Bakšiš, cigarety a zločin. 'Zkorumpovaný politik není žádná hanba, ostuda je být poctivý'
ROZHOVOR. Od tureckého bakšiše přes kartony cigaret a lahve whisky až po zločinné poslance, kteří místo ve vězení sedí v parlamentu. Tak líčí triumfální tažení korupce ve své rodné zemi Rumunka Lidia Našincová. Drží historií drcení Rumuni hlavu nízko, aby jim ji neusekli? „Korupce rostla z toho, že lidé ztratili cit pro společnost. Je smutné, že i po 27 letech od revoluce je míra sobectví tak vysoká. Ale já doufám, že se to teď začne měnit," říká Našincová v rozhovoru pro Zpravodajský web Českého rozhlasu.
Protivládní demonstranti navlékli makety politiků do vězeňských mundúrů. Čestné místo mezi „trestanci“ zaujímá předseda sociální demokracie Liviu Dragnea – šedá eminence vlády a aktér řady korupčních afér. Namátkou: odsouzen na dva roky za volební machinace, stíhán kvůli několika obviněním ze zneužití moci, vyšetřován kvůli manipulaci s eurofondy. Jak je možné, že mu tyto skandály nezlomily politický vaz?
Je to nejspíš paradox, ale v Rumunsku platí, že být korupčníkem není mezi politiky žádná hanba. Ostudné je být poctivý. Takže proto má Dragnea má ve straně širokou podporu, všichni se totiž chtějí vyhnout vězení. Podívejte se na stávající složení parlamentu: najdete tam mnoho nepodmíněně odsouzených zákonodárců s odkladem nástupu k výkonu trestu, případně trestně stíhaných kvůli braní úplatků, zneužívání svého postavení a dalším trestným činům.
A co se obyvatelstva týče, to bylo zmanipulováno příslibem vyšších penzí, zavedením minimální mzdy, snižováním daní a DPH. O růstu inflace a cen ovšem nepadlo ani slovo.
Akademik Dan Ungureanu, jeden z účastníků protestů, mi v pátek řekl, že by Dragneu potrestal za velezradu. Kolik Rumunů by s ním nesouhlasilo?
Odmítáme vládu zlodějské menšiny, vysvětluje rozzlobený Rumun protesty v ulicích
Číst článek
Podpora Liviu Dragney a jeho strany je relativní. (PSD sice s přehledem vyhrála prosincové volby, ale při nízké účasti 39,5 % - pozn. red.) Ti, kdo dnes protestují, a na tom trvám, teď mají čas křičet v ulicích a stát tam hodiny v zimě, zato volit už se nevydali. Takže podle výsledků to teď vypadá, že PSD důvěřuje zhruba polovina Rumunů. Což je velká ostuda: věří garnituře, která je přímým pokračováním Iliescovy vlády a mineriád. (Ion Iliescu, nástupce popraveného Nicolae Ceaușesca a jeden ze strůjců krveprolití, které na prodemokratických demonstrantech spáchali režimem zmanipulovaní horníci – události tzv. mineriád, pozn. red.)
Pravda, mineriáda byla něco jiného, teď je ve hře moc, která se pokouší zneužít vítězství ve volbách a vyřešit za některé politiky potíže se zákonem. Lidé je prohlédli a protestují. Politici se snaží jakoukoli cestou omezit soudní moc (prokurátorů, protikorupčního úřadu, soudů), aby se vyhnuli vyšetřování a soudnímu řízení a mohli v budoucnu krást bez obav ze zákonů a těch, kdo je apllikují.
K té historické kontinuitě: jak hluboko sahají kořeny korupce v Rumunsku?
Nebála bych se vrátit až do dob Osmanů. 400 let turecké nadvlády, kdy bez bakšiše nefungovalo téměř nic, možná to začalo právě tam. Já sama si velmi dobře vzpomínám na Ceaușescovu éru, protože jsem v ní žila od narození v polovině 60. let až do října ´89. Ti nejzkorumpovanější, to nebyli jen advokáti a veřejní činitelé.
Tak třeba nemocnice, v nich byly úplatky bohužel základ. Potřebovali jste karton cigaret, lahev whisky, nejrůznější druhy kávy, aby si vás doktor vůbec všímal. Nebo knihy: zásadní knížky chodily pod pult a stály se na ně fronty, ale když jste se uměli „domluvit“, do fronty jste nemuseli. Panoval velký nedostatek základního zboží, dokonce i v diplomatických obchodech. A tak si lidi pomáhali sami mezi sebou, něco za něco.
Jak je to dnes? Zůstaly věci při starém, nebo se změnily?
Korupce v politice dosáhla nejvyšší míry postupně, až se na nejvyšší úrovni rozmohla natolik, že se stala životním stylem. Jistou změnu ovšem přineslo posledních několik let, díky funkčním protikorupčním mechanismům. DNA neboli Národní protikorupční správa, ANI neboli Národní agentura pro neúplatnost, prokuratura, soudy, těm všem vděčí Rumunsko za to, že mnozí zkorumpovaní politici teď sedí ve vězení nebo jsou trestně stíhaní. Souzeny byly stovky osob, především kvůli zneužívání úřední moci. A hlavně: lidé DNA věří, mnohem víc než stávající vládě. Ta totiž nejednala poctivě, ale pokoutně, navíc tak, aby boj proti korupci oslabila.
