Americká gerontokracie
Když Bílému domu i Kongresu vládnou starci, kteří zapomínají, zamrzají a škobrtají

Prezidentů či premiérů osmdesátníků je na světě pět procent. Jedním z nich je i patrně nejmocnější muž světa, americký prezident Joe Biden. Jeho soupeř v prezidentských volbách je jen o něco málo mladší Donald Trump. A Američanům se pranic nelíbí ani vysoký věkový průměr Kongresu. „Starší zákonodárci často prosazují zastaralé cíle a témata, která nijak nepomáhají příštím generacím,“ říká pro iROZHLAS.cz analytička Katherine Tangalakis-Lippertová.

Washington D.C. 24. června 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Jednomu je 81 let, druhému 78. Ten první si popletl třeba dva francouzské prezidenty a dva německé kancléře.

Ten druhý si zase například spletl evropské autoritáře. Kromě toho mají společnou ještě jednu věc – oba kandidují na amerického prezidenta.

Konkrétně: Joe Biden na začátku února zaměnil dávno mrtvého Françoise Mitterranda za Emmanuela Macrona a jen pár dnů poté zase místo Angely Merkelové mluvil o tom, že se setkal s rovněž mrtvým Helmutem Kohlem.

Donald Trump se pak při jedné ze zastávek své předvolební tour vášnivě obouval do své tehdejší soupeřky o republikánskou nominaci Nikki Haleyové – akorát že odkazoval na události, jejichž hlavní aktérkou byla bývalá šéfka americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. Loni pak označil maďarského premiéra Viktora Orbána za lídra Turecka.

Věk jako téma voleb

Navíc nejde jen o zmatení a přeřeky. Kromě zmíněného se také například množí videa zakopávajícího či škobrtajícího Bidena. Shrnuto: otázka věku kandidátů bude jedním ze zásadních témat nadcházejících bitvy o Bílý dům.

„Věk bude tématem jak zvenku ze strany médií a voličů, tak i dovnitř, tj. že Donald Trump bude upozorňovat na chátrající fyzické a kognitivní zdraví Joea Bidena. Na druhou stranu na to Trump asi nebude chtít upozorňovat příliš, protože věkový rozdíl mezi kandidáty není zase tak velký a i na něm už je vidět úbytek energie a jakási únava materiálu,“ hodnotí pro iROZHLAS.cz amerikanista z Ostravské univerzity Jan Beneš.

„Je mu 81 a očividně není ve formě pro další čtyři roky ve funkci,“ navazuje na něj W. Joseph Campbell, bývalý novinář, který už 26 let učí komunikaci na Americké univerzitě ve Washingtonu D. C. „Nejde jen o jeho pády, ale i další zvláštní chování. O motání na pódiu a ztrácení se v poznámkách. Média by se měla na mentální zdraví Joea Bidena více zaměřit. A Biden by měl zveřejnit výsledky kognitivních testů, které podstoupil,“ dodává. 

81letý Joe Biden je z tohoto pohledu členem pětiprocentního klubu světových vůdců, kterým je více než 80 let. Sedmdesátníků je pak mezi světovými lídry 19 procent.

Přihlédnuto pouze ke věku, oba uchazeči o Bílý dům jsou z pohledu voličů jen těžko optimálními kandidáty. 70 let a více je ideální věk prezidenta jen podle pouhých tří procent Američanů.

„Obecně je to debata o něčem, co USA nezažily od 60. let, a zároveň se věk prezidentských kandidátů rozebírá poměrně pravidelně, řešil se dost výrazně i u Ronalda Reagana, který byl přitom podstatně mladší než Biden a Trump,“ připomíná amerikanista Beneš.

Vítězný tým se nemění

„Ta jakoby morbidní debata o tom, že by Biden nepřežil celý další mandát, se samozřejmě v amerických médiích a mezi volebními stratégy vede. Věřím, že se bude vést i u Donalda Trumpa, protože se vůbec neví, kdo by mohl být jeho viceprezidentem nebo viceprezidentkou a mohl jej tím pádem v případě úmrtí nahradit,“ popisuje Beneš.

Zároveň se však nedá očekávat, že by demokraté hodili i přes vše výše zmíněné Joea Bidena přes palubu a sáhli po nějakém mladším kandidátovi – a to z jednoho prostého důvodu. Vítězný tým se nemění.

„Historie ukazuje, že není dobré měnit vítězný prezidentský tým a pořádat primární volby proti obhajujícímu prezidentovi. Obou tradicí se demokraté teď zuby nehty drží a doufají, že se Bidenovi nic nestane,“ dodává amerikanista.

