Svatý Martin jezdí dřív, první sníh v listopadu je spíše výjimka
Veřejně dostupné meteorologické statistiky ukazují, že v posledních třiceti letech se první sníh v Česku objevil obvykle už v říjnu.
Z veřejně dostupných dat o počasí od roku 1982 plyne, že sníh obvykle napadne už během října, stalo se tak za tu dobu přibližně dvacetkrát. Výjimečně jsou sněhové srážky zaznamenány už v druhé polovině srpna, což se stalo například vloni a předloni. Šlo ale jen o centimetrový poprašek na meteorologických stanicích na Milešovce a Přimdě.
I letos první sníh napadl v noci na 14. října, na Karlovarsku spadlo okolo pěti centimetrů sněhu, což zkomplikovalo dopravu. Nadílka ale rychle roztála. Naopak v roce 2001 si „bílý kůň“ dal načas, první sníh zaznamenala stanice na Lysé hoře až sedmého listopadu.
Nutno dodat, že pranostika o svatém Martinu odkazuje na první sněžení v nížinách, které obvykle může přijít o něco později, než u vybraných meteorologických stanic.
Kdy se v minulých letech objevil sníh, můžete prozkoumat v následujícím grafu. Data pochází z databáze americké meteorologické služby NOAA (jejich poskytovatelem byl pravděpodobně český ČHMÚ).
Legenda o svatém Martinovi
Legenda říká, že populární světec byl původně římský voják, který rozdělil svůj plášť mečem na dva kusy a podělil se o něj se žebrákem. S datem plným jedniček se ale pojí i některé lidové pranostiky.
S datem 11. listopadu se pojí nejen svátek svatého Martina, ale i lidové pranostiky
Ty vznikly prostým pozorováním přírody. Popisují vlastně opakující se výkyvy počasí v jistém období. V pořadu Českého rozhlasu Meteor, který připravil uznávaný odborník na pranostiky Zdeněk Vaško, se období kolem svátku svatého Martina popisuje takto:
„V dlouhodobém časovém úseku je v tomto období nejen výrazně chladněji, než by podle teoretické průběhové křivky odpovídalo teplotnímu vývoji, ale celkový ráz počasí bývá kalný, pošmourný, mlhavý, často i s občasným sněžením, nebo s výskytem deště se sněhem.“
Nevlídné svatomartinské počasí popisuje hned několik pranostik jako třeba: „Na svatého Martina, ať se kouří z komína, na svatého Martina zima svůj běh začíná.“
Na svatého Martina také končil hospodářský rok. „Kolem 11. listopadu se ukončily veškeré zemědělské práce po venku, ale i pastva, po 11. už se nevyhánělo a dobytek se zavřel do chlíva. Tam zůstal až do prvního vyhánění zas na jaře,“ popsala už dříve folkloristka Kamila Skopová.
Sedláci se také loučili s čeledíny a děvečkami, vypláceli je, a to se neobešlo bez oslav a dobrého jídla.
Na svatého Martina se v řadě restaurací setkáte s tradičním menu, na kterém nechybí třeba husa se zelím. Pečou se ale i martinské rohlíčky. Ty se plní nejčastěji mákem nebo povidly a mají charakteristický tvar, připomínají totiž koňskou podkovu.