Přesně to jí v úterý vyčetl prezident Iohannis. On sám proti korupci rázně vystupuje, stanul i po boku demonstrantů. Naopak příznivci vlády ho hlasitě viní z toho, že je loutkou, nebo naopak motorem protivládního tažení. Jakou roli v současné situaci hraje?
Rumunský prezident vyplísnil vládu: Zachovali jste se jako bázlivý sebevrah, teď se musíte vzchopit
Číst článek
V téhle chvíli nesmírně důležitou. Je to velmi poctivý člověk a jasně řekl, že vláda má právo řídit zemi a předčasné volby nepadají v úvahu. Trvá ovšem na tom, že (kabinet) musí začít fungovat transparentně a splnit svoje sliby. Protesty teď mají širokou podporu u veřejnosti, vláda se naopak opírá o to, že 11. prosince vyhrála parlamentní volby. Ale nevím, jakou šanci má teď změnit to, co začala, jak ji vyzval prezident. Obávám se, že o ty nejzásadnější změny ani nestojí.
V Rumunsku 21. století je korupce stálicí – na rozdíl od masových protestů. Jsou Rumuni politicky pasivní národ? V souvislosti s rumunskou mentalitou se často mluví o „rumunské Iliadě“: baladě Jehnička, v níž pastýř přijímá úkladnou smrt, kterou pro něj chystají jeho závistiví průvodci. Vedou se polemiky o tom, zda je pastýřova smířlivost s jeho osudem esencí rumunské povahy, jestli hrůzy minulosti naučily Rumuny držet hlavu dole, aby jim ji tak snadno neusekli. Co si myslíte vy, Rumunka? Souhlasíte s jehničkovským mýtem?
Rumuni v minulosti skutečně trpěli. Mluvíme o národu, který byl staletí pod cizí nadvládou, který zažil mnohá krveprolití, byl s Němci, pak se Sovětským svazem, to vše mentalitu Rumunů silně ovlivnilo. Myslím, že dnes jsou zoufalí, nevědí, kam se obrátit. Už nevěří skoro nikomu, mají pocit, že poctivý člověk do politiky nejde, to je ten problém. Nicméně teď je tu i jiná generace než ta, která vyrostla a prožila podstatnou část života v komunismu.
V knize polské publicistky Margo Rejmer Bukurešť. Prach a krev se píše: „Rumuni jsou odevzdaní, ale poradí si s každým neštěstím. Snesou všechno, až nakonec vybuchnou.“ Stalo se něco podobného i teď, s vládním dekretem o omilostnění korupčníků jako příslovečnou poslední kapkou?
Opravdu to byla poslední kapka, ale ten výbuch je velmi mírumilovný. Dokonce se odehrál protest tancem, neuvěřitelná choreografie, nic takového jsem ještě nikdy neviděla. Jako by se domluvily stovky lidí, a všichni tančili na stejnou melodii v jednom jediném rytmu. Věří, že právě jednota je asi to jediné, co teď může pomoct. Demonstrují dokonce i Rumuni tady v Česku, už tři dny přímo pod sochou svatého Václava v Praze a také v Brně, jsou jich stovky a dál se organizují přes internet, aby do Rumunska poslali aspoň symbolický vzkaz podpory: Jsme s vámi.
Protest tancem:
Nicméně v samotném Rumunsku počet demonstrantů klesá. Už v pondělí večer, poté, co vláda dekret odvolala, bylo v Bukurešti několikanásobně méně lidí a situace směřuje k tomu, že vláda zůstane u moci, byť s otřesenou důvěrou. Protestující ovšem dál požadují její demisi – co udělají, pokud se jim ten požadavek nesplní? Příští parlamentní volby, a s nimi možnost vládu legitimně změnit, jsou zatím daleko…
Věřím, že i když demonstrantů ubývá, vytrvají a budou se snažit přesvědčit další, aby se zase přidali. (Vláda Sorina Grindeanua ve středu v parlamentu přežila hlasování o důvěře, které iniciovala středopravicová opozice - pozn. red.)
Ať už to s nimi dopadne jakkoli, myslíte si, že Rumunsko v něčem změní? Třeba směrem k silnější občanské společnosti?
Občanská angažovanost, to je v Rumunsku obrovský problém. Dnes se jí daří lépe než dřív, ale to neznamená, že funguje. Například co se ekologie nebo třeba morálních otázek týče, Rumuni obecně nemají pocit, že by se měli všichni snažit a pomáhat své zemi, aby byla lepší. Zatím měl skoro každý jeden hlavní cíl: starat se o rodinu a její blahobyt.
Bohužel právě proto se korupce v Rumunsku tak rozmohla. Rostla z toho, že lidé ztratili cit pro společnost. Je velmi smutné, že i po 27 letech od revoluce myslí pořád jen na sebe a míra sobectví je tak vysoká. Ale já doufám, že se to teď začne měnit. A že se demonstranti svého hlasu nevzdají.
"VYDRŽÍM." Obří nápis, který do sněhu před budovou parlamentu vyryl jeden z demontrantů: