Američtí geologové prý objevili v Afghánistánu ložiska kovů obrovské hodnoty
Afghánistán nemusí být odkázán na pěstování drog, ani na vládu ultrakonzervativních islamistů a ani na pomoc zvenčí. Prosperující zemi by z něj mohly udělat prý ohromné zásoby nerostných surovin. Podle deníku New York Times tým amerických geologů v Afghánistánu objevil dosud neznámá ložiska kovů v hodnotě dosahující až bilionu dolarů (21 bilionů korun).
Jde o zásoby železa, mědi, kobaltu, zlata a především lithia, které se využívá pro výrobu baterií do notebooků a dalších elektronických přístrojů.
V interní zprávě amerického ministerstva obrany, kterou citovala agentura Reuters, se píše, že Afghánistán by se mohl stát lithiovou obdobou ropné Saúdské Arábie.
Hostem Rádia Česko byl Česko ředitel Geologického ústavu Akademie věd Václav Cílek.
„Pokud bych já Afgháncům něco ekonomicky poradil, tak ať se drží opia a nikoli lithia. Protože v ložiskové geologii se čas od času dělá výpočet zásob, který má poměrně přísné parametry. U lithia New York Times píše, že odhad zásob je dělaný z jedné lokality a snad z jeho orientačního vzorku,“ řekl k tomu na Rádiu Česko ředitel Geologického ústavu Akademie věd Václav Cílek.
„Na mě to dělá tedy dojem, že Afghánistán sice má poměrně velký potenciál nerostných surovin, ale že zrovna v tuto chvíli je zapotřebí přijít s nějakou pozitivní zprávou ohledně těžby či Afghánistánu. Takže já to vnímám spíš jako manipulaci s veřejným míněním,“ uvedl.
Co se týče doby, než se od nálezu ložiska skutečně začne těžit, například v Evropě by to podle Cílka trvalo kolem šesti let. „Dva až tři roky trvá průzkum , pak jsou poloprovozní zkoušky, pak se dělá šachta, buduje železnice a podobně,“ vysvětlil
„V případě Afghánistánu, kdyby se teď začalo z průzkumem tak za 10 až 12 let nejdřív by mohl nastat rozvoj těžby, který doopravdy přinese peníze,“ přiblížil.
