovisko generálního advokáta není pro soudní dvůr závazné. Soudci nyní zahájí jednání v této věci a verdikt bude vynesen později.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme