Amstetten zbavil Hitlera čestného občanství. Gottwald zůstává dál v kronice Veselého Žďáru
Rakouskem v poslední době proběhla veřejná debata o tom, jestli je správné, aby se Adolf Hitler i po smrti stále honosil titulem čestného občana. Čestné občanství dostal Hitler hned od mnoha rakouských měst poté, co nacistické Německo v roce 1938 Rakousko anektovalo. Vedení měst se brání tím, že tento čestný titul zanikl Hitlerovou smrtí.
Novinářka žijící v Rakousku Alexandra Makovičková-Alvarová Rádiu Česko řekla, že tam skutečně čestné občanství zaniká smrtí, což je součást statutárních pravidel měst:
Města a jejich "čestní" občané. U telefonu jsou novinářka žijící v Rakousku Alexandra Makovičková-Alvarová a David Bartoň.
„Ovšem pravda je, že ten rozruch, který poslední dobou vypukl zejména kolem města Amstetten, kde se odehrála právě tato situace, je trošičku jiného charakteru. Na zdejší radnici bylo právě ze symbolických důvodů vyvoláno hlasování o tom, zdali by měl být Hitlerovi odejmut čestný titul kvůli tomu, že rada města považovala za nedostatečné nechat, jako to učinila ostatní města, to občanství jen tak odplynout. Protože se ještě v městských seznamech čestných občanů Hitlerovo jméno stále vyskytuje, radním se to nelíbilo a rozhodli se, že se toho jména tedy zbaví jiným způsobem a chtěli vyvolat hlasování o tom, zdali má být to občanství odejmuto, aby mohli jméno z radničních listin a seznamu čestných občanů konečně vymazat.“
Svobodní se zdrželi hlasování
Což se také stalo. „Zvláštní na tom bylo, že dva poslanci Strany svobodných na amstettenské radnici se zdrželi hlasování a nepřipojili se k tomuto symbolickému aktu odebrání občanství. Když se poté novináři ptali, z jakých důvodů tak učinili, tak šéfka zdejší Strany svobodných poskytla velmi rozporuplné zdůvodnění tohoto kroku, řekla: Já nebyla tehdy na světě, já nevím, co se tehdy stalo. Což je pro zdejší Svobodné velmi typická rétorika,“ dodala Makovičková-Alvarová.
Svobodní podle ní mají podporu v Dolním Rakousku a v Korutanech. Několik měst se ale Hitlerova čestného občanství nezbavilo:
„Zatím další z měst, která jsou v tomto seznamu, například Waidhofen an der BBS nebo Schalchen nebo Kufstein, se nikdo k pokračování tohoto symbolického kroku nepřihlásil, spíše se snaží poukazovat na to, že občanství zaniklo, a nechtějí kolem toho zbytečně vířit vzduch, protože kolem toho vypukla velká mediální senzace a začalo se rozebírat, jaké jsou důvody Svobodných, proč se nepřipojili k hlasování a tak dále,“ uzavřela novinářka Alexandra Makovičková-Alvarová.
V Rakousku Hitler, u nás Gottwald
Nejen Adolf Hitler, ale také Klement Gottwald i nadále zůstává čestným občanem řady tentokrát českých obcí, například Zlína, Přibyslavi či Veselého Žďáru. A právě tam, ve Veselém Žďáru, vesnici nedaleko Havlíčkova Brodu, se to obyvatelům nelíbí. Jenže zastupitelstvo obce si chce nechat jméno Klement Gottwanld nadále ve své kronice.
Zastupitelé se nechtěli věcí zabývat. „Myslím, že to při tom jednání se snažili sfouknout, aby to bylo ze stolu, odhlasovat, že se nic nebude měnit, takže si mysleli, že se to tím zamete pod koberec a nic se k tomu nebude muset říkat,“ uvedl v našem vysílání David Bartoň, který ve Veselém Žďáru často pobývá.
„Starosta k tomu udělal krátkou vyhlášku, ve které se ukázalo, že tomu, proč občanům vadí, že Klement Gottwald je nadále čestným občanem Veselého Žďáru, nerozumí. Vlastně se s nimi minul a dokonce tam prohlásil, že ti, kteří byli za Klementa Gottwalda perzekuováni, museli být přejmenováním obce dotčeni,“ doplnil Bartoň s tím, že ani po volbách se nic nezměnilo.
Žďárská recese
Ve Veselém Žďáru lidé ale mají smysl pro humor, protestní akce pojali zajímavým způsobem. Například přelepili ceduli, která řidičům oznamovala, že jsou v ve Veselém Gottwaldově.
„Dodneška tam visí obraz Klementa Gottwalda na jedné z kůlen. To je soukromý pozemek, takže vlastně to jakoby nemůže nikomu nijak zvlášť vadit,“ upozornil David Bartoň.
