Miloslav Vlček také uvedl, že tento termín preferoval i proto, že bude po volbách do Evropského parlamentu. Sněmovna se tak podle něj nezablokuje různými předvolebními proslovy nebo výstupy. "Chci docílit, abychom se věnovali jen a pouze programovému prohlášení vlády," uvedl Vlček. Programové prohlášení schválila úřednická vláda premiéra Jana Fischera včera.

Premiér Fischer po schůzce se šéfem sněmovny Miloslavem Vlčkem jen informoval, že na základě pověření vlády předal Vlčkovi dopis, kterým žádá o svolání schůze, na které se bude hlasovat o vyslovení důvěry vládě. "Současně opakuji, že vláda se shodla na textu programového prohlášení, se kterým jsem připravený na schůzi sněmovny vystoupit a uvést tak svoji žádost o důvěru," řekl.

Předseda Poslanecké sněmovny také uvedl, že termín probral s právníky i s představiteli parlamentních politických stran. "Samozřejmě konzultoval jsem to, protože nechci žádné problémy. Chci, aby schůze byla konsensem, aby byl termín pro všechny vyhovující. A také abychom dodrželi Ústavu. Představitelé politických stran tím nejsou nadšeni, ale akceptují tento termín a myslím si, že nedojde k žádným obstrukcím," uvedl šéf sněmovny.

Podle některých politiků je termín 7. června absolutně nevhodný, jiní ho hodnotí se zvednutým obočím. Předseda ČSSD Jiří Paroubek vzal toto datum na vědomí: "Mě se ptali na názor, ještě než to pan předseda sněmovny rozhodl. Ale slyšel jsem, že poslanci některých poltických stran by nepřišli v dřívějším termínu do Poslanecké sněmovny. Tak mě nezbývá než vzít na vědomí tento nejzazší termín."

Podle předsedy ODS Mirka Topolánka se poslanci budou teprve zabývat programovým prohlášením vlády. Podle něj by s ním ale strana nemusela mít problém:

"Jak jsem sledoval práci na programovém prohlášení, tak základní premisy, které politická reprezentace zadala letní překlenovací vládě, to je soustředit se na tři nebo čtyři hlavní úkoly, jsou v programovém prohlášení naplněny. Není tam nic, co by překračovalo rámec toho období. A to je můj osobní názor, že tam není nic, co by nám bránilo vyslovit důvěru vládě."

Podle šéfa KDU-ČSL Jiřího Čunka je termín absolutně nevhodný. Podporu vládě pak podle něj budou lidovci zvažovat až podle programového prohlášení, které prý zatím k dispozici nemají: "Budeme postupovat tak, že po obdržení textu programového prohlášení a jeho prostudování se rozhodneme. Jsem přesvědčený, že budeme rozhodovat jednotně a budeme mít jednotnou strategii pro hlasování v tomto případě."

Neděle není sice podle zákona jednacím dnem sněmovny stejně jako pondělí a sobota. Podle Vlčka ale jednací řád umožňuje, aby poslanci na samém začátku schůze odhlasovali, že jednat mohou. K získání důvěry potřebuje vláda hlasy nadpoloviční většiny přítomných poslanců. To je rozdíl proti hlasování o nedůvěře, kdy je nutné získat nadpoloviční většinu všech poslanců, tedy alespoň 101 zákonodárců.

Politické strany, které se dohodly na překlenovací vládě, tedy ODS, ČSSD a SZ, označily za její nejdůležitější úkoly dokončení českého předsednictví Evropské unii a sestavení úsporného rozpočtu na příští rok.

Přečtěte si také:
Fischerova vláda schválila programové prohlášení, jaké ale je?
Sněmovna otevřela cestu k předčasným volbám
Překlenovací kabinet Jana Fischera začal úřadovat
Česko má novou vládu
Nová vláda je kompletní, na financích přece jen Janota

Veronika Malá, Katarína Brezovská, Miroslav Panuška Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít