Za vjezd do Prahy by se mohlo od roku 2015 platit 120 korun
Praha zavede vstupenky pro motoristy. Vjezd do města by měl stát 120 korun, platit by se nemělo jen o víkendech a státních svátcích. S takovým scénářem počítá studie o zavedení mýtného v hlavním městě, kterou si nechal vypracovat pražský magistrát.
Studii získaly Hospodářské noviny. Pražský magistrát se k ní nechce vyjadřovat, řekl jeho mluvčí Jiří Wolf pro Rádio Česko.
Podle Hospodářských novin zaplatil magistrát za studii společnosti Deloitte 30 milionů korun, a to i přesto, že není jisté, jestli a kdy se mýtné zavede.
Zavedení mýtného přijde podle studie na 640 milionů korun, ale Praha ještě neví, kde je vezme. Otazníky se vznášejí také nad legislativou, která zatím placený vjezd do metropole neumožňuje.
Mýtné by se podle předběžných odhadů mělo zavést od roku 2015 a vybíralo by se jinak než na dálnicích, pomocí kamerového systému. Na vjezdech i uvnitř zóny má automobily kontrolovat 125 kamer.
Mýtné má odvést z města 30 procent aut
Studie počítá s tím, že by v centru města ubylo až 30 procent aut. Podle děkana dopravní fakulty ČVUT a bývalého ministra dopravy Petra Moose je to však příliš optimistický odhad.
"Známe to z Londýna, kde zprvu to bylo skoro 30 procent, ale dnes je to někde na patnácti procentech. Nicméně mýto v Londýně generuje prostředky, které podporuje investice do městské hromadné dopravy, to je výborné," uvedl Moos v rozhovoru pro Rádio Česko.
Připomněl, že Praha zatím nedokončila stavbu vnitřního okruhu a nemá tedy alternativu pro projíždějící motoristy. "Nicméně studie je také na místě, protože si musíme dopředu udělat představu zaprvé o ekonomických nákladech, které takový systém bude indukovat, a také se musíme připravit i z hlediska tvorby územního plánu," podotkl Moos.
Uvažované mýtné ve výši 120 korun považuje za vysoké. "Možná ale, že v perspektivě několika let to bude přijatelné. Nicméně zejména pro podnikatele se mi zdá, že to bude poměrně veliká částka," dodal děkan dopravní fakulty ČVUT.
V Londýně platí mýtné šest let
V Londýně zavedli mýtné v roce 2003, prosadil ho tehdejší labouristický starosta Ken Livingstone. Lidem se zpočátku nelíbil hlavně systém kontrol pomocí kamer, které jsou rozmístěny po celém městě. Hlavní odpůrci, mezi nimi i současný starosta Boris Johnson, tvrdili, že tyto kamery ohrozí soukromí obyvatel.
Další debaty se týkaly lidí, kteří bydlí na samém okraji placené zóny a obávali se, že mýtné přivede do těchto míst více aut a znesnadní jim parkování. Dokonce padlo několik stížností na porušování lidských práv, soudy ale všechny tyto námitky zamítly a mýtné pak skutečně začalo fungovat.
Soukromé automobily dnes za vjezd do Londýna platí osm liber, tedy asi 240 korun, vozidla dopravní obsluhy sedm liber. Nezáleží přitom na tom, zda auto městem pouze rychle projede, nebo se pohybuje po centru celý den. Výjimku mají vozy městské hromadné dopravy, policistů či hasičů, ale také londýnští taxikáři.
Poplatek je možné uhradit prostřednictvím internetu, sms zpráv či telefonu a také v označených trafikách, které mají potřebné terminály. Platí se buď den předem, nebo v den, kdy motorista do centra vjede, případně i s určitým zpožděním, pak je ale poplatek vyšší.
Londýnská radnice tvrdí, že efekt mýtného je pozitivní. Počet aut, které do středu Londýna vjíždí, klesl ročně o 60.000. S tím souvisí i menší množství dopravních nehod. Podle odhadů se při nich zraní každý rok zhruba o 70 lidí méně. Průměrná doba, kterou řidiči stráví v autě, se prý zkrátila o čtvrtinu, protože odpadly dopravní zácpy. Ročně Londýn vydělává na mýtném asi 250 milionů liber.