Věkový rozdíl a kondice budou podle něj do očí bijící hlavně během živých prezidentských debat. „V debatách pak bude pro Bidena hrát roli i viceprezidentka, která tu jeho energii bude muset doplňovat, nahrazovat,“ myslí si také.

Donald Trump sice bojkotoval republikánské debaty předtím, než zbyl jako jediný kandidát své strany na prezidenta, v těch s Joem Bidenem bychom ho ale vidět měli. Nechal se dokonce slyšet, že televizní střet se svým protikandidátem považuje za povinnost a je ochotný jít do tolika debat, do kolika bude potřeba.

Nejde však jen o věk prezidentských kandidátů. „Vláda starců“ se netýká jen Bílého domu, čím dál tím více se řeší i věk členů amerického Kongresu či nejvyššího soudu.

„Veřejnost má právo vědět vše o jejich stavu, včetně detailních výsledků vyšetření a kognitivních testů. Věk a s ním související potíže mohou – a měly by – ve volbách hrát důležitou roli. Kandidátům, kterým je přes osmdesát, bychom měli věnovat zvláštní pozornost. A oni by pak měli být více otevřenější ohledně lékařských vyšetření, která absolvují. Koneckonců jsou to ‚reprezentanti‘,“ hodnotí W. Joseph Campbell.

‚Prostě řekněte ano‘

I v případě amerického Kongresu existuje několik křiklavých epizod, které vyvolaly diskusi o fyzické, ale hlavně mentální způsobilosti k výkonu funkce.

Například v červenci 2023 média upozornila na epizodu z hlasování senátního rozpočtového výboru. Kamery a mikrofony zachytily, jak kolegové a asistenti velmi polopaticky navádějí devadesátiletou senátorku Dianne Feinsteinovou, jak má hlasovat.

Když ji předseda výboru vyzval, aby se vyjádřila k přijetí projednávaného zákona, nereagovala. Jako první zasáhla spolustranička Feinsteinové Patty Murrayová, která ji třikrát po sobě instruovala, ať řekne „prostě jen ano“. Devadesátiletá senátorka, zjevně zmatená, ale začala z papíru před sebou předčítat připravený projev. Následně tak musel pomoci její asistent, který jí do ucha také dvakrát pošeptal, ať řekne ano. Feinsteinová zemřela dva měsíce po této události.

Ve stejné době pak poprvé před kamerami doslova ztuhl jedenaosmdesátiletý vůdce senátní republikánské menšiny Mitch McConnell. Během tiskové konference uprostřed své odpovědi najednou přestal na dvacet sekund mluvit a téměř se i hýbat a nereagoval na reportéry ani své kolegy, kteří stáli kolem něj.

Stejná věc se pak stala o pouhé tři dny později na jiné tiskové konferenci. Tentokrát McConnell ztuhl a nereagoval více než třicet sekund, než byl odveden pryč.

Tyto na veřejnosti široce propírané příhody jen přiživily debaty o možném zavedení „věkového stropu“ v nejrůznějších funkcích.

Kromě Feinsteinové a McConnella se pak v této souvislosti mluví třeba i o bývalé předsedkyni Sněmovny reprezentantů a stále velmi mocné demokratce Nancy Pelosiové. Ta minulý rok oznámila, že se v letošních volbách bude opět ucházet o znovuzvolení do Kongresu. Do volebního klání půjde jako čtyřiaosmdesátiletá.

Střet generací

Pro zavedení horní věkové hranice pro volené politiky je podle průzkumu z října 2023 celých 79 procent Američanů.

„Vysoký průměrný věk amerických politiků je typické polarizující téma. Nicméně smrt senátorky Feinsteinové a zdravotní příhody Mitche McConnella řadu voličů sjednotily, a to ve společné obavě o způsobilost starších politiků. Zejména zhoršující se zdravotní stav v průběhu výkonu funkce otřásá vírou voličů ve schopnost starších politiků adekvátně vládnout,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz novinářka a analytička Katherine Tangalakis-Lippertová z webu Business Insider.

Jak upozorňuje analytický web FiveThirtyEight, věkový průměr amerického Kongresu se od roku 2000 výrazně zvýšil. Například v letech 1919 až 1999 průměrný věk amerických senátorů nikdy nebyl více než šedesát let. Nyní je to 65,3 let.

