Vojska nebudou vyslána k plnění úkolů na Ukrajině, řekl Šedivý při příležitosti 25 let od vstupu do NATO

Před čtvrt stoletím se Česko stalo členem nejsilnější obranné aliance na světě, NATO. Tehdy šlo o první rozšíření aliance po konci studené války. Náčelníkem generálního štábu byl tehdy generál Jiří Šedivý. V Ranním Interview Radiožurnálu odpovídal na dotazy, jak na vstup do NATO vzpomíná a co nás do budoucna čeká. „Jednotlivé státy se musí podílet na vytváření sil, které by měly odstrašit Rusko od napadnutí některého ze států Aliance,“ řekl.

Ranní Interview Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bývalý náčelník generálního štábu české armády a vedoucí katedry bezpečnostních studií Vysoké školy CEVRO Jiří Šedivý

Bývalý náčelník generálního štábu generál Jiří Šedivý | Foto: Věra Luptáková | Zdroj: Český rozhlas Plus

Jak na vstup Česka do NATO vzpomínáte? Co nejzásadnějšího musela z vašeho pohledu česká armáda při vstupu změnit?
Bylo to období, které nebylo významné jenom tím politickým krokem, ale bylo hodně obdobím pracovním. Především vzhledem k tomu, že se musela splnit řada úkolů, které byly spojeny se vstupem do vojenské struktury.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si Ranní Interview s bývalým tajemníkem generálního štábu generálem Jiřím Šedivým

Toto období bylo také zvláštní blížícím se zahájením operace, která měla za cíl vytlačit jugoslávská vojska z území Kosova. Takže jako vojáci jsme měli poměrně hodně práce a na oslavy moc času nezbylo.

Pojďme skočit do současnosti, nebo spíše budoucnosti. Co by podle vás pro Alianci znamenalo, kdyby se příštím americkým prezidentem stal opět Donald Trump? Ten nedávno řekl, že zemím, které nevydávají dvě procenta HDP na obranu, by na pomoc nepřišel.
Je potřeba říct, že většina států Severoatlantické aliance se k dvěma procentům HDP blíží  anebo už je vyčleňují. Tento trend je tak zcela zřejmý.

Musíme si uvědomit, že nejenom prezident Trump, ale i jakýkoliv jiný americký prezident by na spojence tlačil, aby se více věnovali vlastní bezpečnosti. Což je reprezentováno veřejnými financemi, dnes se říká nejméně dvěma procenty HDP.

Spojené státy mají své problémy, které nejsou vůbec malé, a je vyvíjen poměrně velký tlak na jejich řešení. Donald Trump používá hodně ostrou rétoriku a asi by byla anebo, pokud se stane prezidentem, bude velmi nepříjemná pro jednání s evropskými spojenci. 

‚Není NATO a my. My jsme NATO.‘ Česko je už čtvrtstoletí součástí obranného deštníku

Číst článek

Podle mého názoru by to ale nemělo znamenat to, co dnes říká prezident Trump, že USA vystoupí z Aliance a případně by odmítly poskytnout pomoc evropským spojencům. Myslím si, že tak daleko by to nikdy nedošlo.

Stále se z různých stran probírají možnosti nasazení aliančních vojáků na Ukrajinu. Poprvé to zmínil francouzský prezident Macron. Jaký je váš názor? Mohli by teď na Ukrajině vojáci NATO jako instruktoři při výcviku fungovat, kdyby nešlo o bojové nasazení?
Jako instruktoři, případně experti, nemají faktické nasazení. Takové činnosti se prováděly i v minulosti a neznamená to, že by byly vyslána vojska Aliance na území Ukrajiny. V žádném případě se ale nesmí vojáci začleňovat do bojových aktivit.

Já si myslím, že ta debata je zcela zřejmá. Žádná vojska Aliance k plnění bojových úkolů na Ukrajinu vyslána nebudou. Ostatně řekl to znovu v pondělí i generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. 

Diplomat, který vyjednával vstup do NATO: Vojáci mě naučili posuzovat protivníka podle schopností, ne slov

Číst článek

Po ruské agresi proti Ukrajině NATO vypracovalo vůbec nejpodrobnější obranné plány od konce studené války. V čem spočívají a jakou roli v tom hraje Česko?
Jednotlivé státy se musí podílet na vytváření sil, které by měly odstrašit Rusko od napadnutí některého ze států Aliance. Plány jsou ale mnohem komplexnější. V současné době se již počítá se začleněním celé sestavy všech jednotlivých armád aliance, které by plnily úkoly na odražení toho případného útoku.

Plán je tak komplexní, že zahrnuje nejenom aktivity pozemních, vzdušných sil a námořnictva, ale samozřejmě rozsáhlou logistickou podporu, kde by mimochodem významně hrála svoji roli i ČR. Jsme totiž státem, přes který by se přepravovalo poměrně velké množství vojsk nebo logistického materiálu.

Nejenom že by Česko vyslalo část svých vojsk, ať již pozemních sil, nebo vzdušných sil do místa bojů, ale samozřejmě by se podílelo na podpoře logistické.

Rozhovor si můžete poslechnout také v audiu v úvodu článku.

Petr Král, van Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme