Ve věku 76 let zemřela bývalá ministryně spravedlnosti Marie Benešová
Ve věku 76 let zemřela Marie Benešová, politička, právnička a bývalá členka ČSSD. Radiožurnálu to v pondělí potvrdil bývalý jihomoravský hejtman Michal Hašek (nyní PRO, dříve ČSSD). Benešová byla také dvojnásobnou ministryní spravedlnosti. Poprvé zastávala tento post mezi lety 2013 a 2014 za vlády Jiřího Rusnoka, podruhé pak za vlády Andreje Babiše (ANO) v letech 2019–2021.
Benešová se narodila 17. dubna 1948. Absolventka pražské právnické fakulty pracovala 20 let jako okresní prokurátorka v Kladně, než začátkem 90. let přišla na Generální prokuraturu ČR (později Vrchní státní zastupitelství). Koncem 90. let ji ministr spravedlnosti Otakar Motejl přivedl do čela Nejvyššího státního zastupitelství. Z funkce byla odvolána v září 2005, jedním z důvodů byla její blízkost k ČSSD.
Tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Němec (Unie svobody) tvrdil, že se Benešová více než jako nezávislá žalobkyně chovala jako představitelka politické strany. Benešová v prosinci 2007 označila Němce spolu s dalšími lidmi za součást takzvané justiční mafie.
Zeman slaví osmdesátiny. Mezi prvními gratulanty dorazili slovenský premiér Fico a ministr Kaliňák
Číst článek
Sedm lidí, které zmínila, na ni podalo žalobu na ochranu osobnosti. Pražský vrchní soud v roce 2011 pravomocně rozhodl, že se Benešová musí omluvit. Nejvyšší soud počátkem roku 2013 vyhověl dovolání Benešové a nařídil nové projednání. O dva roky později případ skončil smírem, kdy Benešová získala zpět peníze, které uhradila jako náklady řízení, nestáhla ale omluvu.
Benešová byla také místopředsedkyní ČSSD a jako nestraník se za sociální demokracii dostala v roce 2013 do Poslanecké sněmovny. Ve stejném roce nastoupila do úřednické vlády Jiřího Rusnoka jako nezávislá ministryně spravedlnosti. Úřad zastávala půl roku.
Demonstrace
Poté, co přijala funkci ministryně v Rusnokově vládě, chtěl tehdejší šéf ČSSD Bohuslav Sobotka, aby odešla ze strany, což Benešová odmítla, ale své členství ve straně tehdy pozastavila. V dubnu 2019 pak jmenoval někdejší prezident Miloš Zeman Benešovou, tehdy jeho poradkyni pro justici, nástupkyní ministra spravedlnosti Jana Kněžínka (nestr. za ANO).
Kněžínek svůj úmysl odejít z vlády oznámil 18. dubna, pouhý den poté, co státní zastupitelství informovalo o návrhu na podání obžaloby v kauze Čapí hnízdo, mezi obžalovanými byl i tehdejší premiér Andrej Babiš. Opoziční politici výměnu v čele resortu spravedlnosti kritizovali a dávali ji do souvislosti s návrhem na Babišovu obžalobu.
Jmenování Marie Benešové jako nestraničky za ANO na post ministryně spravedlnosti ve vládě Andreje Babiše, který vykonávala až do roku 2021, spustilo sérii demonstrací pořádaných spolkem Milion chvilek pro demokracii, který se obával o následky pro českou justici.
25:59
Ovčáček o protestech proti Benešové: Není rok 1948, v demokracii se náměstí neustupuje
Číst článek
Vztah se Zemanem
Demonstranti zprvu požadovali především odchod Benešové, protesty se ale postupně stočily i k prezidentu Zemanovi a k požadavku na Babišovu demisi. Na dvou hlavních demonstracích na Letenské pláni se pokaždé sešlo přes čtvrt milionu lidí, šlo o největší shromáždění od roku 1989.
Benešová při svém odchodu z funkce v prosinci 2021 uvedla, že demonstrace proti jejímu jmenování podle ní nespravedlivě poškodily její profesní pověst. A dodala, že nyní hodlá zejména odpočívat a později se chce vrátit k advokacii, avšak v menším rozsahu než před nástupem na ministerstvo.
Benešová dlouhodobě udržovala dobré vztahy s Milošem Zemanem. Otevřeně jej podporovala už ve volbě hlavy státu v roce 2013, ačkoli tehdy ČSSD měla vlastního kandidáta. Později se stala členkou prezidentova poradního týmu.
