Kiska k srpnové okupaci: Moc převzali bezcharakterní jedinci opírající se o sovětské bodáky
Slovenská veřejnoprávní média odvysílala v úterý večer předtočený projev prezidenta Andreje Kisky. Hlava státu se v něm vyjádřila k 50. výročí vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. V Česku Kiskův projev odvysílala Česká televize, audiozáznam nabízí i server iROZHLAS.cz. Pražský hrad s předstihem oznámil, že prezident Miloš Zeman podobný krok neplánuje a k srpnu 1968 se nevyjádří.
„Všechno mělo podobu nepředstavitelného, příšerného filmu,“ uvedl prezident Andrej Kiska. „Po podepsání moskevského protokolu se hororový film měnil na krutou realitu normalizace, začala se potlačovat svoboda tisku, projevu a víry.“
Projev slovenského prezidenta Andreje Kisky k 50. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy
„Je povinností dnešních demokratických politiků chránit naši svobodu, možnost rozhodovat o naší budoucnosti bez obav z toho, že naše rozhodnutí zlomí hrubá síla. Proto potřebujeme spojence se stejnými hodnotami a stejným respektem ke svobodě, lidským právům a demokracii. Takové spojence a partnery máme v Evropské unii a Severoatlantické alianci – pilířích naší prosperity a bezpečnosti,“ řekl také Kiska.
V projevu slovenský prezident apeloval na společnost, aby předala mladším lidem a dětem svoje poznatky a zkušenosti o pražském jaru i okupaci.
Přílet Antonova, estébáci, střelba... Poslechněte si unikátní rekonstrukci událostí z 20. na 21. srpna 1968
Číst článek
Zájem českých médií těší
Projev Kiska pronesl ve městě Sliač ve středním Slovenku u památníku odchodu sovětských vojsk z Československa. Vystoupení se natočilo s předstihem v době, kdy prezidentská kancelář o zájmu českých médií nevěděla.
„Kancelář prezidenta SR nemá nic proti tomu, naopak, velmi ji těší, pokud RTVS poskytne záznam projevu prezidenta Andreje Kisky k 50. výročí 21. srpna 1968 jiným televizím po skončení vysílání ve veřejnoprávní slovenské televizi, pro kterou Kiska projev přednahrál,“ uvedl v úterý Kiskův mluvčí Roman Krpelan.
Český prezident Miloš Zeman k výročí okupace nevystoupil a nezúčastnil se ani piety. Dopředu o tom informoval jeho mluvčí Jiří Ovčáček s tím, že prezident byl odvážný v době, kdy odvaha nebyla levná.
Stejná slova použil mluvčí i rok předtím. Ani tehdy se Miloš Zeman k výročí vpádu cizích vojsk do země nevyjádřil.
CELÝ PROJEV PREZIDENTA KISKY
Před padesáti lety se miliony obyvatel Československa ocitly v šoku. Rozhlasoví reportéři ohlašovali neslýchanou zprávu: do naší země vtrhla cizí vojska. Na ulicích měst a obcí rachotily tanky, lidé před nimi stáli s holýma rukama. Na mnoha místech se ozývala střelba.
Všechno to mělo podobu nepředstavitelného, příšerného filmu. Vskutku, kdo by uvěřil, že nás jednou budou okupovat armády takzvaných "spřátelených zemí", spojenců z Varšavské smlouvy? Uvěřili bychom tomu, že vrcholné představitele našeho státu v čele s Alexanderem Dubčekem okupanti zatknou a odvlečou do Sovětského svazu?
Bohužel se to skutečně stalo. Naši vlast zaplavilo půl milionu vojáků, přes 6000 tanků, 800 letadel a 2000 děl. Sovětské divize nás v noci napadly z východu, ze západu, ze severu i z jihu. Přidali se k nim polští, maďarští a bulharští vojáci. A jednotky armády východního Německa stály na hranicích jako "rezerva".
Největší operace v dějinách Varšavské smlouvy se vydařila, do rána obsadili celou republiku. Žádné kontrarevolucionáře nenašli, zato však v zemi, kde se do té doby šířila naděje na svobodnější život, zabili desítky nevinných obětí.
Po podepsání moskevského protokolu se hororový film měnil na krutou realitu normalizace. Začala se potlačovat svoboda tisku, projevu či víry. Na pracovištích se rozběhly potupné prověrky, desetitisíce zaměstnanců byly šikanovány, vyhazovali je z práce, jejich děti nesměly studovat. Mnozí šikovní a vzdělaní lidé emigrovali. Moc převzali bezcharakterní jedinci opírající se o sovětské bodáky.
Dnes k vám promlouvám ze Sliače. Z místa, odkud po dlouhých 23 letech odešli poslední cizí vojáci. Zanechali za sebou zdevastovanou zemi, zdemolované byty, ale především zmařenou naději na změnu v roce 1968.
Je povinností dnešních demokratických politiků chránit naši svobodu, možnost rozhodovat o naší budoucnosti bez obav z toho, že naše rozhodnutí zlomí hrubá síla. Proto potřebujeme spojence se stejnými hodnotami a stejným respektem ke svobodě, právům lidí a demokracii. Takové spojence a partnery máme v Evropské unii a v Severoatlantické alianci, dvou pilířích naší prosperity a bezpečnosti.
Dovolte mi však vyslovit jednu prosbu. Okupaci naší země vojsky Varšavské smlouvy dnes odsuzují tři pětiny obyvatel Slovenska. Přibývá však těch, kteří o ní vědí málo anebo nic. Především mezi mladými lidmi.
Prosím proto rodiče, učitele, příbuzné i pamětníky, aby si v těchto dnech našli chvilku času a aby se s mladšími lidmi a dětmi podělili o svoje poznatky a zkušenosti. Aby jim přiblížili časy naděje, ale i chvíle zrady, zoufalství a ponížení. Aby připomněli oběti okupace i zásadní změnu, jakou nám přinesl listopad 1989. Abychom jim pomohli pochopit, že slova "nikdy víc" znamenají nejen odhodlání, ale vyžadují i rozumná, zodpovědná rozhodnutí, která tuto touhu naplní obsahem.