„Priority starších generací nejsou vždy v souladu s hlavními zájmy mladších občanů, což vede k tomu, že se někteří lidé necítí být vyslyšeni či reprezentování svými volenými zástupci. Navíc starší zákonodárci často prosazují zastaralé cíle a témata, která nijak nepomáhají příštím generacím Američanů. To vše jen dále upevňuje jejich pocit izolace a také rozdělení napříč zemí,“ pokračuje Tangalakis-Lippertová.

Mladí vs. staří kandidáti

Americká novinářka nastínila další aspekt celého problému. Část mladších Američanů se kvůli vysokému věkovému průměru politiků necítí být adekvátně zastoupena a reprezentovaná.

„Jedna studie hovoří o tom, že politická gerontokracie je celosvětový fenomén a že v proporčních systémech jsou mladí kandidáti nasazovaní hodně hluboko na kandidátní listině. Plus v politických stranách platí kult seniority ve vedení, takže je obtížné se prosadit a prosadit i témata mladých do politického programu,“ vypočítává amerikanista Jan Beneš.

„Existují také studie, které hovoří o tom, že strany nenominují mladé kandidáty v okrscích, kde mají šanci vyhrát. Stojí tam proti nim už ostřílení, starší kandidáti se zkušenostmi a donory a finanční podporou, které je nesmírně obtížné porazit. Mladí kandidáti tedy nemají volební kapitál,“ doplňuje.

„Například Nancy Pelosiová má za sebou perfektně promazanou volební mašinu, ví přesně, komu říct o peníze, které lobbistické skupiny ji podpoří. Proti tomu prakticky nelze vyhrát,“ dává nakonec amerikanista konkrétní příklad. Pokud se nezmění pravidla politiky a kampaní, bude tento trend podle něj pokračovat: „Jenže kteří politici budou chtít zavést věkový strop?“

‚Staré dobré časy‘

Současný americký Kongres je z celých 48 procent tvořený zástupci generace nazývané „baby boomers“. Ta ale podle posledního sčítání lidu v USA představuje jen 21 procent populace. 36 procent Kongresu tvoří zástupci generace X, deset procent zástupci generace Y. Generace Z pak má jednoho jediného zástupce, 26letého člena Sněmovny reprezentantů z Floridy Maxwella Alejandra Frosta.

Je to tak trochu začarovaný kruh. Mladí lidé se jen těžko dostávají do politiky a získávají zkušenosti, takže jako vhodní kandidáti jsou většinou viděni starší politici.

„Jsem si jistá, že někteří volí etablované politiky z nostalgie po ‚starých dobrých časech‘. Jiní se pak řídí podle toho, kdo by podle nich mohl být nejlépe kvalifikovaný pro tyto pozice, zejména v době, kdy se řeší spousta sociálních či ekonomických problémů – tedy ti politici, kteří jsou ve svém úřadu už dlouhá léta,“ komentuje analytička Business Insideru Katherine Tangalakis-Lippertová.

Nastupující generace

Nastupující generace politiků v obou stranách existuje. Je tam například spousta zákonodárců středního věku, ze kterých lze vybírat, což lze vidět třeba na odstoupení zmíněné Nancy Pelosiové z pozice šéfky demokratů ve Sněmovně reprezentantů. Pomyslné žezlo po ní převzal třiapadesátiletý Hakeem Jeffries.

Ze zajímavých a perspektivních tváří v generačním kontextu pak amerikanista Jan Beneš z Ostravské univerzity zmiňuje z Republikánské strany bývalou guvernérku Jižní Karolíny a velvyslankyni Spojených států při OSN Nikki Haleyovou či guvernéra Virginie Glenna Youngkina nebo guvernéra New Hampshire Chrise Sununua. Z Demokratické strany to pak jsou guvernérka Michiganu Gretchen Whitmerová nebo guvernér Kalifornice Gavin Newsom.

„Významných politiků a političek pod 40 let však v obou stranách (Demokratické a Republikánské – pozn. red.) najdeme pomálu a vedení stran jen stěží umožní někomu velmi mladému dosáhnout na nějakou významnou vedoucí pozici,“ poznamenává také Beneš. „Vzdát se moci, elegantně a dobrovolně, může být velmi obtížné,“ glosuje na závěr bývalý novinář a nyní profesor z Americké univerzity W. Joseph Campbell.

Nela Vejvodová

Související témata: Spojené státy, Spojené státy americké, USA, Joe Biden, Donald Trump, Nancy Pelosiová, Dianne Feinsteinová, Mitch McConnell, Kongres Spojených států amerických, věk, stáří, věkový limit, volby, průzkum, Americké prezidentské volby 2024, Americké prezidentské volby