Pro zbavení ochrany Puigdemonta před soudním řízením se v pondělním tajném internetovém hlasování, jehož výsledky EP zveřejnil v úterý ráno, vyslovilo 400 ze 693 hlasujících zákonodárců. V případě jeho kolegů Antoniho Comína a Clary Ponsatíové to bylo ještě o čtyři poslance více.

Pro byli zejména členové tří nejsilnějších parlamentních skupin - lidovců, socialistů a liberálů. 

„Parlament pouze ukázal, jak důležitá je spolupráce s justicí. Nemohli jsme učinit nic jiného. Evropskému parlamentu nepřísluší nikoho soudit, ale zajistit, aby mohla svou práci vykonat spravedlnost,“ řekla španělská předsedkyně europarlamentních socialistů Iratxe Garcíaová, která výsledek hlasování označila za vítězství demokracie.

Naopak proti doporučovali svým členům hlasovat zelení a levice, nesouhlasila patrně i značná část protievropské nacionalistické frakce.

„Politická situace ve Španělsku by se měla řešit politickým dialogem mezi španělskou a katalánskou vládou, nikoli v soudní síni, či násilím vůči občanům,“ litovala výsledku hlasování česká pirátská europoslankyně Markéta Gregorová z parlamentní skupiny zelených. Proti hlasovala i komunistická poslankyně Kateřina Konečná, podle níž zbavením imunity nekončí boj za politická práva v Katalánsku.

Obvinění ze vzpoury

Puigdemont, Comín i Ponsatíová tvrdí, že jsou oběťmi politického pronásledování ze strany španělské vlády. Podle někdejšího předsedy katalánské vlády se při hlasování nerozhodovalo pouze o imunitě tří politiků, ale i o tom, „za jakými hodnotami stojíme, jakou máme představu o demokracii a jakou chceme budoucnost Evropy“.

Španělské úřady chtějí trojici dostat před soud kvůli obvinění ze vzpoury vztahujícímu se ke zmíněnému referendu, které separatistická vláda Katalánska vypsala v rozporu se španělskou ústavou.

Puigdemont a Comín žijí v Belgii, Ponsatíová v Británii. Úřady obou zemí se nyní mohou znovu začít zabývat španělskou žádostí. Není přitom jisté, zda jí vyhoví. Začátkem letošního roku belgická justice definitivně zamítla podobnou žádost o vydání bývalého katalánského ministra kultury Lluíse Puiga. Ten čelil obžalobě ze zpronevěry veřejných peněz využitých na uspořádání zmíněného referenda.

Puigdemont a Comín se stali europoslanci v roce 2019, Ponsatíová až o rok později. O odebrání jejich imunity španělská justice požádala loni v lednu, rozhodování se však táhlo kvůli pandemii covidu-19. Jednací řád totiž vyžadoval, aby se právní výbor, který musel k hlasování pléna vydat doporučení, sešel prezenčně za zavřenými dveřmi, což dlouho nebylo možné.

Situaci odblokovalo až udělení výjimky ze strany vedení parlamentu, které umožnilo minulý měsíc uspořádat distanční hlasování výboru, jenž odebrání imunity doporučil.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít