Africké země trápí extrémní sucho. Zimbabwe se bojí hladomoru
Zimbabwe a další africké státy bijí na poplach kvůli extrémnímu suchu a neúrodě. Zimbabwská vláda ohlásila, že potřebuje v přepočtu zhruba 38 miliard korun na nákup obilí a dalšího jídla. Zimbabwský prezident Robert Mugabe už v zemi kvůli suchu minulý měsíc vyhlásil stav nouze.
V Zimbabwe kvůli extrémnímu suchu hrozí hlad zhruba třem milionům lidí, což je více než čtvrtina celé populace. Nejhůře je na tom jižní část země, kde vysychají studny a kde už pomřely tisíce hospodářských zvířat.
Vláda v Harare se proto obrátila na soukromý sektor, charitativní organizace i veřejnost. Potřebuje v přepočtu zhruba 38 miliard korun. Část této částky chce vybrat právě od svých občanů.
„Vláda Zimbabwe potřebuje přes 1,5 miliardy dolarů s účinností od do letošního prosince,“ uvedl včera zimbabwský viceprezident Emmerson Mnangagwa. Asi polovinu peněz chce využít na nákup obilí. Peníze ale mají posloužit také na opravu zavlažovacích zařízení po celé zemi.
Sucho a nízká úroda do velké míry souvisejí se změnami klimatu. Objevuje se ale také kritika, že vyhrocená situace v Zimbabwe souvisí s politikou prezidenta Mugabeho.
Například britský list The Guardian naznačuje, že kritici Mugabeho připomínají jeho pozemkové reformy přijaté už v roce 2000, kdy vláda vystěhovala tisíce bílých farmářů. Část zemědělské půdy zůstává od té doby nevyužita.
Zimbabwe se také pod Mugabeho vládou potýká s vleklou ekonomickou krizí, kvůli které sílí exodus obyvatel do sousední Jihoafrické republiky.
Extrémní sucho ale nepostihlo jen Zimbabwe. OSN už dříve upozornila, že kvůli suchu hrozí hlad na jihu Afriky zhruba 14 milionům lidí. Nejhůře jsou na tom podle Světového programu pro výživu kromě Zimbabwe také Malawi, kde může nedostatkem jídla trpět až 2,8 milionu lidí, a také Madagaskar. Tam jsou ohroženy bezmála 2 miliony lidí.
Sucho dlouhodobě trápí i další části afrického kontinentu, zejména Somálsko a Etiopii. V Somálsku podle OSN více než 50 tisícům dětí hrozí smrt hladem. Nějakou formu humanitární pomoci tam potřebuje skoro 40 procent populace.
V sousední Etiopii, kde se podle OSN 90 procent obyvatel živí zemědělstvím, v důsledku nedostatku dešťů potřebuje pomoc více než 10 milionů lidí.
Somálsko a Etiopie jsou země, ze kterých také sílí migrace. Mnozí obyvatelé míří na sever, někteří až do Evropy. Navíc nedostatek základních zdrojů také podněcuje konflikty, jako například v Somálsku, které vyhánějí ze země další lidi.
