Analýza příčin úmrtí: od 15 do 45 let jsme největším rizikem my sami, padesátníky zabíjí alkohol

Muži mezi dvacítkou a šedesátkou mají třikrát větší úmrtnost než ženy: kvůli sebevraždám, autonehodám a úrazům. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu o úmrtnosti za rok 2018. „Do pětašedesáti let by lidi správně neměli umírat. Co je dřív, to je zbytečné,“ upozorňuje profesor lékařské fakulty Univerzity Karlovy a autor knihy Sociální lékařství Jan Holčík.

Do padesáti let věku je pravděpodobnost, že se český muž nedožije příštích narozenin, menší než desetina procenta. Do sedmdesáti let menší než jedno procento. U žen jsou obě hranice ještě o pět let vyšší. Vyplývá to z analýzy nejnovějších dat příčin úmrtí, která zveřejňuje ČSÚ.

„Do pětašedesáti let by lidi správně neměli umírat,“ komentuje zjištění pro server iROZHLAS.cz Jan Holčík, bývalý profesor sociálního lékařství Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. „Co je dřív, je povětšinou zbytečné.“

Jaká je pravděpodobnost úmrtí v konkrétním věku a jaká rizika hrozí, ukazuje následující aplikace.

Aplikace ukazuje pouze příčiny úmrtí s alespoň pěti oběťmi, zejména v nižším věku je takových příčin minimum.

Data prozrazují například to, že u mužů mezi dvacátým a šedesátým rokem života je úmrtnost třikrát větší než u žen. Od patnácti do přibližně pětačtyřiceti let jsou přitom hlavními příčinami úmrtí mužů sebevražda, dopravní nehoda nebo úraz.

„Dá se to chápat tak, že největší zdravotní riziko v tomhle věku jsme my sami,“ říká Holčík.

Kolem třicítky se mezi nejčastějšími příčinami objeví diagnóza alkoholické onemocnění jater, která před padesátým rokem života statistikám dominuje.

„Ta játra u čtyřicetiletých mužů, to je alkohol,“ komentuje data Holčík. „Metanolová aféra vedla k nějakým čtyřiceti mrtvým. Přitom ‚hodný‘ alkohol zabíjí každý rok téměř stokrát tolik.“

„Jednoznačně nejsilnější zdravotní riziko je ale kouření, to každoročně zabije v Česku osmnáct tisíc lidí,“ dodává. „V důsledku kouření se umírá hlavně na kardiovaskulární nemoci než zhoubné nádory. Karcinom plic se omezuje prakticky jen na kuřáky, ale je to poměrně vzácné onemocnění. Kouření je ovšem obrovské riziko u nemocí srdce.“

Nemoci srdce jsou dominantní příčinou smrti přibližně od sedmdesáti let a ve vyšším věku jejich podíl prudce roste.

Následující graf na rozdíl od aplikace neukazuje konkrétní příčiny, ale skupiny příčin. Například nemoci oběhové soustavy, které předchozí aplikace fragmentuje do množství diagnóz, aplikace zobrazuje vcelku.

Kliknutím na název diagnózy v záhlaví grafu ji můžete zobrazit nebo skrýt.

U žen je v každém věku relativní úmrtnost oproti mužům nižší. Zvlášť patrné je to do čtyřiceti let, později se obě čísla přiblíží. Sebevraždy jsou u žen přibližně 5× méně frekventovanou příčinou než u mužů, přesto i u nich jde v tomto věku o nejčastější příčinu úmrtí.

Nemoci oběhové soustavy ženy postihují ve vyšším věku než muže. Naopak už od 35 let jsou hlavním rizikem zhoubné nádory: nejprve rakovina prsu, později plic.

„Data o úmrtnosti vypadají na první pohled jednoduše, ale přesnost nálezů je diskutabilní,“ upozorňuje Jan Holčík. „Ve vyšším věku se například daleko méně pitvá, takže na některé příčiny se nepřijde. Když přijde doktor do domácnosti a zeptá se, na co dědeček stonal, rodina řekne, že na srdce, tak se obvykle napíše infarkt.“

Srovnání úmrtnosti mezi zeměmi brání také regionální zvyklosti. Například lékaři ve Francii podle Holčíka častěji než jinde v Evropě spojují potíže s trávicí soustavou.

„U sebevraždy by se zdálo, že nemůžou být pochybnosti,“ dodává. „Už německý sociolog Max Weber na začátku 20. století poukazoval, že v Itálii je sebevražd velmi málo a v Německu hodně. Vysvětloval tehdy, že v katolické Itálii je sebevražda hanba, takže se do úmrtního listu zapíše něco jiného. V protestantském Německu to tak nevadilo. Takže s interpretací opatrně.“

Jan Boček a Jan Cibulka

Související témata: Datová žurnalistika, úmrtnost, demografie, zdravotnictví