1. Předčasné volby

Tuto variantu připustil po krachu jednání sám Andrej Babiš. O možnosti předčasných voleb pak v pátek mluvil také šéf komunistů Vojtěch Filip. Není však zřejmé, zda by pro to Babiš nakonec našel mezi poslanci dostatečnou podporu.

K rozpuštění Poslanecké sněmovny je totiž potřeba souhlasu 120 z 200 zákonodárců. ANO má přitom v dolní komoře 78 poslanců. Pokud by se na tom sněmovna usnesla, prezident jí musí vyhovět. Do dvou měsíců by následovaly předčasné volby.

Rozpustit sněmovnu je také v pravomoci prezidenta Miloše Zemana, ten tak může učinit v případě, že by nově sestavená vláda nedostala ani na třetí pokus důvěru.

Udělat to ale nemusí a Zeman už dříve řekl, že je proti možnosti předčasných voleb. „Myslím si, že by to byla absolutní pitomost," řekl už v prosinci prezident v TV Barrandov.

Pověření třetím pokusem náleží předsedovi sněmovny Radku Vondráčkovi z hnutí ANO, který už dříve uvedl, že ho opět svěří Babišovi.

Předčasné volby nicméně podle Babiše nechce nikdo. „Ani my, ani pan prezident, ani strany," prohlásil v pátek. Podobně mluvil už v únoru, kdy sice znovu zopakoval pro Radiožurnál, že je proti nim, ale neviděl by jinou variantu, pokud by druhý pokus nevyšel. 

2. Úřednická vláda

Prezident Miloš Zeman zřejmě v dalších vyjednáváních o nové vládě sehraje klíčovou roli. Babiš už oznámil, že stanovisko hlavy státu pro něj bude při dalším postupu zásadní. S prezidentem se má sejít v úterý.

Politolog Josef Mlejnek mladší z Univerzity Karlovy ale v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz uvedl, že Zemanovi také může dojít s Babišem trpělivost.

Do hry totiž aktuálně vstoupili zahraničněpolitické kauzy kolem údajného ruského hackera Jevgenije Nikulina či jedu Novičok použitého při útoku na dvojitého ruského agenta Sergeje Skripala v jihoanglickém Salisbury.

„Miloš Zeman se v těchto kauzách postavil na stranu Ruska a pokud bude chtít situaci řešit v návaznosti na tyto kauzy, tak může zvolit variantu, že pověří sestavením vlády úplně někoho jiného,“ popsal Mlejnek.

Prezident Zeman pověřil Babiše sestavením vlády, nicméně tento neformální krok Ústava nezná. Zatím ho oficiálně nejmenoval premiérem. Vybrat by tak stále mohl někoho jiného.

„Je potřeba, aby byl jmenován nový předseda vlády, tím znovu může být Andrej Babiš, nebo jiná osoba, to záleží do značné míry na prezidentu republiky," vysvětlil ve vysílání Českého rozhlasu Plus ústavní právník Marek Antoš z Karlovy univerzity.

Je možné, že by mohla vzniknout úřednická vláda po vzoru Jiřího Rusnoka, jehož kabinet vládl přes půl roku bez důvěry až do předčasných voleb. Babiš se ovšem nedomnívá, že by prezident přišel s návrhem na jmenování úřednické vlády.

3. Vláda bez Babiše

Po této variantě volá více stran. Pokud by se premiérem stal někdo jiný než Andrej Babiš, otevřely by se mu dveře ke spolupráci například s ODS, Piráty nebo STAN. Také lidovci měli problém s trestně stíhaným člověkem ve vládě.

ANO zatím tuto variantu odmítá. Podle politologa Mlejnka se zdá, že „vlak nejede“ přes dvě věci: Babiš musí zůstat premiérem a musí držet ministerstvo vnitra.

I tady platí, že prezident Zeman stále může jmenovat předsedou vlády někoho jiného než Babiše.

4. Kabinet bez důvěry

Na sestavení druhé vlády nemá Andrej Babiš oficiálně žádný termín, lhůta se začíná počítat až po jmenování celé vlády.

„Po jmenování nového předsedy vlády se vytváří celá vláda. Teprve v okamžiku, kdy je celá vláda jmenována, následuje lhůta třiceti dnů na předstoupení před Poslaneckou sněmovnu,“ popisuje Antoš.

Ve hře tak je, že by kabinet dovládl v demisi. To se však nelíbí ústavním právníkům.

Postup by byl podle ústavního právníka Jana Kudrny proti základním ústavním principům. „Ústava předpokládá ve všech parlamentních režimech, že vládne vláda, která má důvěru, a všichni zúčastnění budou konat k tomu, aby ústavu naplnili," poznamenal před časem Kudrna.

Prezident Zeman pak začátkem března prohlásil, že podporu pro svoji vládu by měl Babiš najít do června. Dodal také, že z nekončícího jednání už začíná být nepatrně nervózní. „Nachyluje se čas, aby tady důvěra byla. Je tady několik variant a přišel čas to rozseknout,“ poznamenal tehdy.

5. Vláda ANO a ČSSD s podporou KSČM

Přestože vyjednávání ANO s ČSSD o koaliční vládě s tichou podporou komunistů ve čtvrtek pozdě večer zkrachovala, zůstává tato varianta pořád na stole.

„I za této situace si umím představit, že Andrej Babiš v zájmu ustavení vlády s důvěrou udělá nějaký finální ústupek,“ prohlásil pro Českou televizi politolog Stanislav Balík z brněnské Masarykovy univerzity.

První místopředseda ČSSD Jiří Zimola pak uvedl, že pokud premiér v demisi změní svůj postoj, tak se dají dveře k dalšímu jednání znovu otevřít.

A podle politologa Lubomíra Kopečka z Masarykovy univerzity by se prezident Zeman měl pokusit přimět ANO a ČSSD k návratu k vyjednávání. Záležet ale bude také na komunistech, zda případnou vládu v tomto složení svými hlasy ve sněmovně podpoří.

6. Vláda ANO s podporou KSČM a SPD

Ačkoli Andrej Babiš jednání o vládě s SPD odmítá, je to jedna z možných variant. „My jsme připraveni,“ vzkázal svému možnému partnerovi v pátek na twitteru šéf SPD Tomio Okamura.

O případné tiché toleranci vládě ANO, kterou by zároveň podpořilo hnutí SPD, komunisté zatím podle svého šéfa Vojtěcha Filipa nejednali. „V politice platí: Nikdy neříkej nikdy, ale zatím nevidím obrysy takového jednání," dodal.

Podle Mlejnka ale tento scénář není pravděpodobný: „Myslím, že Andrej Babiš si uvědomuje, že by to bylo problematické hlavně u zahraničních partnerů.“

kno, ako Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít